Jedním z nepůvodních druhů, na které lze v Olomouckém kraji narazit, je psík mývalovitý, který jinak žije ve východní Asii.

Jedním z nepůvodních druhů, na které lze v Olomouckém kraji narazit, je psík mývalovitý, který jinak žije ve východní Asii. | foto: archiv, MF DNES

Norek či psík mývalovitý. Haná je plná zvířecích i rostlinných vetřelců

  • 9
V Olomouckém kraji se objevuje stále více nepůvodních zvířat i rostlin. Patří mezi ně třeba psík mývalovitý, kudlanka nábožná, norek americký, jelen sika či křižák pruhovaný. Z rostlin pak například křídlatky a netýkavka žláznatá. Část se zabydluje bez problémů, ostatní ale dělají ochranářům vrásky. Mohou znamenat velké ohrožení pro původní druhy.

Ukázkovým příkladem škodlivého vlivu je třeba objev, který se zoologům podařil v loňském roce. V jeskyni na Hranicku totiž našli létavce stěhovavého, který žije na jihu Evropy a v České republice se objevil vůbec poprvé. Na rozdíl od jiných druhů se sem však létavec zatoulal zřejmě jen náhodou.

"Šlo o nález jednoho samce. Já bych ho charakterizoval jako zatoulaného jedince. Kupříkladu vrápenec velký byl na území České republiky zaznamenán sedmkrát za celé 20. století," řekl Jiří Šafář z Agentury na ochranu přírody České republiky.

"Po roce 2000 pak máme zatím informace o výskytu tří kusů. Také šlo vždy o samce a nikdy u nás nebyla prokázána existence rozmnožující se letní kolonie tohoto druhu," dodal Šafář s tím, že další exemplář se zde už neobjevil.

Vlastními silami na území kraje doputovali také pavouk křižák pruhovaný a zápřednice jedovatá. Ta předčila mnohé místní zástupce druhu, její kousnutí je totiž považováno za jedno z nejjedovatějších v zemi.

Část zvířat se stěhuje kvůli změnám klimatu, část kvůli člověku

Mnoho zvířat se k nám stejně jako tito pavouci stěhuje kvůli klimatickým změnám a posunování hranic přirozeného výskytu živočišných druhů, jiná se u nás vyskytují kvůli vlivu člověku. Ta pocházejí například z kožešinových farem.

Invazivní zvířata a rostliny v kraji

Zvířata
psík mývalovitý
norek americký
jelen sika
mýval severní
jelenec virginský
muflon
ondatra pižmová
nutrie říční
křižák pruhovaný
kudlanka nábožná
plzák španělský

Rostliny
křídlatky
zlatobýl
bolševník velkolepý
puškvorec obecný
slunečnice hlíznatá
netýkavka žláznatá
kolozočník ozdobný

Celkem běžně tak můžete narazit třeba na kudlanku nábožnou, která byla ještě donedávna k vidění jen během dovolených u našich jižních sousedů. A při troše štěstí v kraji můžete narazit také na psíka mývalovitého, mývala severního nebo velmi nebezpečného predátora drobných obratlovců minka čili norka severoamerického.

Už dávno u nás také zdomácněla ondatra pižmová i nutrie říční. Na zahradách se pak vyskytuje plzák španělský a v lesích se běžně potkáte s muflony, jeleny sika, jelenci virginskými či daňky skvrnitými.

"Nové druhy živočichů a rostlin stále přibývají a jiné naopak mizí. Některé se jen stěhují jinam, některé druhy vznikají a jiné pak vymírají. A toto vymírání není jen vlivem člověka, zčásti je to i přirozený proces," vysvětluje přírodovědec Ivan Zwach z prostějovské firmy Biokonsulting.

Řadu nepůvodních druhů lidé považují za součást české přírody

Podle něj se v Olomouckém kraji vyskytuje řada nepůvodních druhů, a to jak živočichů, tak i rostlin. "Z rostlin jsou to například takzvané invazivní druhy, tedy ty, které dokáží zcela potlačit původní společenstva, a tak přeměnit území ke svému využití," říká Zwach a dodává, že sem patří rostliny vyžadující vlhčí půdy, proto uvedené druhy rostou nejčastěji kolem vody.

"Nejhojnější jsou bohužel zcela běžné křídlatky stejně jako zlatobýl. Také sem náleží i byliny ohrožující naše zdraví jako bolševník velkolepý z Asie, který může způsobit nejen puchýře na kůži, ale i otoky plic," popisuje přírodovědec.

"Řadu z nich pak považujeme za běžnou součást naší přírody, jako například známý puškvorec obecný, který do naší krajiny prý zavlekli turečtí nájezdníci. Myslivcům pak vděčíme za abnormální rozšíření topinambury čili slunečnice hlíznaté," dodává Zwach.