Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Létající auto z Přerova může být ve vzduchu během pěti minut

  18:49aktualizováno  18:49
První létající auto na světě, které dostalo registrační značky a smí na silnici, pochází z Přerovska. V hangárech bývalé vrtulníkové základny v Bochoři jej zkonstruovala firma podnikatele Pavla Březiny. Před cestou prototypu vírníku na letecký veletrh v Německu dostala možnost vyzkoušet stroj také MF DNES.

Celé to nezabralo ani pět minut. Ze stroje, ve kterém jsme se před chvílí asi čtyřicetikilometrovou rychlostí projížděli po letištní ploše jako v autě, je rázem letadlo.

Stačilo sundat registrační značku ze zadního stabilizačního křídla, výstražný trojúhelník z tlačné vrtule a uvolnit listy rotoru, které byly lany připoutané ke kabině.

Na letišti v Bochoři u Přerova najednou stojí vírník, kterým pilot Pavel Březina za pár hodin odletí až do německého Friedrichshafenu. Na největším evropském leteckém veletrhu tam představí novinku, která má sice svůj obchodní název, ale Češi už ji stačili pojmenovat jako autovírník.

„Musím říct, že se mi ten název líbí, je asi nejvýstižnější,“ pochvaluje si Březina, který je nejen pilotem, ale hlavně autorem tohoto futuristického dopravního prostředku a majitelem firmy, která ho zkonstruovala.

O tom, že sestrojí létající auto, sní spousta konstruktérů na světě. Řadě z nich už se také auta do vzduchu podařilo i dostat. Březinova firma Nirvana Systems je ale první, která takové vozidlo dokázala přivést do reálného provozu jak ve vzduchu, tak na silnicích.

Šli jinou cestou. Ne auto do vzduchu, ale vírník na cestu

Šla na to totiž z opačného konce. Nesnažila se naučit létat auto, ale umožnit jízdu po cestách vírníkům, které u nás montuje a jako výhradní zástupce německého výrobce také prodává.

Fotogalerie

„Nápad jsem nosil v hlavě od chvíle, kdy jsem na vírnících začal létat. Až před třemi lety jsem ale potkal ty správné lidi, kteří mě nasměrovali na cestu, jak autovírník certifikovat. Tedy co všechno a jak předělat, aby vírník mohl skutečně vjet na silnici. Technická realizace pak zabrala asi dva roky,“ popisuje muž, do jehož rukou jsem na příštích pár minut vložila svůj život.

V úzkém, ale pohodlném kokpitu sedíme za sebou, na uších sluchátka a dorozumíváme se přes mikrofon. O tom, že zase tolik neriskuji, svědčí všechno, co má Březina za sebou. Nejsou to jen dva a půl tisíce hodin nalétaných na vírnících, ale také výčet jeho úspěchů v létání na motorových paraglidech - Březina je sedminásobný mistr České republiky, mistr Evropy i mistr světa.

Ještě než se rozjedeme po startovací dráze, která v Bochoři zůstala po zrušené vojenské základně, roztočí pilot lopatky rotoru. To je ale naposledy, kdy je k tomu zapotřebí motor. Ve vzduchu vírník, na rozdíl od vrtulníku, využívá princip autorotace - rotorové listy roztáčí už jen vítr. Na rozjezd stačilo asi padesát metrů a jsme nad zemí.

„Jako typický Zlíňan jsem si vždycky představoval, že Přerov je velmi škaredé město, ale i tady je spousta pěkných míst,“ pochvaluje si Březina, zatímco krouží nad přerovským centrem.

„Nevadí vítr, déšť ani vichřice. Pokud vidím na zem, můžu letět“

Horní náměstí s historickými domy a zámkem, park Michalov, který se teprve začíná zelenat, klikatící se řeku Bečvu, to všechno pozorujeme z výšky zhruba 150 metrů. Proti větru letíme rychlostí 180 kilometrů za hodinu, zpátky do Bochoře už se vracíme podstatně rychleji.

Nad letištní plochou, která se pomalu proměňuje v průmyslovou zónu, Březina testuje mou odolnost a předvádí triky, které vírník pilotům umožňuje. Letadélko najednou téměř zastaví, zvedne přední část nahoru a pak se náhle stáčí do protisměru. Rychlý obrat místo dlouhého nalétávání do zatáčky.

Pak Březina vypne zadní motor. U vrtulníku by to znamenalo krizovou situaci, ale rotor vírníku poháněný větrem se točí dál. I to z něj dělá vcelku bezpečný stroj.

