Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíce let staré hroby nalezené v záplavovém území objasnily „omyl“ předků

  4:55aktualizováno  4:55
Poslední objev prostějovských archeologů naznačuje, že během starší doby železné panovalo na Prostějovsku sucho a bylo zde méně srážek. Čtyři hroby z období platěnické kultury vykopané při stavbě domů u Domamyslic, totiž leží v záplavovém území. Kdyby tam nebylo bezpečno, pravěcí lidé by tam nežili.

Prostějovští archeologové našli u Domamyslic čtyři hroby z období platěnické kultury, překvapivě se nacházely v záplavovém území. | foto: Ústav arch. památkové péče

Naši předci nebyli hlupáci a nikdy by si svá obydlí nebo hřbitovy nepostavili v záplavovém území. Proto byl pro prostějovské archeology jejich poslední nález velkým překvapením. Komorové hroby s kamenným závalem, které náležejí platěnické kultuře starší doby železné a lze je datovat zhruba do 6. století před Kristem, totiž objevili v záplavovém území dnešní říčky Hloučely.

„Leží při severozápadním okraji Domamyslic v lokalitě zvané V Loučkách asi 400 metrů jižně od současného koryta řeky Hloučely. Podložím je v souladu s očekáváním štěrková říční terasa, kterou však v západní části kryje asi osmdesáticentimetrová mocná vrstva povodňových hlín,“ uvedl Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Není to přitom první překvapení tohoto druhu na Prostějovsku. Například u Čehovic archeologové nedávno objevili sídlištní objekty ze starší doby železné dokonce v místech, kde se nyní buduje mokřad.

„Dnes by si nikdo nedovedl představit, že by toto místo mohlo být obyvatelné,“ konstatuje archeolog. Podle Fojtíka to dokládá, že vodní režim v období šestého století před Kristem fungoval v celém regionu jiným způsobem než dnes.

Více sucho, méně srážek. Na Prostějovsku bylo jiné klima

„V platěnické kultuře a následně u Keltů se setkáváme s nálezy v dosti extrémní blízkosti vodních toků. Patrně v tomto období docházelo k nějakému klimatickému výkyvu a bylo více sucho a méně srážek. To tehdejším lidem umožnilo obývat bezprostřední okolí vodních toků, kdy tam půda musela být využitelnější než předtím a než potom,“ dodal archeolog.

Klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu potvrdil, že archeologie přináší klimatologii řadu užitečných informací.

„Na malých plochách ovšem vývoj počasí neumíme zrekonstruovat přesně. Obecná paleodata nám akorát říkají, že ve střední Evropě bylo v nějakém období tak a tak,“ řekl Tolasz.

Mezi klimatology je nicméně řada odborníků, kteří informace od archeologů a z dalších vědních oborů analyzují, včetně nejrůznějších pramenů, jako jsou například staré kroniky nebo zápisy.

Podle Fojtíka archeologie kromě klimatologie spolupracuje s celou řadou dalších odvětví a odborníky, jako jsou antropologové, geologové či geochemici.

„Recipročně nám mohou poskytnout informace, o kterých se nám dřív ani nesnilo. Experti jsou schopni ze stěn keramických nádoby zjistit pravděpodobný obsah. Je úžasné, když geochemik seškrábne trochu hlíny z nádoby a řekne vám, že před pěti tisíci lety tam byly rostlinné oleje,“ řekl.

Hroby ukrývaly keramické nádoby a urnu s kostmi

U posledního objevu u Domamyslic na Prostějovsku jde o čtvercové jámy se zaoblenými rohy o rozměrech 2 až 2,5 metru a hloubce kolem metru. K úpravě vnitřních stěn tehdejší lidé využili lomové kameny z kulmských břidlic, které donesli z nedalekého Záhoří, a rovněž říční valouny.

