I když jsou předmětem církevních restitucí také budovy a cenné památky, nejvíc restitučních žádostí představují právě lesy. Znamenají totiž stabilní zisky. Lesy na Jesenicku přitom tvoří podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky zhruba polovinu všech jeho restitučních nároků.
„Z lesů na území Jesenicka byla vydána jen malá část. To výrazně snižuje úspěšnost restitučních žádostí,“ uvedl Gračka.
„Jelikož Lesy České republiky (LČR) neuzavřely s arcibiskupstvím dohody, vydává nyní majetek ve správním řízení Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj. Doposud bylo na Jesenicku vydáno 1 190 hektarů,“ sdělila pak mluvčí LČR Eva Jouklová. Jen v okrese Jeseník přitom církev žádá přibližně o 24 tisíc hektarů.
Ve zbývající části Olomouckého kraje zažádalo arcibiskupství o 3 800 hektarů a získalo už 3 780 hektarů. Proč LČR nemohly vydávat lesy na Jesenicku stejným tempem jako například na Olomoucku?
„V archivech se buď nedohledaly potřebné dokumenty, nebo se naopak objevily dokumenty, které brání lesy vydat. Proto teď řeší dohody Krajský pozemkový úřad, který má více možností, jak získat potřebné doklady potvrzující nezpochybnitelnost restitučních nároků. Rozhodně nechceme restituce na Jesenicku brzdit,“ uvedla Eva Jouklová.
Restituce komplikuje složitá historie Jesenicka
Situaci na Jesenicku komplikuje také to, že tamní církevní lesy patřily historicky vratislavskému arcibiskupství. Vydávání pozemků, které prověřuje pozemkový úřad, postupuje pomaleji, než se očekávalo.
„Musíme leckdy velmi složitě porovnávat historický a platný stav v katastru nemovitostí. Úřad musí například znovu nechat zaměřit hranice pozemků, ověřovat v archivech, zda je nárok nezpochybnitelný, a připravit dohody o vydání. Ten proces je velmi náročný,“ vysvětlila mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.
Na soudy dojde ve chvíli, kdy ani pozemkový úřad nebude schopný říct, zda církev má na restituce konkrétních lesů nárok.
Arcibiskupství žádá také unikátní kroměřížský zámek
Lesy nicméně nejsou to jediné. Nejdůležitější z památek, kterou olomoucké arcibiskupství žádá zpět, je jedinečný kroměřížský zámek s jeho zahradami, zapsaný do světového dědictví UNESCO.
„Co se týká kroměřížského zámku, vydání některých budov je již téměř jisté a lze ho očekávat v nejbližší době. Další postup ale vázne na Květné zahradě, kde byla loni dokončena rozsáhlá rekonstrukce financovaná z evropských zdrojů. Právě prověřování všech souvislostí a vztahů, které z toho vyplývají, je důvodem zdržení v restitučním procesu,“ popsal mluvčí arcibiskupství Gračka.
Podle něj je zpoždění ve vydávání majetku nepříjemné. „Značné zpoždění ve vydání zejména lesních pozemků, které mají tvořit základ budoucího financování naší činnosti, má negativní dopad na celé hospodaření arcibiskupství. Na druhou stranu se snažíme chápat složitost celého procesu, proto vyčkáváme na rozhodnutí příslušných úřadů,“ dodal.
Němečtí rytíři se chystají na dlouhé soudní spory
O nemovitosti, pozemky a lesy usiluje také Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád. Ten si nárokuje například hrad Bouzov, kde sídlil velmistr řádu, nebo zámek v Bruntálu či lázně Karlova Studánka. V restitucích ale neuspěl.
„Připravujeme se na vleklé soudní procesy. Jako první půjde žaloba na navrácení kostela v Karlově Studánce a vzápětí půjde žaloba na vrácení lázní,“ uvedl vikář Německého řádu Metoděj Hofman. Poté se řád pokusí získat soudně lesy, které mu kdysi patřily.
„Máme řadu charitních aktivit, školu. Nemůžeme pořád spoléhat na dary ze zahraničí. Potřebujeme ekonomickou základnu, která by nám pomohla tyto projekty financovat,“ sdělil Hofman.
Řád tvrdí, že na majetek má historický nárok, přestože například Národní památkový ústav zamítl vydání Bouzova také s odkazem na to, že hrad byl údajně konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl podle něj konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu, ale hitlerovskému Německu po skončení války.
O majetek v Olomouckém a sousedním Moravskoslezském kraji řád přišel už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Podobně to bylo s dalšími majetky, o jejichž vrácení řád roky usiluje.
