Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Moravské lesy trápí kvůli suchu kůrovcová kalamita, týká se i Libavé

Po dvaceti letech zasáhla rozlehlé lesy ve vojenském prostoru Libavá a také v dalších částech střední a severní Moravy velká kůrovcová kalamita. Nebezpečný brouk se rozšířil kvůli dlouhotrvajícímu suchu, správci lesů tak výrazně zvýšili množství vytěženého dřeva.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P22a15v31e82l 85V28e35s94e74l57ý 2578674214504

Jenže to nejsou pravé lesy, ale monokulturní plantáže na dřevo. Není divu, že se v nich šíří kůrovec. Až tam budou lesy s převahou listnáčů, jak má podle klimatických faktorů odpovídá, uvidíte, že tam kůrovec škody páchat nebude.

+4/0
13.9.2015 9:00

T48o27m44á56š 92B11u59ž58e32k 3256970617749

Správně napsáno, je to "prostě pole na dřevo". Často se ani nerespektovala půda do jaké se sází, prostě se jel smrky ve velkých plochách. I tam kde by bylo třeba jiné stromy, třeba písčité nebo více mokré půdy.

0/0
13.9.2015 9:47

M78i49r64o96s81l54a12v 90K13a73š67p36a97r 3532747421341

Právě proto že je to hospodářský les. I já v lese toleruju ušlechtilý nálet(buk,jasan), zamokřené plochy záměrně vylepšuji břízou či olší. Ale představy některých ekologistů že budu v lese sázet lípy jsou zcela zcestné.

0/0
13.9.2015 14:52
Foto

P66a31v11e78l 16V19e46s11e34l10ý 2898624824154

Jo, přesně tak to říkám svým studentům :-)

0/0
13.9.2015 18:33

R84a34d52i55m 55P19o60l75á23š18e59k 9456533769299

Bohužel smrk je stále nejvýnosnější.

Kmen smrku je rovný odzdola až do špičky, stačí tedy jen odvětvit a odřezat nakoře tenkou špičku a smrk může jít rovnou na pilu na nařezání trámů, v krajním případě stejně dlouhých jako kmen. Nebo desek a jiného materiálu.

Zatímco listnáče mají rovnou v průměru tak třetinu kmene. Maximální délka trámů, desek a jiného řeziva z listnáčů je průměrně tak třetinová proti trámům ze smrku. Jeden z 10 nebo spíš jeden z 50 nebo sta listnatých kmenů je podobně rovný jako je rovný téměř každý smrk a je možné z něho nařezat stejně dlouhé trámy, ale jinak to bývá všechno hodně pokroucené anebo je kmen stromu rozvětvený na víc kmínků.

Ze smrku se tak využije až 80 % dřeva a pouze zbylých 20 % dřeva je levné dřevo na topení nebo do celulózek. Z listnáčl se využije tak 40 - 60 % dřeva na kvalitní drahé konstrukční dřevo, zbytek je spíš odpad na topení.

Proto budou majitelé lesů stále tlačit do lesů co nejvíc smrků nebo podobných jehličnanů.

Hodně rovný kmen mívají jedině šlechtěné listnáče, to jsou dneska zatím pouze topoly na biomasu a jinak některé cizokrajné rychle rostoucí listnáče.

Naše listnáče do našich smíšených lesů takové nejsou, musely by se nejdřív vyšlechtit kultivary s rovnými kmeny. V Maďarsku kdysi za socíku měli šlechtit akáty, aby dávaly rovné dlouhé kmeny, akátové dřevo je mimořádně trvanlivé a tvrdé, ale jak to skončilo nevím.

0/0
13.9.2015 10:34

J94i56n84d26ř97i58c75h 60Š95k72o39p28e95k 4565531210375

majitelé tlačí do lesů maximum smrků, protože rychle rostou

0/0
13.9.2015 11:33

P30a67v81e12l 54J97e28ř32á72b89e18k 7911282704657

Rovný kmen u listnáčů je otázkou systému pěstování, i když některé taxony listnáčů mají sklony k rozvětvení. Jasan když je ve správném zápoji poměrně rovný kmen a i poměrně vysoko založenou korunu. Větvení listnáčů je i genetickou záležitostí - lze postupně po několika staletí vybrat geneticky kvalitní listnáče.