Z kamenů o celkovém objemu až dva metry krychlové vyskládali vnitřní konstrukci hrobky, kterou kryl dřevěný strop s kamenným závalem. Hroby ukrývaly 15 až 25 keramických nádob, ústředním kusem bývala velká amforovitá zásobnice s vloženým šálkem. Kolem ní byly mísy se zataženým okrajem, soudkovité hrnce, osudí a amfory s výzdobou. Některá z drobnějších nádob, zpravidla zdobená amfora, sloužila jako urna k uložení kremace.

„Šlo však jen o zlomek z původního množství spálených lidských kostí, které v tomto případě měly spíše symbolický význam. Charakteristickým nálezem je také typický obloukový železný nožík, který doprovázel milodar,“ popisuje Fojtík.

Mezi jednotlivými hroby je zhruba pět metrů, což podle něj naznačuje existenci mohylových násypů, které tyto specifické funerální stavby kryly. S podobnými kamennými konstrukcemi se archeologové setkávají jen v severní části Vyškovska a právě na Prostějovsku, které je tak nepochybně centrem jejich rozšíření.

Na středomoravských pohřebištích doby halštatské je již ve 20. letech minulého století registroval prostějovský učitel a archeolog Antonín Gottwald, a to nedaleko dnešních Mostkovic a Seloutek. Další nálezy se ukázaly v roce 2012 opět u Seloutek a nyní v Domamyslicích.




Nejčtenější

VIDEO: Hokejista mířící do šatny po prohraném zápase udeřil diváka

Hokejista Poruby během vyhroceného závěru zápasu v Šumperku během cesty do...

Vyhrocený závěr mělo ve středu na zimním stadionu v Šumperku utkání mezi tamními hokejisty a soupeřem z Poruby. Hosté...

Řidič přejel na D35 člověka, považoval jej za zvíře. Dálnice hodiny stála

Řidič přejel na D35 člověka. Dálnice stojí

Od brzkých ranních hodin až do odpoledne musela být uzavřena dálnice D35 v úseku mezi Velkým Újezdem a Přáslavicemi na...



Fotbal jde stranou, přednost má rodina. Rozehnal přerušil kariéru v Belgii

David Rozehnal v dresu Ostende

Zatímco spoluhráči z Ostende se připravují na jarní boj o záchranu v nejvyšší belgické soutěži, David Rozehnal zůstává...

Vývojář her čekal na vytoužený zchátralý zámek roky, teď ho chce oživit

Nový majitel zámku v Rudě nad Moravou Michal Rozumný plánuje památku opravit a...

Skutečným zámeckým pánem se stal Michal Rozumný, který nedávno koupil památku v Rudě nad Moravou na Šumpersku. A...

Minometná jednotka cvičí s těžkotonážními vozidly pro misi v Pobaltí

Armádní Tatra T-815 8x8 PRAM pro převoz 120mm minometu 71. mechanizovaného...

Přeškolením na nová těžká nákladní vozidla Tatra začala příprava minometné jednotky ze 71. mechanizovaného praporu z...

Další z rubriky

Restaurátoři zbaví trhlin sochy na sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci

Sloup Nejsvětější Trojice na olomouckém Horním náměstí.

Čtyři sochy na čestném Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci potřebují zásah restaurátorů. Na Horní náměstí k baroknímu...

Jesenickou školu povede ředitel, který nikdy neučil. Má to být jeho výhoda

Nový ředitel Základní školy Jeseník Dominik Liberda.

Novým ředitelem jediné základní školy v Jeseníku se od února stane jednatřicetiletý Dominik Liberda, který v konkurzu...

Čeští vědci poodkryli, jak porážet bakterie odolné vůči antibiotikům

Olomoučtí vědci zjistili, že bičíkaté bakterie se s pomocí proteinu flagelinu...

Vědci z Olomouce odhalili, jak se některé bakterie brání proti nanočásticím stříbra, které se v posledních letech staly...

Najdete na iDNES.cz