„Vírníku nevadí vítr, déšť, sníh ani vichřice. Pokud vidím na zem, můžu pořád letět. Když přijde mlha nebo se zatáhne, musím to buď oblétnout, nebo přistát,“ popisuje Březina, který také založil školu, jež učí zájemce na vírnících létat. Ta už má asi stovku absolventů.

„S vírníky a partou kamarádů dost cestujeme po výletech po Evropě. Jako velká skupina to ale máme komplikované - musíme přistát na velkém letišti, a pokud nechceme tankovat drahý letecký benzin, potřebujeme doprovodné auto, které nám přiveze od nejbližší benzinky kanystry s naturalem,“ líčí Březina sérii impulzů, které ho přiměly začít přemýšlet o autovírníku.

Přistát v Letňanech, pak přímo do centra Prahy

Jedním z dalších bylo také to, že chtěl zákazníkům umožnit hangárovat si vírníky doma. K „ustájení“ tohoto dopravního prostředku totiž stačí vyšší garáž nebo přístřešek, problém ale byl, jak stroj z letiště pohodlně dostat.

Autovírník GyroMotion

Autovírník firmy Nirvana Systems se po silnicích pohybuje díky elektromotoru. Rychlostí až 40 km/h ujede dvacet kilometrů. Létá rychlostí až 185 km/h, běžná cestovní rychlost je ale 160 km/h. Vírník létá jak na letecký benzin, tak na levnější natural. Na jednu nádrž může letět pět hodin.

Jako vírník se stroj pohybuje ve výšce od 150 do 500 metrů, zvládne ale vystoupat i do pěti kilometrů. Přistávat nemusí jen na letištích, ale díky nízkým nárokům na přistávací plochu také na loukách. Automobil se z vírníku stává poté, co pilot po přistání zafixuje listy rotoru a na zadní stabilizační křídlo připevní registrační značku.

To všechno vyřešil vírník, který je vybavený homologovanými světly, odrazkami i blinkry, klaksonem, zpětnými zrcátky nebo ruční brzdou. Takto upravený vírník dokáže ujet na baterii, která pohání motor, až dvacet kilometrů.

„V takové vzdálenosti pohodlně najdu nejen benzinku, ale i restauraci nebo hotel,“ tvrdí Březina.

Přerovský podnikatel dlouho snil o tom, že si s vírníkem zajede na pražské Václavské náměstí na kafe. To si také před několika týdny splnil. Přistál na letišti v Letňanech a pak se asi hodinu a půl přesouval do centra. Vzbudil přitom takové pozdvižení, že na něj Pražané dlouho nezapomenou. Divit se nestačili ani policisté.

„Zastavili mě a dali mi dýchnout. Mysleli si, že musím být opilý, když s něčím takovým jezdím po Praze,“ směje se Březina a přitom už plánuje, že se ženou, která je také zkušenou pilotkou, vezmou své dvě děti na výlet do Londýna.

„Londýnské centrum je prý uzavřené autům se spalovacími motory a můžou tam jen elektromobily. Tak si tam zajedeme dát zmrzlinu,“ popisuje.

Nechce předjímat, jak na novinku zareaguje trh. Pokud ale vše půjde podle jeho představ, už letos by firma Nirvana Systems mohla zahájit výrobu první série čtyřiceti autovírníků. Jejich cena je kvůli nutným úpravám oproti klasickým vírníkům zhruba o deset až patnáct procent vyšší. Pohybuje se od dvou a půl do čtyř milionů korun.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Během údržby se na dolní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně...
Převrácený jeřáb v elektrárně Dlouhé stráně shodili hasiči do nádrže

Řízeným sesunutím do dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně se rozhodli odborníci řešit problém s autojeřábem, který se zde v pátek převrátil...  celý článek

Policejní páska, ilustrační foto
Recidivista bez domova zbil po hádce jiného bezdomovce, ten do rána zemřel

Policie obvinila z vraždy čtyřiadvacetiletého bezdomovce ze Šternberka. Viní ho, že agresivně napadl dalšího ze skupiny lidí bez domova, a ten na následky...  celý článek

Hranice se stanou prvním městem Česka, jehož MHD bude používat pouze...
Hranice budou mít jako první v Česku MHD zajištěnou pouze elektrobusy

Hranice na Přerovsku se od začátku listopadu stanou vůbec prvním městem v Česku, které bude nasazovat na spoje městské hromadné dopravy pouze elektrobusy....  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.