Za největším olomouckým betlémem se lidé mohou vypravit do kapucínského kostela Zvěstování Panny Marie na Dolní náměstí. Je z roku 1887 a byl vyroben na zakázku.
"Náš betlém pochází z Rakouska, konkrétně z Tyrol. Figurky v něm sice nejsou v životní velikosti, ale měří zhruba šedesát až sedmdesát centimetrů a součástí betlému je i asi dvoumetrový slon," popisuje bratr Cyril a dodává, že stavba betlému zabere skoro celý den.
"Specifikem našeho betléma je to, že ho vyrobili z olivového dřeva a pochází z Izraele," vypráví zase duchovní František Hanáček z římskokatolické farnosti svatého Mořice. Mořický betlém také zobrazuje některé další události biblických dějin a kromě něj v kostele vystavují ještě jeden.
Některé betlémy jsou i pohyblivé. Včetně kachen na jezírku
Dvoje jesličky mají také v kostele Panny Marie Sněžné. "Ty v kapli svatého Václava jsou starší a obyčejnější. Další nám před dvaceti lety vyrobila jedna farnice - jsou keramické a částečně pohyblivé," říká duchovní Antonín Klaret Dobrowski a dodává, že přes svátky se v ambitech koná také výstava betlémů.
Kam a kdy na betlémy24. 12. - 2. 1. 24. 12. - 6. 1. 24. 12. - 2. 2. 25. - 26. 12., 14.00-16.00 |
Zčásti mechanický betlém stojí i v dómu svatého Václava, pohybují se v něm jak některé postavy, tak i kachny na jezírku nebo větrný mlýn.
U svatého Michala se ke každoročnímu představení zhruba sto let starého betlému váže jeden speciální akt. "V rámci půlnoční mše přinese Jezulátko do jesliček sám arcibiskup Jan Graubner," popisuje duchovní Antonín Basler.
Pouze do 6. ledna bude vystaven například betlém v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Nových sadech.
"Náš betlém je spíše jednodušší, ale děti i rodiče ho mají rádi. Podívat se na něj můžou jak o půlnoční mši, která se koná na Štědrý večer od jednadvaceti hodin, tak i 25. a 26. prosince. V tyto dny začínají mše v devět hodin ráno, kostel je však přístupný zhruba dvacet minut předem. A mohou se na ně samozřejmě podívat i po skončení mše," říká duchovní Rudolf Smahel.
Lidé si začali betlémy vyrábět doma po zákazu Josefa II.
Za zakladatele této oblíbené tradice je považován svatý František z Assisi. Ten v roce 1223 v Greccio v Umbrii nechal umístit jesle vystlané senem, přivést osla a vola a s povolením papeže Honoria III. vesničanům zde odsloužil štědrovečerní mši.
V českých zemích lidé poprvé spatřili kostelní jesličky o Vánocích roku 1560 v kostele svatého Klimenta na Starém Městě pražském.
Tradici přinesli do Čech jezuité a brzy si ji oblíbili po celé zemi. V 80. letech osmnáctého století betlémy z kostelů díky nařízení Josefa II. musely zmizet, v důsledku tohoto opatření si však betlémy začali lidé vystavovat i vyrábět doma.
