Návrh proměny červeného kostela od architekta Miroslava Pospíšila. | foto: Ateliér-r

Místo knih koncerty. Červený kostel v Olomouci čeká proměna

  • 3
Od listopadu 1959 je červený novogotický kostel v centru města pro Olomoučany nepřístupným „zakletým zámkem“. Architekt Miroslav Pospíšil to chce změnit díky plánu Olomouckého kraje vybudovat do konce příštího roku pro vědeckou knihovnu nový sklad knih. Po vyklizení červeného kostela v něm vznikne kulturní centrum.

Pospíšil u někdejšího evangelického svatostánku z roku 1902 navrhuje vybudovat nový veřejný prostor s kavárnou a také moderní stavbu inspirovanou ostrými gotickými rysy kostela.

O její konečné podobě se bude ještě jednat, o funkci má architekt jasno. Propojí kostel se stávající budovou ředitelství knihovny. Vznikne tak zázemí pro návštěvníky, kteří by do kostela mohli v budoucnu chodit na koncerty či výstavy.

„Kletba“ nad červeným kostelem visí kvůli letitému nedostatku místa na knihy. Olomoucká vědecká knihovna jich má více než dva miliony. Její fond se navíc každý rok rozroste o zhruba 30 tisíc položek, putují sem především kvůli právu povinného výtisku udělenému roku 1807.

Knihy jsou tak uskladněné neprakticky v sedmi budovách rozesetých po celém městě. Za některé Olomoucký kraj jako její zřizovatel dokonce platí nájem. Nový velký sklad hejtmanství postaví za školou profesora Vejdovského v městské části Hejčín. Teď už v soutěži vybírá stavební firmu.

„Pokud se nikdo neodvolá a neobjeví se problém, dodavatel stavby by měl být známý do konce června,“ uvedla mluvčí kraje Kamila Navrátilová.

Samotný sklad vyjde na zhruba 116 milionů, dalších šest milionů bude stát stěhování knih, příprava projektu či zabezpečení stavby. Pokud nenastanou komplikace, dělníci se v Hejčíně objeví letos v létě, na podzim 2018 by sklad měl stát.

Cíl: zapojit prostor do třídy Svobody

Důležité také bude, kdy kraj na nové zázemí knihovny získá dotaci. „Zatím schválena nebyla,“ podotýká Navrátilová.

Jakmile bude kam knihy přestěhovat, dostávají se naplno do hry plány na proměnu červeného kostela z Pospíšilova olomouckého Ateliéru-r. Kraj chce z bývalého svatostánku udělat místo pro nejrůznější kulturní akce.

Pospíšil dodal první studii. Upozorňuje, že ačkoliv je o základních rysech a cílech jasno, o konečné podobě proměny okolí kostela se bude ještě jednat.

Důležité je, že od kostela zmizí kovový plot. „Chceme tuto lokalitu otevřít až k samotnému kostelu. Rádi bychom kolem něj vytvořili nový komorní veřejný prostor. Jde nám o to, aby se vrátil a zapojil do třídy Svobody,“ vyzdvihl Pospíšil.

Nejvíc pozornosti na vizualizacích budí nová moderní stavba, která propojí kostel s budovou knihovny, v níž v Bezručově ulici sídlí její ředitelství. Vznikne tu zázemí pro lidi, kteří do kostela vyrazí za kulturou.

Knihovna by tu mohla mít plnohodnotné foyer, které jí dnes chybí, a informační centrum. Vše by doplnila kavárna se zahrádkou.

Umístit šatnu či toalety pro návštěvníky přímo do kostela není dle Pospíšila možné. Jednak kvůli tomu, že je památkově chráněný, a také proto, že je uvnitř poměrně malý.

„Zvenku vypadá mohutně, ale vevnitř dost místa zabírá ve směru od hlavního vchodu samotný vstupní prostor se schody do věže. Pak je nízká část pod chórem a poté teprve vcházíme do hlavní lodě. Ve skutečnosti je tak především široká než hluboká,“ vysvětluje Pospíšil.

Architekt počítá i se skleněnou konstrukcí

Se svým týmem propočítal, že by se sem například při koncertu vážné hudby vešlo zhruba 200 diváků. Kvůli orientaci chrámové lodi na šířku by seděli bokem k hlavnímu vchodu a třídě Svobody.

Podstatnou část nové přístavby mezi svatostánkem a knihovnou by tvořila skleněná konstrukce.

„Jde nám o to, aby kostel nebyl přímo dotčen žádnou plnou hmotou,“ uvádí architekt. Díky sklu zůstane za kostelem zachovaný průhled mezi Bezručovou a Tylovou ulicí. Návštěvníci koncertů by do svatostánku chodili zezadu skrz přístavbu a vchod, jenž využívají zaměstnanci knihovny.

„Hlavní vchod zůstane samozřejmě zachován. Ovšem při kulturní akci by tento vstup u hlučné silnice a tramvajové trati nebyl dobrý kvůli shromažďování lidí,“ přemítá Pospíšil.

Druhá – na nynějších vizualizacích tmavá – část přístavby vychází dle Pospíšila z ostrých novogotických rysů kostela. Velikostně odpovídá kostelu a ředitelství knihovny. „Nový objekt s nimi nemá samozřejmě soupeřit, ale musí mít vlastní měřítko. Jinak by vypadal jako trafika či zastávka autobusu,“ argumentuje architekt.

Nyní jeho ateliér uvažuje, že by při budování přístavby sáhl po stejném materiálu, z jakého je kostel, vypadal by tedy jako sestavený z pálených cihel.

„Ale v odlišném barevném odstínu. Toto je však prvotní návrh, vychází ze zadání. Budeme s tím dál pracovat. Ovšem pokud má mít červený kostel nově kulturní využití, je pro jeho provoz zázemí nezbytné,“ uzavírá Pospíšil.