Zámecká kolonie kriticky ohroženého netopýra je podle ochránců přírody největší letní kolonií v Olomouckém kraji a jednou z pěti největších v České republice. Zahrnuje až 160 vrápenců
„Je to úplně jiná čeleď ve srovnání s našimi netopýry. Vrápenci mají celou řadu odlišností. Zatímco netopýr svůj echolokační signál vykřikuje tlamičkou, u vrápence vychází přes nos,“ popisuje Jiří Šafář z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Signál je kratší a detektorem ho není slyšet už na deset metrů. U netopýra rezavého je signál slyšet třeba i na 250 metrů. Vrápenec však slyší daleko přesněji. Na vzdálenost jednoho metru je schopný rozpoznat vlákno půl milimetru tenké,“ dodává.
Když se Olomoucký kraj, kterému zámek patří, rozhodl, že opraví střechu, musel investici za téměř padesát milionů korun ochraně vrápenců zcela podřídit. Nevhodnou azbestocementovou krytinu na ploše téměř tří tisíc metrů čtverečních postupně nahradila původní břidlice.
„Půda už několik let, zpravidla od dubna do podzimu, slouží jako hnízdiště vrápenců. Při rekonstrukci se proto v určitých chvílích nesmělo pracovat v konkrétních částech střechy, které ochranáři určili. Práce se přesunovaly do míst, kde to netopýry neomezovalo. Projekt s tím dopředu počítal,“ vysvětlil kastelán zámku Martin Váňa.
Materiál museli dělníci nosit okolo zámku po lešení
Stavební práce to zkomplikovalo a prodloužilo. Okolo celého zámku například vzniklo lešení, po kterém dělníci nosili stavební materiál, aby se kriticky ohroženým savcům vyhýbali.
„Dopředu byly stanovené jednotlivé etapy, jak se bude oprava provádět. V letním období se vždy opravovaná část musela prostorově oddělit od zbytku půdy, aby vrápenci byli v klidu. Když byly příznivé podmínky, tak se stavbaři mohli vrátit. Opatření jsme dělali tak, aby zdejší kolonie nedoznala další újmy,“ podotkl Šafář.
Ztracený čas se pak stavbaři snažili dohnat hlavně přes zimu, kdy netopýři odletěli do zimních hnízdišť.
„Opravdu spěchali. S výjimkou vánočních svátků se dělalo v podstatě celou zimu,“ potvrdil kastelán.
Jako další přijde na řadu obnova rybníků
Vrápenci původně zimovali v bývalé ledovně, kam létali oknem a krátkou chodbou, než je odsud vyhnali památkáři. Na jejich přání se totiž ledovna musela od objektu zámku stavebně oddělit. Dnes už ji netopýři využívají pouze sporadicky v období páření a zimují v rozsáhlých sklepeních blízko zámku v budovách bývalé lesní správy.
Kastelán Váňa dodal, že v průběhu dubna by se měly vrátit také zrestaurované sochy a rekonstrukce střechy tím skončí. Opravy zahrnovaly veškerou plochu, řemeslníci vyměnili velkou část krovů, které byly poškozené či zteřelé, a kompletně i krytinu. Zámek dostal rovněž nové klempířské prvky.
V současné době už správci připravují další etapu oprav a rovněž revitalizaci rybníků v zámeckém parku. Celkem Olomoucký kraj do oprav v posledních letech investoval už přes sto milionů.
Zámek v Čechách pod Kosířem a přilehlý park s unikátními dřevinami je otevřený už tři roky a návštěvnost se šplhá na téměř padesát tisíc lidí za rok. Zájemci zde najdou unikátní kolekci maleb Josefa Mánesa, který zde pobýval a tvořil, výstavu historických kol, expozici o filmech otce a syna Svěrákových a první Hanáckou ambasádu na světě otevřenou letos na jaře.
