Kryté bazény a akvaparky v Olomouckém kraji musely už podruhé během krátké doby zastavit provoz kvůli rostoucím počtům lidí nakažených koronavirem.
Provozovatelé tak jsou téměř polovinu letošního roku zcela bez příjmů a zůstaly jim pouze náklady. Kromě pomoci se mzdami zaměstnanců nedostali od státu zatím žádnou speciální pomoc.
„Čekalo nás ekonomicky velmi zajímavé vánoční období, i když byla kapacita kvůli koronaviru snížena na polovinu. Sotva jsme se ale rozběhli, přišla další stopka,“ říká šéf olomouckého akvaparku Dalibor Přikryl.
Vodní plochy v akvaparku zůstávají napuštěné jako po minulém bazénovém lockdownu. „Je lepší držet úsporný režim, byť s většími náklady na energie, než vypouštět. Hlavně pro technologie je vhodnější, když fungují nepřetržitě,“ vysvětlil Přikryl.
Počítá s tím, že minimálně měsíc bude zavřeno. „Ještě, že jsme měli skvělé první čtvrtletí roku, takže jsme měli nějaký ‚polštář‘ pro další období. Pokud ale nedorazí nějaká státní pomoc, půjde už o holé přežití,“ doplnil.
Šéfa přerovského krytého areálu Jaroslava Hýzla už opakované uzavírání bazénů nebaví. „Ta nekompetentnost a nekoncepčnost lidí, kteří o tom rozhodují, mě uráží. Jsem ochoten přistoupit na restrikce, ale mělo by se měřit všem stejně,“ kritizuje rozdílný a podle něj i chaotický přístup.
Myslí si, že bazény nepředstavují žádné zásadní riziko nákazy. „Na bazén určitě nejde sportovat nikdo, kdo se necítí zdráv. Rozhodně tam bylo při dodržování všech omezení menší riziko nákazy než třeba v obchodech nebo v městské dopravě,“ je přesvědčen Hýzl.
Stát by měl vypsat anticovidovou pomoc pro bazény
I v Přerově zůstane bazén napuštěný. „Pokud se otevře v lednu, vypouštět nebudeme. Pokud by to mělo trvat dál, tak bychom se to potřebovali dozvědět dřív a podle toho zareagovat. Stát by také kromě pomoci se mzdami měl vypsat anticovidovou pomoc pro bazény. Připadá mi, že hřeší na to, že nás vlastní města a ta nás padnout nenechají,“ přemítá.
Šumperský plavecký areál na rozdíl od jiných bazénů v regionu zažívá „teprve“ druhou stopku. Byl totiž po rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci otevřen až letos v září. Po 38 dnech od startu přišel první zákaz provozu, dalších deset dní přidal nyní.
„My ale potřebujeme, aby areál, který přišel na 170 milionů, byl v provozu pořád. Jednak aby se vychytaly problémy, ale také proto, že technologiím časté vypínání neprospívá,“ vysvětluje starosta Šumperka Tomáš Spurný.
Technologie jsou totiž dimenzovány na nepřetržitý provoz. „Stát nechává všechny náklady spojené s uzavřením bazénů na městech, což není v pořádku. I tady by měl pomoci, protože o uzavření rozhodl,“ míní starosta.
Moderním technologiím časté vypínání neprospívá
Provozovatelé bazénů se shodují, že pro ně bylo levnější, kdyby stát krátkodobé otevření v prosinci vůbec neumožnil.
„Uvést vše do stavu, kdy můžeme otevřít pro veřejnost, trvá řadu dní a je to hodně drahé. Těch pár dnů provozu nestojí za tu námahu. Tohle vše jsme si mohli ušetřit. Ať stát řekne: zavřeme vás na takovou a takovou dobu, tady máte kompenzace, tak je to pro všechny jednodušší,“ míní ředitel zábřežského areálu Milan Doubravský.
Podobně dopadl i jediný termální akvapark v republice otevřený před několika lety ve Velkých Losinách na Šumpersku. Nevydržel nyní otevřený ani týden a z letošního roku už nedobrovolně promrhal více než třetinu. Týdně přichází podle ředitele Martina Plachého na tržbách o miliony korun.
„Zůstávají nám ale obrovské náklady. Realita je taková, že nedostaneme nic jiného než příspěvek na mzdy svých zaměstnanců. Ostatní náklady za celé zavření už od jara neseme sami. I když máme zavřeno a běží jen udržovací provoz, přijde to na stovky tisíc měsíčně,“ řekl Plachý.
K tomu je potřeba podle něj přičíst velké škody na technologiích. „Přestala fungovat některá tepelná čerpadla, objevily se problémy na filtraci bazénové vody a další. To vše jsme museli před otevřením minulou sobotu opravit a investovat do oprav nemalé prostředky,“ popsal Plachý.
Obává, že škody na technologiích se mohou kvůli další odstávce znovu opakovat.