Dlouhé trámy se dnes skoro nedělají, klasika je 6 m. A na ty delší se vždycky nějaký ten kus najde  Smrk se nechá v nižších polohách nahradit kvalitnější jedlí bělokorou. Jen se hůř pěstuje.

Topoly jako ušlechtilé listnáče?   Lepší fór jsem neslyšel. Jejich dřevo je tak na celulózu a nebo do kamen či do kompostu.

Navíc ne každé dřevo je vhodné na stavebnictví. Udělat si krov z akátu,  - to bych si rozmyslel.

0/0
13.9.2015 11:40
Foto

P69a80v38e53l 15V46e83s56e19l72ý 2568824264904

Samozřejmě i to dřevo je potřeba, takže respektuji, že všude nemůže být klimaticky odpovídající les. Nicméně není možno popřít, že např. na jižní Moravě smrk prostě prosperovat nebude a v dlouhodobějším horizontu to patrně bude na rozsáhlejším území.

0/0
13.9.2015 18:37

Z64u29z68a95n32a 24E85r93b26e50n57o66v92á 9359678664675

Jen jestli to není kampaň za zvýšení těžby dřeva firmou z rodiny Bureše?

0/0
13.9.2015 8:09

J11i72ř57í 24S27o98u16č89e45k 5206727389979

„Trvá de facto už od roku 2003“ - trvá to od 19. století, kdy dorostly první rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury vysázené člověkem na místě původních smíšených lesů - s vidinou rychlého zisku. V historické literatuře lze dohledat popisy tehdejších kůrovcových kalamit, prakticky ničím se nelišily od ostatních. Problém není v suchých letech, problém je, že člověk vytváří nepřirozený porost na místech, kde nemá co dělat.

Je to podobné, jako když jsou děti v jeslích oproti tomu, když jsou doma. V jeslích, jakmile jedno dostane dětskou infekční nemoc, je do pár dní nakažený celý kolektiv. Pokud jsou v rodinách, kde je dítě obklopeno jedinci s imunitou, je pravděpodobnost nákazy nižší. Stejné je to v přírodě. Pokud se smrky najednou v\sází na nevhodné místo, kde jsou přirozeně oslabené a kde jsou v čisté monokultuře, jde nákaza rychle z jednoho na druhý. V přirozeném smíšeném lese, kde jsou různé druhy stromů různého věku, tenhle problém není, protože na buk nebo klen kůrovec nejde.

Ona je vidina rychlého „vyrobení“ dřeva pomocí smrků hezká, ale dokud si majitelé lesů neuvědomí rizika a nezačnou vysazovat s rozumem, budou tu kalamity pořád. Tohle není nic jiného než dlouhodobá riskantní investice, do které vstoupili dobrovolně.

+7/0
13.9.2015 7:46

J11a40n 18S70l49á94m95a 5554792743641

Co se týká vašeho popisu historie a účelu výsadby smrkové monokultury, souhlasím s vámi. Ale i Extrémně suché  roky, nadstandardní úroda šišek, přestarle stromy a další strom oslabujici faktory mají za následek sníženou obranyschopnost stromu a tím samozrejme zvysene riziko kůrovcove kalamity. A samozrejme nižší prodejní cenu dřeva. Pozoruji, ze nyní je sadba stromků jiz pestřejší (jedle - přibývá na objemu po 30 roce růstu více nez smrk, buky, atd.), byt smrk převažuje. Pravdou je, ze nikdo nevyporazi smrkové lesy a neosazi je teď ihned smíšeným lesem. To budou generace, takze par kalamit se jeste dočkáme. Jeste jedna věc, hodně lesu (rozuměj části v rámci celku toho čemu říkáme les:-P) je v rukou malých hospodářů (což je dobre), ale reakce nekterych nejsou řekl bych adekvátní situaci a samozrejme z těchto ložisek se nákaza šíři dále, je to i proto, ze lidé si neumí sami poradit (vzít pilu do ruky, porazit strom, dřevo vymanipulovat z lesa, ošetřit, či ihned prodat, či zpracovat), a klasických lesaku je s ohledem na zvyšující se mechanizaci práce méně a méně a v teto době jsou čekací doby jak za komunistu, kdyz přivezli toaletní papír. No doufám, ze zaprsi a rezavych smrkových korun v lesích uvidím jeste letos a na jaře co nejméně.

