Průzkum jedné z chodeb, které se táhnou pod olomouckými Smetanovými sady.

Průzkum jedné z chodeb, které se táhnou pod olomouckými Smetanovými sady. | foto: Výstaviště Flora

Chodby pod olomouckými parky, kam spadlo dítě, mají pět rizikových míst

  • 0
Hned na pěti místech hrozí v olomouckých Smetanových sadech propad do podzemních chodeb někdejší barokní pevnosti. Odhalil to průzkum speleologů, které správci parku povolali po loňské nehodě, při níž do jedné z chodeb spadlo malé dítě.

Zajištění Smetanových sadů, jež má zabránit opakování dramatu, při němž se do tamního podzemí propadla devatenáctiměsíční holčička, vyjde na bezmála milion korun. Loni v srpnu dítě skončilo v jedné z chodeb bývalé olomoucké barokní pevnosti, vyvázlo naštěstí bez vážných zranění.

Letošní speleologický průzkum však podle informací MF DNES ukázal, že je zde zhruba dalších pět míst, kde by se stropy podzemních chodeb mohly probořit. Práce na zabezpečení parků začnou nejdříve na jaře příštího roku.

„Zmapováno máme 568 metrů podzemí. Větší část chodeb je ve velmi dobrém stavu. Jako nestabilní se jeví výklenky hlavní galerie, kde je asi pět míst, která by se mohla propadnout,“ přibližuje výsledky průzkumu Naděžda Krejčí, provozní náměstkyně Výstaviště Flora, které parky spravuje.

Podzemí pod parkem

Chodby podél dnešní Vídeňské ulice, kterých se průzkum speleologů týkal, patřily v dobách olomoucké barokní pevnosti k takzvanému ravelinu číslo 29. Šlo o samostatnou trojúhelníkovou pevnůstku, která v příkopu před hradbami měla od poloviny 18. století sloužit k jejich ochraně. Právě od tohoto ravelinu se, coby další obranný prvek, do podzemí paprskovitě rozbíhaly minérské a naslouchací chodby, které vedly poměrně daleko do předpolí pevnosti. Její posádka v nich v podzemí mohla slyšet útočníky, kteří by se chtěli za hradby města prokopat. Do minérských chodeb by pak obránci nanosili střelný prach a dobyvatele výbuchem v podzemí zneškodnili.

Odborníci prohlíželi podzemí nedaleko hranice parku podél Vídeňské ulice. Chodby tady paprskovitě vybíhají do severní části Smetanových sadů, konkrétněji jde o část parku mezi vstupem u budovy Českých drah a hudebním altánem v Rudolfově aleji.

Chodby byly součástí obrany pevnosti

Původ podzemních prostor sahá zřejmě až do 18. století, jde o stovky metrů takzvaných minérských a naslouchacích chodeb. Patřily k obrannému systému olomoucké barokní pevnosti a vyhloubeny jsou ve dvou patrech.

„Minérské sahaly do hloubky tří metrů, naslouchací do pěti až šesti metrů,“ popsal již dříve historik Pavel Michna z olomoucké pobočky NPÚ.

Podstatná část chodeb je ovšem již zničená a zasypaná, některé ale přetrvaly. Platí to i o té, do níž loni v srpnu spadla holčička. Při nedělní procházce s maminkou a babičkou skončila v pětimetrové prohlubni, dostala se do ní nenápadnou dírou u pařezu.

Dítě nakonec vysvobodil až hasič jištěný lanem, z dramaticky vypadající nehody si dítě naštěstí odneslo pouze odřeniny.

Stabilitě uškodily těžké stroje i dávné odvezení sutě z výklenků

Průzkum, který Flora v reakci na to zadala České speleologické společnosti, ukázal, že je u některých chodeb narušená klenba. Podle náměstkyně Krejčí za to mohou jednak kořeny stromů a také váha strojů, které se v parku před nedávnem objevily kvůli rekonstrukci chodníků.

Podzemní chodby pod parky

„Propad zeminy sice hrozí, ale ne při chůzi po trávníku. Spíše je nebezpečí propadu v případě použití těžší techniky. I z tohoto důvodu jsme přijali opatření, aby se to nestalo,“ uvedla Krejčí.

Ředitel Výstaviště Flora Jiří Uhlíř dodává, že problém v chodbách vznikl i kvůli tomu, že z pěti jejich výklenků lidé zřejmě za druhé světové války odvezli suť. „Úklid“ zbavil podzemní prostory jejich výplně, což poté u jedné z nich vedlo k propadu zeminy.

„Tato místa však díky průzkumu známe, jsou jištěná mobilními zábranami a na jejich zajištění se pracuje,“ podotkl Uhlíř. Celkově jsou podle něj prozkoumané chodby v dobrém stavu.

Pokud nenastanou administrativní komplikace při získávání všech potřebných povolení, pustí se dělníci do zabezpečení parku na jaře. Práce budou trvat dva až tři měsíce a vyjdou bezmála na milion korun. Návrh počítá s tím, že kritická místa vyztuží betonové vzpěry a stropní desky.