Celkem napočítali v Přerově při mapování brownfieldů (území s nevyužívanými obytnými či průmyslovými budovami - pozn. red.) na dvě desítky objektů, které nyní ležící ladem, mohou mít však velký potenciál pro rozvoj podnikání.
„Do této kategorie patří nevyužívané zemědělské a průmyslové stavby, sklady, vojenské areály i prázdné administrativní budovy, ale také opuštěná kulturní či nákupní centra,“ přiblížila Kamila Lesáková z přerovského magistrátu.
Vlastníky nemovitostí vyzvalo město už v červnu. Ti, kdo své objekty nevyužívají, dostali šanci dostat se do připravované databáze.
„Z údajů jsme sestavili pro každou nemovitost kartu, v níž jsou vyčerpávající informace. Zájemce tímto získá na jednom místě přehled, kde opuštěný dům stojí, kdo je jeho majitelem, k čemu může sloužit či i jaká rizika stavba skýtá,“ vysvětlila Lesáková.
Nevyužívané budovy jsou i v areálech Meopty či Kazeta
Podobně ucelenou databázi, která je navíc i nadále otevřená, Přerov nikdy neměl.
„Překvapilo mě například to, že se nevyužívané objekty nacházejí i v areálech podniků Meopta či Kazeto,“ uvedla Lesáková.
V seznamu najdou zájemci třeba i lokalitu Výstaviště, Škodovy ulice, hledá se stále majitel pro budovu Montáží v ulici Brabansko, nabízena je administrativní budova Přerovských strojíren v Kojetínské ulici i Poštovní budova či Hospodářská správa Českých drah v Husově ulici.
Město si od databáze slibuje usnadnění přístupu k nevyužitým budovám a areálům a jejich postupné oživování.
Ve městě už se podařilo znovu oživit například část kasáren
„Rádi bychom, aby se již dříve zastavěné území opět využívalo a nemuselo se stavět na zelené louce,“ popsal jeden z důvodů přerovský radní Jan Horký.
Ten se domnívá, že mnohé ze zanedbaných ploch mají velký potenciál využití, a to nejen průmyslový.
„Myslím, že vnitroblok Škodovy ulice a areálu Juty by se měl proměnit ve smíšené plochy s obchody, službami, bydlením a kancelářemi. V současné chvíli je to jen nevyužitý prostor v centru Přerova, o kterém mnoho obyvatel města ani neví,“ nastínil již dříve Horký a poukázal na příklady brownfieldů, které se již daří smysluplně využít.
„Ukazují to například někdejší Želátovská kasárna, kde díky novému majiteli našlo své zázemí několik firem či sběrný dvůr,“ podotkl.
Přerovský soupis se navíc stane i součástí krajské databáze brownfieldů a národní databáze u agentury CzechInvest, která ji momentálně zpracovává. V současné době přitom agentura eviduje zvýšený zájem o takovéto lokality.
„Důvodem jsou možnosti podpory regenerace těchto lokalit z různých operačních programů,“ informovala mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
Brownfieldy mají plusy, i minusy
Pro brownfieldy hraje z pohledu investora často jejich cena a fakt, že jsou dostupné ihned. Sahají proto po nich nejčastěji investoři, kteří potřebují zahájit svou činnost v co nejkratší době. Jsou zde ale i značné nevýhody.
„Tyto lokality jsou často ve špatném technickém stavu a musí nutně projít procesem revitalizace. Časté jsou i ekologické škody, které jsou hlavní překážkou při regeneraci brownfieldových ploch z důvodu vysokých nákladů a času na jejich přípravu,“ přiblížila Menclová.
V konečném důsledku tak cena regenerovaných pozemků často není schopna konkurovat výstavbě na zelené louce.
„Potenciálu brownfieldových lokalit, jako je poloha v blízkosti města, existující napojení na inženýrské sítě a v některých případech i image industriálních staveb, proto mohou využít spíše malé a střední podniky,“ podotkla Menclová.
V Přerově může být minusem také špatné dopravní napojení. „Při rozhodování, kde rozbijí svůj stan, se investoři zajímají především o tři věci: o dopravní dostupnost, inženýrské sítě a také o případné pobídky a dotační podporu. A s dopravní dostupností je to v Přerově do doby, než bude dokončena dálnice, poněkud horší,“ řekl Bořivoj Minář, viceprezident Hospodářské komory České republiky.
Přerovský radní Jan Horký se domnívá, že zájem o využití přerovských brownfieldů zlepší právě dokončení dálnice D1.
„Řada objektů v naší databázi ale není tak velká, jsou tudíž dobře využitelné už dnes. A některé z větších areálů by mohly být pro podnikatele, řekněme moravského významu, zajímavé i při stávajícím dopravním napojení,“ míní Horký.
