Místa, kam může při prudké bouřce vtrhnout náhlý příval vody, vytipovali odborníci pro olomouckou radnici už v roce 2014. Město je zabezpečí, potřebuje k tomu ale dotace. O první už požádalo, o další teprve zažádá.
I proto začne růst hradba protipovodňových opatření pro několik městských částí zřejmě nejdříve za tři roky. Možnost, že by budování poldrů či čištění koryt město alespoň částečně urychlilo zaplacením z vlastního rozpočtu, radnice odmítá. A to i přesto, že se prudké bouře budou podle expertů opakovat.
Jan Langr, vedoucí odboru ochrany na magistrátu, zdůrazňuje, že protipovodňová opatření je nutné řešit současně. Město proto v návaznosti na dotace plánuje zajistit nebezpečná místa jako celek.
„Pokud totiž vyřešíme jen jednu lokalitu bez vazby na další, budeme svědky toho, co se odehrálo v Nemilanech, i na jiných místech Olomouce. Tedy odvedeme vodu z jedné části města jinam. Můžeme tak nakonec pouze přenést problém z jednoho místa na druhé,“ vysvětluje Langr.
Tři desítky kritických míst ve městě a okolí
Lokality, jež jsou při přívalových deštích v největším nebezpečí, Olomouc zná. Experti vytipovali 34 kritických míst v městských částech Droždín, Holice, Chválkovice, Lošov, Nemilany, Radíkov, Řepčín, Slavonín, Svatý Kopeček, Topolany a Týneček. U 14 označili riziko zásahu bleskovou povodní za nízké, u 7 střední a u 10 vysoké. Tři oblasti z přehledu nakonec vyřadili.
U nejrizikovějších míst město před třemi týdny požádalo ministerstvo životního prostředí o dotaci na studii proveditelnosti. Vyjde na více než tři miliony. Jestli město příspěvek od státu dostane, bude jasné na konci roku.
Langr předpokládá, že by výsledky mohly být známy v prosinci 2018. Autoři do studie po analýze vodních toků napíšou, která opatření jsou pro jednotlivá kritická místa nejvhodnější. Langr se již dříve zmínil, že budou blízká přírodě.
„Budou zaměřená především na zachycení vody v krajině, na neškodné odvedení povodní z přívalových srážek mimo zastavěné území, na zachycení povodňových průtoků v suchých retenčních nádržích či poldrech a na ochranu zastavěného území přírodě blízkými úpravami vodních toků,“ vypočítává.
Určitou představu o ochraně Olomouce má totiž radnice už dnes. Existuje mapa, v níž je zakreslena podstatná část všech pojistek proti bleskové povodni, které se v okolí města plánovaly. Teď záleží, zda si z nich odborníci při psaní studie vyberou, nebo navrhnou vlastní.
Langr mezi bezpečnostní opatření řadí třeba vybudování či čištění odvodňovacích příkopů či kopání poldrů na Nemilance, říčce Stousce a na Křelovském potoce. Ve hře je také zakládání mezí či tzv. zasakovacích pásů (pás trávy či křovin, jenž brání erozi a tlumí následky přívalových dešťů - pozn. red.).
Bleskové povodně zase přijdou. A budou se opakovat
Právě drobné říčky se při prudkých lijácích nečekaně mění v dravé proudy. Langr už dříve připustil, že kvůli změnám klimatu je v budoucnu pravděpodobné střídání delších období sucha s intenzivními srážkami.
„Což je bohužel faktor přinášející právě přívalové nebo jinak řečeno bleskové povodně,“ řekl.
Nenápadná říčka Nemilanka tak v roce 2010 vyplavila Slavonín. Překvapila i majitele místní stolárny Miroslava Skopala. Proti záplavám nebyl ani pojištěný, nikdo je tu nečekal.
„Jsme v podstatě na kopci a žádná velká řeka kolem není,“ řekl tehdy Skopal. Slavonín, konkrétně okolí Zolovy ulice, tak ve výčtu ohrožených lokalit figuruje. Od nenadálých záplav ho mohou - pokud se k nim přikloní autoři studie - v budoucnu ochránit poldry.
Kdy se dělníci do budování protipovodňových pojistek pustí, není dnes jasné. Původní termín, který hovořil o konci roku 2018, byl podle všeho příliš optimistický.
„Je to s velkým otazníkem. Za dva roky se dost věcí může změnit,“ uvedl na jaře Langr. Nyní již město ve spojitosti se začátkem prací a jejich dokončením hovoří až o letech 2019 až 2020.
Devět míst, kde hrozí voda, a nápady, jak ji zkrotit1. Poldr na Křelovském potoce |