+1/0
13.9.2015 9:24

J87a94n 47S52l58á87m51a 5144782803531

Jo píše se o moravských lesích, ale české lesy jsou na tom trochu lépe, ale o kalamite,  se jiz bohužel dá mluvit také.

0/0
13.9.2015 9:27

T43o50m11á68š 89B41u78ž74e31k 3866510437659

Řešení už bude asi jen jedno, až nebudou smrky, nebude kůrovec. To počasí podle mě nemá až takový vliv. Jen kdž je moc teplo, ty stromy schnou rychleji. Kůrovec řádil i když bylo hodně srážek, ale neprojevilo se to hned koncem léta ale třeba v průběhu zimy. Stromy doschly pomaleji. U nás to tak bylo. Teď dostávájí zabrat i jasany, mají svého škůdce a i václavka se do nich dala.

0/0
13.9.2015 9:53

M62a26r95t27i72n 80T55o92m81á58š 9396148685

Každý strom má nějaký hmyz, který hi pomáhá recyklovat. Apropos, počasí má na populační dynamiku lýkožrouta značný vliv. Zejména kvalita zimy. Samotné sucho nebo výrazně semenný rok ovlivňuje spíše obranyschopnost, ten strom prostě neprodukuje dost pryskyřice, aby brouka zalil. No a v neposlední řadě je to i vliv biotopu. Smrk nepatří tak nízko. Na Libavé by krom podmáčených lokalit být neměl.

0/0
13.9.2015 11:25

V47o86j31t30ě34c28h 42K57o96z66m69e79r 3154639768154

Nenazýval bych to nákazou, nýbrž šířením kůrovce. U nás v horách se min. 15 let vysazují smíšené lesy, ke smrku se přidává modřín, jedle, buk a klen. Bohužel smrkové dřevo ma jedinečné vlastnosti, je lehké a ma velmi dlouhá vlákna což mu dává značnou pevnost. Těžko budete stavět střechy z bukových či javorových trámů. Modřin je zase hodně křehké dřevo a jedle mívá často velké pnutí ve dřevě ( po uřezaní trámů se tyto často zkroutí nebo prohnou).

+1/0
13.9.2015 11:02

T53o76m45á61š 81B89u41ž90e34k 3416970357599

To už nkolik let a ted mají problém i jasany. Spolu s václavkou je pohroma.

0/0
13.9.2015 7:27

J60i90ř71í 64H31o93r90á52k 6104624323106

Už ty pseudo-ekology někdo potrestal? Nebo preventivně postřílel?

+1/−2
13.9.2015 7:01

J18a64n 58S36l46á67m26a 5774872373811

To přeci nemá nic společného s p-ekology, a pokud to byl pokus o vtip, tak po obou liniích freudovsky slby, ale proc si tady plácat játra.

+4/0
13.9.2015 7:26

J92a51r85d56a 54S40o95k91o30l 1166968451751

A co to nechat sežrat jako Šumavu?páni .

+1/−1
13.9.2015 6:56

J97a25n 83S69l84á61m53a 5244222603731

Smysl mi unika:-/

+2/0
13.9.2015 7:27
Foto

P34a81v64e86l 72V80e56s71e32l19ý 2778224444474

To není národní park, ale hospodářký les. Tady se zasahovat musí, protože to není vlastně přírodní les, ale spíš plantáž na dřevo.

+2/0
13.9.2015 9:02

J46i22n13d69ř12i92c20h 28Š82k38o31p83e56k 4925351830675

srovnávat hospodářský les a les v NP, to může opravdu jen odborník ;-D

0/0
13.9.2015 11:40







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.