Jenže to nejsou pravé lesy, ale monokulturní plantáže na dřevo. Není divu, že se v nich šíří kůrovec. Až tam budou lesy s převahou listnáčů, jak má podle klimatických faktorů odpovídá, uvidíte, že tam kůrovec škody páchat nebude.

Správně napsáno, je to "prostě pole na dřevo". Často se ani nerespektovala půda do jaké se sází, prostě se jel smrky ve velkých plochách. I tam kde by bylo třeba jiné stromy, třeba písčité nebo více mokré půdy.

Jen jestli to není kampaň za zvýšení těžby dřeva firmou z rodiny Bureše?

„Trvá de facto už od roku 2003“ - trvá to od 19. století, kdy dorostly první rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury vysázené člověkem na místě původních smíšených lesů - s vidinou rychlého zisku. V historické literatuře lze dohledat popisy tehdejších kůrovcových kalamit, prakticky ničím se nelišily od ostatních. Problém není v suchých letech, problém je, že člověk vytváří nepřirozený porost na místech, kde nemá co dělat.

Je to podobné, jako když jsou děti v jeslích oproti tomu, když jsou doma. V jeslích, jakmile jedno dostane dětskou infekční nemoc, je do pár dní nakažený celý kolektiv. Pokud jsou v rodinách, kde je dítě obklopeno jedinci s imunitou, je pravděpodobnost nákazy nižší. Stejné je to v přírodě. Pokud se smrky najednou v\sází na nevhodné místo, kde jsou přirozeně oslabené a kde jsou v čisté monokultuře, jde nákaza rychle z jednoho na druhý. V přirozeném smíšeném lese, kde jsou různé druhy stromů různého věku, tenhle problém není, protože na buk nebo klen kůrovec nejde.

Ona je vidina rychlého „vyrobení“ dřeva pomocí smrků hezká, ale dokud si majitelé lesů neuvědomí rizika a nezačnou vysazovat s rozumem, budou tu kalamity pořád. Tohle není nic jiného než dlouhodobá riskantní investice, do které vstoupili dobrovolně.

Co se týká vašeho popisu historie a účelu výsadby smrkové monokultury, souhlasím s vámi. Ale i Extrémně suché  roky, nadstandardní úroda šišek, přestarle stromy a další strom oslabujici faktory mají za následek sníženou obranyschopnost stromu a tím samozrejme zvysene riziko kůrovcove kalamity. A samozrejme nižší prodejní cenu dřeva. Pozoruji, ze nyní je sadba stromků jiz pestřejší (jedle - přibývá na objemu po 30 roce růstu více nez smrk, buky, atd.), byt smrk převažuje. Pravdou je, ze nikdo nevyporazi smrkové lesy a neosazi je teď ihned smíšeným lesem. To budou generace, takze par kalamit se jeste dočkáme. Jeste jedna věc, hodně lesu (rozuměj části v rámci celku toho čemu říkáme les) je v rukou malých hospodářů (což je dobre), ale reakce nekterych nejsou řekl bych adekvátní situaci a samozrejme z těchto ložisek se nákaza šíři dále, je to i proto, ze lidé si neumí sami poradit (vzít pilu do ruky, porazit strom, dřevo vymanipulovat z lesa, ošetřit, či ihned prodat, či zpracovat), a klasických lesaku je s ohledem na zvyšující se mechanizaci práce méně a méně a v teto době jsou čekací doby jak za komunistu, kdyz přivezli toaletní papír. No doufám, ze zaprsi a rezavych smrkových korun v lesích uvidím jeste letos a na jaře co nejméně.

To už nkolik let a ted mají problém i jasany. Spolu s václavkou je pohroma.

Už ty pseudo-ekology někdo potrestal? Nebo preventivně postřílel?

To přeci nemá nic společného s p-ekology, a pokud to byl pokus o vtip, tak po obou liniích freudovsky slby, ale proc si tady plácat játra.

A co to nechat sežrat jako Šumavu?páni .

Smysl mi unika