Archeology na místo upozornila tamní starostka. "Vyšla kniha o historii obce a je v ní zmínka i o této lokalitě s hroby. Na to konto se tu objevili lidé s detektory kovů, proto nás raději zavolala," vysvětluje Pavel Grenar z Archeologického centra Olomouc.
"Nález takového roztroušeného hrobu mimo velká pohřebiště je poměrně vzácný. Víme, že existovaly, ale odkrýt se jich podařilo jen pár," dodává.
Majetínská kronika popisuje, že je zde pohřbených šestnáct vojáků. S velkou pravděpodobností jde o muže, kteří zemřeli během přesunu od bitvy u Slavkova. Při v ní roce 1805 francouzský císař Napoleon porazil vojska Ruska a Rakouska.
"Zraněné pak rozváželi do špitálů, některé byly i na střední Moravě. Do Slavkova to odsud, uvážíte-li velikost těch armád, zase tak daleko nebylo. Velmi pravděpodobně jde o vojáka z rakouské či ruské armády, které sem ustupovaly," líčí Grenar.
Zkušený voják měl z trhání obalů nábojů obroušené zuby
Pohled na nález dvou těl tak prozatím vyvrací místní legendu o tom, že tito vojáci zemřeli při šarvátce v okolí Majetína. "Nejsou na nich patrná žádná smrtelná zranění, jimž by podlehli přímo na místě. Říká se, že pohřbeni tu jsou i se svými koňmi, to se zatím také nepotvrdilo," vrtí hlavou Grenar.
Odkrytý hrob vojáků |
Jednu z nalezených koster, která patřila muži ve věku kolem dvaceti let, už lidé z Archeologického centra odvezli, druhá byla ještě odpoledne na svém místě. Patřila velmi robustnímu muži, vysokému kolem sto sedmdesáti centimetrů.
Náznaky silné paže by podle Grenara mohly odpovídat tomu, že nalezený voják v pravé ruce roky nosíval těžkou pušku. To, že šlo o zkušeného vojáka, dokazují i jeho zuby.
"Má je zbroušené. Jsou za tím tehdejší obaly nábojů, které střelci při boji trhali zuby. Byly z několika vrstev povoskovaného papíru. Stav těch zubů ukazuje, že dotyčný měl za sebou stovky výstřelů. Což tehdy rozhodně nebylo málo," říká Grenar.
Děti byly na místě pohřbeny až později, zřejmě v 19. století
Nález dětských ostatků na místě podle Grenara dokazuje, že místní při jejich smrti měli povědomí o tom, že zde jsou uloženi vojáci z napoleonských časů. "Pohřbívat se totiž mohlo jen do vysvěcené půdy. A tak předpokládali, že když už jsou tu vojáci, jde o místo, kde je tato podmínka splněna," přemítá Grenar.
"Pozůstatky dětí jsou ovšem mladší. Zřejmě zemřely na epidemii cholery, která tady v Majetíně řádila ve třicátých a šedesátých letech devatenáctého století. Dívali jsme se do matrik, dětí tu skutečně zemřelo hodně," dodává.
Jak vojáci, tak i děti byli pochováni podle křesťanských pravidel, hlavou k západu. Stav jejich kloubů však ukazuje, že nikdo z nich nebyl uložen v rakvi. Ostatky dětí, z nichž nejmladší bylo ještě novorozeně a nejstarší zhruba osmileté, ležely v hloubce kolem osmdesáti centimetrů.
