Olomoucká arcidiecéze neskrývá zklamání z průběhu restitucí. „Ten postup je pomalý, ale na druhou stranu arcidiecéze podobný průběh očekávala, protože jde o velmi složitou problematiku,“ uvedl mluvčí arcidiecéze Jiří Gračka.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi přitom pevně stanovil jasné lhůty jak pro podání výzev, tak pro uzavření dohod o vydání majetku.
Církve musely ve stanovené lhůtě předložit výzvy bez možnosti posunutí termínu, státní úřady však podle církevních hodnostářů zákonné lhůty pro uzavření dohod nedodržují a výrazně je překračují.
„Zdržení ze strany státních institucí nám působí nemalé komplikace v plánování budoucího hospodaření. K razantnějším krokům, jako jsou soudní žaloby, nicméně prozatím sahat nechceme, právě kvůli rozsáhlosti agendy a vysokému počtu žádostí. Doufáme, že příslušné úřady činí pro co nejrychlejší vyřízení žádostí maximum,“ řekl Gračka.
Rozhodnutí musí být stoprocentní a to chce čas, hájí se úřad
Nejvíc kritiky teď padá na krajské pracoviště Státního pozemkového úřadu Olomouc, které vybavuje restituce i pro Moravskoslezský kraj. Zástupci ostravsko-opavské diecéze už podali kvůli nedodržování zákonných lhůt na pozemkový úřad žalobu na nečinnost.
„Zákonné lhůty se snažíme dodržovat. Na druhou stranu tyto lhůty nejsou právně vymahatelné,“ konstatovala mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová s tím, že úřad upřednostňuje kvalitu vyřízení žádostí před rychlostí a kvantitou.
„Rozhodnutí, zda státní majetek vydat, či ne, musí být stoprocentní. To si žádá čas,“ dodala.
Olomoucké arcibiskupství dosud dostalo 8 tisíc hektarů
Jen z olomouckého arcibiskupství šly stovky výzev k vydání majetku zabaveného církvi. Zatím arcibiskupství dostalo zhruba osm tisíc hektarů.
„Co se týká budov, jde o objekty související s pozemky. To znamená stavby sloužící pro správu v lesích nebo hospodářské budovy a podobně. Z významnějších budov jde snad jen o zámeček v Hrubčicích,“ shrnul Gračka.
Zatím arcibiskupství nemá například vyjádření k požadovaným lesům na Jesenicku. Přitom jde celkem o více než 20 tisíc hektarů.
„Jedná se sice o území dnešní ostravsko-opavské diecéze, zřízené roku 1996, na základě dohody mezi olomouckým a ostravsko-opavským biskupstvím mají ovšem tyto lesy připadnout olomouckému arcibiskupství,“ popsal Gračka.
O majetky se bude soudit i někdejší Řád německých rytířů
O původní majetek žádají i další církve a řády. Třeba nástupnická organizace Řádu německých rytířů se o mnohé majetky bude se státem soudit. Jedná se především o lesy, polnosti a nemovitosti, které Německý řád vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou a následně nevydány po válce československými úřady.
„Předmětem výzev je žádost pouze o vydání pozemků a nemovitostí, které Řád v minulosti vlastnil. Celkově jde v Olomouckém a Moravskoslezském kraji přibližně o 13 500 hektarů. Z nemovitostí jde například o hrad Bouzov, Lázně Karlova Studánka nebo chatu Ovčárna na Pradědu,“ vyjmenoval mediální zástupce řádu Mikoláš Černý. Dosud byly dle něj všechny žádosti o vydání majetku zamítnuty.
„Řád proto bude dále postupovat soudní cestou a připravuje podání žalob,“ doplnil. Pokud by byl majetek Německému řádu vydán, sloužil by k dalšímu rozvoji řádu.
„Zejména jde o oblast vzdělávání, charitu a sociální oblast, stejně jako o oblast duchovní správy, kde v současné době řád na území České republiky znovu působí,“ sdělil mluvčí.
Ten už dnes provozuje Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého řádu v Bruntálu. Podobně jako Německý řád chce využívat vrácený majetek a výtěžek z hospodaření v lesích i Arcibiskupství olomoucké.
