Dílny šternberského vojenského opravárenského podniku.

Dílny šternberského vojenského opravárenského podniku. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Armáda se zbaví šternberské části vojenského opravárenského podniku

  • 0
Vojenský opravárenský podnik ve Šternberku, který ve městě působí už šest desítek let, je na prodej. Stát už ho nechce, protože šetří. A mnozí z 370 tamních zaměstnanců začínají mít obavy o práci. Armáda ale uklidňuje, že chce brzy najít pronajímatele či kupce, který zachová většinu pracovních míst.

Vojenský opravárenský podnik označený číslem 026 kromě šternberského areálu zahrnuje i podnik v Novém Jičíně a tři moravské výzkumné provozy. Nabídnuta ale má být jen šternberská část, o kterou se už předběžně zajímají minimálně dva zájemci o pronájem.

Někteří odborníci se přitom domnívají, že při rychlém nalezení silného investora se zajištěným odbytem a dobrým výrobním programem by Šternberští mohli na změně vlastníka dokonce vydělat.

K možnosti prodat šternberskou část a najít pro ni soukromého vlastníka se před pár dny rozhodla dozorčí rada VOP-026. Odborníci i zástupci města se shodují: prodej je třeba provést rychle a jen tomu, kdo udrží provozy v chodu. Pokud by se celý proces převodu na soukromníka protahoval, začali by zaměstnanci z obav před nejistou budoucností odcházet. A to by mohlo vést až k zániku závodu.

Vědomé si toho nejspíš je i ministerstvo obrany. "Do konce roku 2012 bychom chtěli nalézt nového majitele, který by převzal areál ve Šternberku jako celek a pokračoval tam ve výrobě. Naším cílem je minimalizace dopadů na zaměstnanost v regionu," potvrdil generální sekretář ministerstva Jan Vylita.

Firmu by poškodilo, pokud by lidé z nejistoty začali odcházet

Právě nezaměstnanosti se Šternberští bojí nejvíc. "Kdyby podnik padl a lidé přišli o práci, znamenalo by to pro město obrovský problém," uvedl šternberský starosta Jaromír Sedlák.

Začátkem konce by mohl být právě nejistotou způsobený odchod zkušených "fachmanů" do jiných firem. "Pokud by později někdo chtěl podnik znovu rozjet bez zkušených pracovníků v tak specifických profesích, šlo by to jen těžko," míní Sedlák.

Vyřazení šternberského podniku ze struktury VOP-026 je reakcí na pokračující pokles výdajů na obranu. "Ten vede k redukci požadavků armády na opravy a modernizaci techniky," řekl mluvčí resortu Jan Pejšek. Výsledkem je rozhodnutí soustředit majetek a výrobu do jednoho místa - Nového Jičína. Tam pracuje 690 lidí, kteří mimo jiné vyrábějí transportéry Pandur.

"Ministerstvo obrany má výrazně nižší rozpočet, což má dopady i na náš podnik. Kapacit pro servis a výrobu techniky je potřeba méně, není výhodné držet produkci ve dvou lokalitách," vysvětlil ředitel "šestadvacítky" Adolf Veřmiřovský. Prodejem šternberského areálu tak nedojde ke zrušení celé státní firmy či k její privatizaci.

Šternberk může podle odborníka fungovat i jako soukromý

Podle starosty Sedláka měli zájem o podnik projevit už dva subjekty. Deník E15 uvedl, že jedním z nich je společnost Excalibur Army. "Naše firma je největším zadavatelem zakázek pro divizi speciál, tedy vojenskou výrobu a služby závodu ve Šternberku. S ministerstvem jednáme o pronájmu části závodu," potvrdil MF DNES v pondělí jednatel firmy Jaroslav Strnad

"Pokud by někdy došlo k rozhodnutí o prodeji, měli bychom zájem o účast ve výběrovém řízení," dodal s tím, že je i v jejich zájmu, aby podnik dál fungoval jako kvalitní subdodavatel. "K tomu je nezbytné udržet tam zaměstnanost, protože tým kvalifikovaných pracovníků ve Šternberku je nenahraditelný," míní Strnad.

Na kvalitu personálu poukazuje i odborník obeznámený s chodem závodu, který si přeje zůstat v anonymitě, jeho jméno však redakce zná: "Ve Šternberku jsou šikovní odborníci schopní pracovat ve standardním tržním prostředí. Pokud by podnik získal Excalibur a zůstaly by zachované technologie i lidé, mohlo by to být dobré. Tato firma má dostatek práce a je schopná podnik dál rozvíjet."