Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Moravské lesy trápí kvůli suchu kůrovcová kalamita, týká se i Libavé

Po dvaceti letech zasáhla rozlehlé lesy ve vojenském prostoru Libavá a také v dalších částech střední a severní Moravy velká kůrovcová kalamita. Nebezpečný brouk se rozšířil kvůli dlouhotrvajícímu suchu, správci lesů tak výrazně zvýšili množství vytěženého dřeva.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

P97a35v92e73l 56V94e75s12e85l19ý 2758724344124

Jenže to nejsou pravé lesy, ale monokulturní plantáže na dřevo. Není divu, že se v nich šíří kůrovec. Až tam budou lesy s převahou listnáčů, jak má podle klimatických faktorů odpovídá, uvidíte, že tam kůrovec škody páchat nebude.

+4/0
13.9.2015 9:00

T84o48m39á75š 84B62u24ž73e88k 3176730417239

Správně napsáno, je to "prostě pole na dřevo". Často se ani nerespektovala půda do jaké se sází, prostě se jel smrky ve velkých plochách. I tam kde by bylo třeba jiné stromy, třeba písčité nebo více mokré půdy.

0/0
13.9.2015 9:47

M42i22r57o10s55l50a48v 29K49a42š19p88a13r 3242307501621

Právě proto že je to hospodářský les. I já v lese toleruju ušlechtilý nálet(buk,jasan), zamokřené plochy záměrně vylepšuji břízou či olší. Ale představy některých ekologistů že budu v lese sázet lípy jsou zcela zcestné.

0/0
13.9.2015 14:52
Foto

P30a78v21e53l 87V87e71s26e71l60ý 2588824614134

Jo, přesně tak to říkám svým studentům :-)

0/0
13.9.2015 18:33

R66a82d63i62m 69P73o61l74á26š82e62k 9646973959669

Bohužel smrk je stále nejvýnosnější.

Kmen smrku je rovný odzdola až do špičky, stačí tedy jen odvětvit a odřezat nakoře tenkou špičku a smrk může jít rovnou na pilu na nařezání trámů, v krajním případě stejně dlouhých jako kmen. Nebo desek a jiného materiálu.

Zatímco listnáče mají rovnou v průměru tak třetinu kmene. Maximální délka trámů, desek a jiného řeziva z listnáčů je průměrně tak třetinová proti trámům ze smrku. Jeden z 10 nebo spíš jeden z 50 nebo sta listnatých kmenů je podobně rovný jako je rovný téměř každý smrk a je možné z něho nařezat stejně dlouhé trámy, ale jinak to bývá všechno hodně pokroucené anebo je kmen stromu rozvětvený na víc kmínků.

Ze smrku se tak využije až 80 % dřeva a pouze zbylých 20 % dřeva je levné dřevo na topení nebo do celulózek. Z listnáčl se využije tak 40 - 60 % dřeva na kvalitní drahé konstrukční dřevo, zbytek je spíš odpad na topení.

Proto budou majitelé lesů stále tlačit do lesů co nejvíc smrků nebo podobných jehličnanů.

Hodně rovný kmen mívají jedině šlechtěné listnáče, to jsou dneska zatím pouze topoly na biomasu a jinak některé cizokrajné rychle rostoucí listnáče.

Naše listnáče do našich smíšených lesů takové nejsou, musely by se nejdřív vyšlechtit kultivary s rovnými kmeny. V Maďarsku kdysi za socíku měli šlechtit akáty, aby dávaly rovné dlouhé kmeny, akátové dřevo je mimořádně trvanlivé a tvrdé, ale jak to skončilo nevím.

0/0
13.9.2015 10:34

J95i59n98d52ř48i53c53h 61Š12k88o33p68e38k 4395781870705

majitelé tlačí do lesů maximum smrků, protože rychle rostou

0/0
13.9.2015 11:33

P66a80v15e31l 29J60e67ř79á88b68e14k 7931692354327

Rovný kmen u listnáčů je otázkou systému pěstování, i když některé taxony listnáčů mají sklony k rozvětvení. Jasan když je ve správném zápoji poměrně rovný kmen a i poměrně vysoko založenou korunu. Větvení listnáčů je i genetickou záležitostí - lze postupně po několika staletí vybrat geneticky kvalitní listnáče.

