"Čtyřicet tisíc hektarů je bývalých církevních lesů, z toho nejvíc v Jeseníkách, v oblasti Mírova na Mohelnicku a na Olomoucku a taky asi pět tisíc hektarů zemědělské půdy na Prostějovsku," shrnul mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Arcibiskupství požádalo také o 200 budov.
"Převážnou část z toho tvoří objekty související s lesním hospodářstvím a zemědělstvím," uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Nejvýznamnějším historickým areálem žádaným arcibiskupstvím v restituci je zámek v Kroměříži, kde sídlí proslulá galerie. Má zájem také o zámeček v Hrubčicích, Vodní tvrz v Jeseníku nebo lázeňskou vilu Vlasta v Teplicích nad Bečvou.
"Na správu majetku jsme připraveni. Při Arcibiskupství olomouckém byla založena společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, která bude nabytý majetek spravovat. Zemědělskou půdu hodláme dále pronajímat, v lesích bude hospodařit zmíněná společnost a na konkrétní práce pak bude najímat pracovníky a firmy z regionu," přiblížil Gračka.
Řada církví žádá především o finanční náhradu
Církve československé husitské se týká naturální restituce jen málo. "Většina majetku není v držení státu, takže se nás týká především finanční náhrada," sdělil patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. Církev podle něj požádala na střední Moravě jen o několik položek.
"Jde především o sedm hektarů lesa v lokalitě na Svatém Kopečku u Olomouce a stovky metrů čtverečných nárokuje církev také na katastru města Libavá na Olomoucku, které se ale nacházejí ve vojenském prostoru," vysvětlil Butta.
Českobratrská církev evangelická pak v Olomouckém kraji nárokuje pouze šest hektarů orné půdy a zhruba tři tisíce metrů čtverečných zastavěných ploch nebo zahrad.
"V některých případech, kdy došlo v minulosti k převodu majetku na fyzické osoby, se synodní rada rozhodla neusilovat o vydání majetku navzdory faktu, že stát protiprávně tento majetek převedl na jiné vlastníky. Nechceme, aby na nezákonný převod majetku doplatily fyzické osoby," uvedl mluvčí Českobratrské církve evangelické Tomáš Najbrt.
Pravoslavná církev potvrdila, že v Olomouckém kraji žádné pozemky ani budovy nežádá.
"Církev byla zrušena za války po atentátu na Heydricha a přišla také o veškerý majetek. V roce 1948 už zase existovala, ale bez majetku, takže jí komunisté nemohli žádný majetek vzít. Proto jsme žádali pouze o finanční náhradu," sdělil mluvčí církve Ondřej Chrást.
Majetek chtějí také řády, jde o pozemky i zámek a hrady
Na seznamu žádostí o navracení majetku figurují také řády. Jejich majetek ale není nijak rozsáhlý. Například opavská Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka. Její pozornost směřuje do Tovačova na Přerovsku. V soupisu polí, o která z podstatné části žádají, jsou čtyři parcely u Tovačova.
Německý řád si pro změnu podal restituční žádost přibližně 13 500 hektarů pozemků a cenné historické nemovitosti v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
"Jde o zámek Bruntál a hrady Bouzov a Sovinec, Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a Lázně Karlova Studánka," přiblížil mluvčí řádu Metoděj Hofman.
Rozsáhlý majetek řád vlastnil před druhou světovou válkou a byl mu zabaven nacistickou vládou.
"V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu č. 5 prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán pod národní zprávu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25. únoru 1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje. Návrat majetku by alespoň zčásti zmírnil řádu způsobené křivdy," vysvětlil Hofman.
