Odejít nadobro není jenoduché. S tyranem většinou oběť váže neuvěřitelné a pro mnoho lidí nepochopitelné pouto. To si člověk, který nezažil, asi nedokáže vůbec představit. Je to směs strachu, očekávání, bolesti, závislosti, ale i lásky a doufání. Navíc agresoři (ať jde o muže či ženu), bývají velmi schopní manipulátoři a artnera dokáží dobře mířenými slovíčky a činy zviklat od rozhodnutí - odejít. Domácí násilí je strašné svinstvo, navíc často nepochopené ze strany veřejnosti. Řeči typu "ať odejde, je blbá, když s ním je, proč se nechá dobrovolně mlátit..." oběti ještě více srážejí do kolen. Je potřeba ještě hodně osvěty...

Jako bývalá dětská oběť domácího násilí vám říkám, že ženská, která si to nechá líbit, je blbá.

tihle jedinci by meli dostat 100 ran holi a rok lecby na psychiatrii

100 ran holí jemu, pobyt v šaškecu jí