Současné prognózy jeho pěstitelů z tršické oblasti, která leží na území Olomoucka, Přerovska a Prostějovska, nejsou vůbec příznivé. Chmelnice zdecimovalo nadprůměrné horko a sucho, neboť udeřilo nejsilněji v době, kdy chmel dozrával.
„To, že by chmel tolik trpěl v době dozrávání kvůli vedru a suchu, si nepamatuju. Je to katastrofa, opravdu extrémní rok,“ uvedl Vladimír Lichnovský, předseda Zemědělského družstva Kokory, které patří se zhruba 180 hektary chmelnic mezi největší producenty tršické oblasti.
Družstvo nakonec do části chmelnic při sklizni vůbec nevyjede. Na více než dvaceti hektarech nových porostů totiž žádná úroda nebude.
„Na mladých rostlinkách, které ještě nemají tolik rozvinutý kořenový systém, a proto se nedostaly k vláze hluboko v zemi, šišky vůbec nevyrostly. V září nebo v říjnu je stejně jako seschlou bramborovou nať spálíme bez jakéhokoliv užitku,“ dodává Lichnovský, který doufá, že rostlinky jako takové letošní extrém přežijí a budou plodit alespoň příští rok.
Už nyní je podle něj jasné, že kvůli neúrodě mladých chmelnic družstvo přijde na tržbách o 3,5 až 4 miliony korun.
Chmelnice potřebují chladnější počasí a déšť
Ztráty pěstitelů však mohou být ještě vyšší. Neradostný pohled je totiž v Kokorách i na starší chmelnice. Ty sice hlávky mají, šišky jsou ale vlivem veder a sucha otevřené.
„To znamená, že pokud bychom je začali sklízet už teď v tomto stavu, lupínky by opadaly do odpadu, což by se samozřejmě negativně odrazilo na výnosech. Ztráty v tomto případě nechci ani domýšlet,“ zdůraznil Lichnovský s tím, že příjmy družstva z běžné úrody se pohybují v řádu desítek milionů korun.
Situace se ale ještě může změnit k lepšímu. Podmínkou je však delší období chladnějšího počasí s dešti.
„Díky změně počasí by se hlávky zavřely, což potřebujeme,“ popsal šéf družstva.
Počasí snížilo výnosy a navíc zřejmě sníží i kvalitu chmele
Déšť a ochlazení rozhodně nevyhlíželi jen v Kokorách. Utrpěly i další porosty jinde v regionu.
„Ještě před třemi týdny chmelnice vypadaly dobře. Bohužel se ale nenaplnily předpovědi meteorologů a parna neustala, šišky jsou tak kvůli vedru a suchu drobnější. Pokud se počasí razantně nezmění, výnosy u nás budou zřejmě nižší o 25 procent,“ odhaduje agronom společnosti Tršická zemědělská Ivo Macháček.
Podobně se vyjádřil i jednatel Agrospolu Velká Bystřice Zdeněk Kolman. „U nás bych pokles výnosů viděl až kolem třiceti procent. Nejde jen o hmotnost hlávek, ale i o jejich kvalitu. A bohužel se obávám, že počasí poznamená i obsah klíčových alfa-hořkých látek,“ řekl. Právě podle nichž se přitom hodnotí kvalita chmele.
Menší chmelové hlávky oproti normálu jsou i na chmelnicích společnosti Moravská zemědělská z Prosenic, která pěstuje surovinu pro pivovary asi na 130 hektarech.
„Letošní výnos odhaduju tak o pětinu slabší ve srovnání s běžnými lety,“ uvedl chmelař František Lakomý.
Zda špatný rok ovlivní ceny piva, zatím není jasné
V tršické oblasti podle údajů statistiků letos roste chmel na více než 600 hektarech. Zhruba 80 procent z nich zabírá žatecký poloraný červeňák.
„A právě tato odrůda nemá vedra nad osmadvacet, třicet stupňů ráda. Pokles výnosů tedy v tršické oblasti nastane, jeho rozpětí ale bude individuální,“ upřesnil Ivo Klapal z moravské pobočky Chmelařského institutu Žatec.
Zda se slabá úroda promítne do cen piva, vedení Českého svazu pivovarů a sladoven nechce předjímat.
„Teprve se uvidí. Nicméně významné pivovary mají chmel v zásobě. Navíc mnozí výrobci s pěstiteli uzavřeli dlouhodobé kontrakty, u kterých cena chmele zůstává stejná. Záleží tedy zejména na smlouvách, které pivovary mají,“ řekl výkonný ředitel svazu Vladimír Balach.
Loni zemědělské podniky z Olomouckého kraje sklidily podle statistiků 844 tun chmele, což představovalo meziroční nárůst o jedenáct procent.
