Na prostějovské radnici (na snímku její budova) nadále pokračuje spor mezi koalicí prosazující bourání Jezdeckých kasáren, a opozicí hlásající jejich zachování. Nové studie kritici označili za zavádějící.

Na prostějovské radnici (na snímku její budova) nadále pokračuje spor mezi koalicí prosazující bourání Jezdeckých kasáren, a opozicí hlásající jejich zachování. Nové studie kritici označili za zavádějící. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Studie spor o prostějovská kasárna nerozhodly, dle opozice jsou zavádějící

  • 0
Prostějovská radnice si dál jde za svým plánem zbourat zdejší Jezdecká kasárna. Nechala si proto zpracovat dvě studie, které ukázaly, že by přestavba na byty byla drahá a že historická hodnota budovy je nulová. Zprávy publikovala na webových stránkách města, opozice je ale označila za zavádějící.

Studie hodnotily finanční náročnost přestavby kasáren na byty, o které se uvažovalo už dříve.

„Projekt rekonstrukce vznikl v roce 1998, s tím, že k jeho uskutečnění nikdy nedošlo. Odborníci ho nyní aktualizovali k současným cenám. Rekonstrukce kasáren by stála 99 milionů korun. Máme zpracovanou dokumentaci na dvě nové budovy, což čítá celkem 48 bytů. Projekt na tyto domy postavené na zelené louce je vyčíslen na 67 milionů,“ argumentuje náměstek primátora Prostějova Zdeněk Fišer.

Historie sahá do roku 1891

Budovy Jezdeckých kasáren vznikly v roce 1891 jako náhrada za staré kasárny, které stály na náměstí TGM. Za první republiky zde sídlila část 6. jezdeckého pluku, od roku 1969 zde byl vojenský útvar specializovaný na radiolokaci. Ten armáda po 27 letech přesunula do Přerova. V areálu kasáren je celkem třináct budov, součástí byla jídelna, sklad a autopark.

S druhým dokumentem přišli na žádost města památkáři. Tvrdí, že jde o anonymní stavbu z roku 1891 v duchu neorenesančního historismu a kasárna nemají žádnou uměleckou hodnotu.

„Kasárna projektovali neznámí inženýři Dvorské vojenské stavební kanceláře ve Vídni. Autor byl pravděpodobně řadovým zaměstnancem eráru bez uměleckých ambicí,“ uvedl vedoucí oddělení památkové péče na radnici Marek Perůtka.

„Po původní fasádě s historizujícími plastickými zděnými a štukovými prvky neorenesančního členění nezůstala po rekonstrukci v sedmdesátých letech ani stopa. Fasádu dnes zahalují tvrdé cementové jádrové omítky typické šedé barvy,“ dodal.

Podle něj ani věrná rekonstrukce fasády nezaručí chybějící architektonickou hodnotu, kasárna navíc nejsou kulturní památkou a neleží ani v chráněném území.

Opozice: Kasárna k městu patří

Podle opozice jsou ale přednesené argumenty zavádějící. „Ohrazuji se proti dalším a dalším tendenčním článkům na webu města, které mají ovlivnit veřejné mínění ve smyslu zbourat Jezdecká kasárna,“ rozzlobil se lídr opoziční Změny pro Prostějov Jan Navrátil. Podle něj vůbec nejde o to, aby se budova kasáren památkově chránila.

„Jde o lokalitu a o to, že Jezdecká kasárna do Jezdecké ulice a do této čtvrti města Prostějova neodmyslitelně patří,“ prohlásil Navrátil. Naprosto liché je navíc podle něj argumentovat dvacet let starým projektem na přestavbu kasáren.

„My jsme naopak navrhovali vypsat záměr prodeje soukromému subjektu, což by městu přineslo nulové náklady, zisk z prodeje a výhody pro občany,“ dodal Navrátil.

Petici za zachování kasáren přitom ve městě podepsala už tisícovka lidí (více čtěte zde). A kromě toho navíc o budovu nedávno oficiálně požádala rodina Meszárosových, která z Prostějova pochází a stále zde vlastní nemovitosti. V České Kamenici již řadu let provozuje Nemocnici následné péče se 130 lůžky, ambulancemi, lékárnou, stravovacím zařízením či rozvážkou jídla.

„I přes problémy v našem zdravotnictví slušně prosperujeme,“ uvedla v dopise zastupitelům Jitka Meszárosová.

Vedení města se plán na záchranu kasáren nepozdává

Rodina by budovu s pozemkem zhruba 2 500 metrů ráda koupila a zprovoznila zde podobné zařízení.

„V jízdárně bychom mohli vybudovat pivovar s pivnicí. Podle potřeb jsme ochotni jednat s městem i o dalších aktivitách. Vnitroblok by měl sloužit jako veřejně přístupný lesopark a klidné relaxační prostředí,“ dodala.

Meszárosovi zároveň městu nabízí nevratnou kauci 600 tisíc korun na zabezpečení proti další devastaci a chátrání objektu.

Město se na takový plán vůbec netváří. „Takové zařízení již existuje v prostějovské nemocnici a jeho kapacita je dostačující. Po takové službě není u nás poptávka,“ tvrdí náměstkyně primátora Prostějova Ivana Hemerková. Rada se přesto bude nabídkou Meszárosových zabývat.

„V případě využití pro sociální účely město musí mít kontrolu nad tím, co v daném prostoru do budoucna vyroste. Určitě nemáme zájem, aby tady vznikla například sociální ubytovna. Jedná se o problematická zařízení, která dnes řeší v některých jiných městech,“ dodal náměstek primátora Jiří Pospíšil.