Letošní rok podle ochranářů patří pro stále přísně chráněné sokoly k nejúspěšnějším.
„Hnízda v Jeseníkách opustilo nejméně 29 sokolů, což je téměř stejný počet jako v rekordním roce 2014,“ uvedl vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky Petr Šaj.
Před třemi lety zdejší sokoli vyvedli 31 mláďat a i díky tomu jejich jesenická populace patří v Česku k nejpočetnějším. Podle Šaje dravcům vyhovuje místní členitý terén, takže mají pro hnízdění dostatek vhodných míst. V Jeseníkách se vyskytují na skalnatých místech, kde hnízdí přímo na římsách či ve starých krkavčích hnízdech.
„Sokoli zde většinou nehnízdí na výrazně turisticky frekventovaných místech, jako je tomu v CHKO Broumovsko či národním parku České Švýcarsko,“ podotkl Šaj.
Z ochranářů jsou sokolí „bodyguardi“, pomáhají i fotopasti
I tak ale ochrana vzácného dravce v Jeseníkách patří k prioritám správců oblasti. Pomáhají také lesníci.
„Zapojujeme se ve chvíli, kdy je třeba intenzivněji chránit konkrétní hnízda, protože řada lesníků je i členy dobrovolné stráže přírody. Navíc mimo hnízdní sezonu upravujeme i hnízdiště, pokud například příliš zarostou zelení, aby byla pro sokola lépe přístupná,“ doplnil Tomáš Pospíšil ze šumperského krajského ředitelství Lesů ČR.
Nemusí se přitom vždy jednat pouze o „fyzickou“ ochranu, kdy hlídky vyrážejí do oblastí, kde draví ptáci hnízdí, a upozorňují lidi, kteří tam přijdou, aby sokoly nerušili. Ochranáři nasazují do „ostrahy“ dravců i fotopasti.
„Vedle toho, že dokumentují život dravců, působí také preventivně a napomáhají při hlídání hnízd. Veřejnost ví, že průběh hnízdění už třetím rokem monitorujeme pomocí fotopastí. Kdo by chtěl sokoly rušit, nevyhne se tomu, že se objeví na fotopasti, protože je máme jak u hnízd, tak na přístupových cestách,“ upozorňuje Šaj.
Mláďatům letos škodí hlavně přirození predátoři a sníh
Přísná ochrana má odrazovat rovněž pytláky, což se podle všeho v posledních letech zatím daří.
„Dá se říct, že zájem pytláků o sokola klesá, protože tento dravec se v umělém odchovu velmi dobře rozmnožuje. Na druhou stranu pro sokolnictví bude divoký pták vždy znamenat oživení krve, takže je potřeba hnízda stále hlídat,“ dodává.
Škody na hnízdech tak mají na svědomí v letošní hnízdní sezoně především přirození predátoři, jako výr, kuna či krkavec. Ještě úspěšnější „odchov“ překazil také sníh.
„Zjistili jsme, že silnější sněžení v druhé polovině dubna, kdy v Jeseníkách ptáci sedí na vejcích a začínají se líhnout první mláďata, negativně ovlivnilo hnízdění nejméně ve třech lokalitách. Jeseníky tak přišly minimálně o několik dalších mláďat sokola,“ podotýká Šaj.
Letos se ale i tak zatím sokolům daří na více místech republiky. „Například v Moravském krasu vyvedli pět mláďat, stejný počet hlásí Broumovsko, České Švýcarsko pak stejně jako Jeseníky 29 mláďat, v Českém ráji zahnízdilo šest párů,“ nastínila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová.
Sokol i přes úspěšné rozmnožování stále patří ke kriticky ohroženým druhům. Po „genocidě“, kterou měl na svědomí hlavně insekticid DDT, se znovu začal ojediněle objevovat v 90. letech. Vyhráno sice stále ještě nemá, alespoň Jeseníky už jsou ale opět „sokolí hory“.