Dlouhé trámy se dnes skoro nedělají, klasika je 6 m. A na ty delší se vždycky nějaký ten kus najde  Smrk se nechá v nižších polohách nahradit kvalitnější jedlí bělokorou. Jen se hůř pěstuje.

Topoly jako ušlechtilé listnáče?   Lepší fór jsem neslyšel. Jejich dřevo je tak na celulózu a nebo do kamen či do kompostu.

Navíc ne každé dřevo je vhodné na stavebnictví. Udělat si krov z akátu,  - to bych si rozmyslel.

0/0
13.9.2015 11:40
Foto

P72a29v15e64l 98V83e19s64e23l39ý 2118604804494

Samozřejmě i to dřevo je potřeba, takže respektuji, že všude nemůže být klimaticky odpovídající les. Nicméně není možno popřít, že např. na jižní Moravě smrk prostě prosperovat nebude a v dlouhodobějším horizontu to patrně bude na rozsáhlejším území.

0/0
13.9.2015 18:37

Z91u45z86a14n74a 92E41r25b60e73n39o48v84á 9679638834575

Jen jestli to není kampaň za zvýšení těžby dřeva firmou z rodiny Bureše?

0/0
13.9.2015 8:09

J17i28ř97í 45S65o19u72č32e71k 5816717509179

„Trvá de facto už od roku 2003“ - trvá to od 19. století, kdy dorostly první rozsáhlé stejnověké smrkové monokultury vysázené člověkem na místě původních smíšených lesů - s vidinou rychlého zisku. V historické literatuře lze dohledat popisy tehdejších kůrovcových kalamit, prakticky ničím se nelišily od ostatních. Problém není v suchých letech, problém je, že člověk vytváří nepřirozený porost na místech, kde nemá co dělat.

Je to podobné, jako když jsou děti v jeslích oproti tomu, když jsou doma. V jeslích, jakmile jedno dostane dětskou infekční nemoc, je do pár dní nakažený celý kolektiv. Pokud jsou v rodinách, kde je dítě obklopeno jedinci s imunitou, je pravděpodobnost nákazy nižší. Stejné je to v přírodě. Pokud se smrky najednou v\sází na nevhodné místo, kde jsou přirozeně oslabené a kde jsou v čisté monokultuře, jde nákaza rychle z jednoho na druhý. V přirozeném smíšeném lese, kde jsou různé druhy stromů různého věku, tenhle problém není, protože na buk nebo klen kůrovec nejde.

Ona je vidina rychlého „vyrobení“ dřeva pomocí smrků hezká, ale dokud si majitelé lesů neuvědomí rizika a nezačnou vysazovat s rozumem, budou tu kalamity pořád. Tohle není nic jiného než dlouhodobá riskantní investice, do které vstoupili dobrovolně.

+7/0
13.9.2015 7:46

J89a58n 16S98l49á75m67a 5164652593391

Co se týká vašeho popisu historie a účelu výsadby smrkové monokultury, souhlasím s vámi. Ale i Extrémně suché  roky, nadstandardní úroda šišek, přestarle stromy a další strom oslabujici faktory mají za následek sníženou obranyschopnost stromu a tím samozrejme zvysene riziko kůrovcove kalamity. A samozrejme nižší prodejní cenu dřeva. Pozoruji, ze nyní je sadba stromků jiz pestřejší (jedle - přibývá na objemu po 30 roce růstu více nez smrk, buky, atd.), byt smrk převažuje. Pravdou je, ze nikdo nevyporazi smrkové lesy a neosazi je teď ihned smíšeným lesem. To budou generace, takze par kalamit se jeste dočkáme. Jeste jedna věc, hodně lesu (rozuměj části v rámci celku toho čemu říkáme les:-P) je v rukou malých hospodářů (což je dobre), ale reakce nekterych nejsou řekl bych adekvátní situaci a samozrejme z těchto ložisek se nákaza šíři dále, je to i proto, ze lidé si neumí sami poradit (vzít pilu do ruky, porazit strom, dřevo vymanipulovat z lesa, ošetřit, či ihned prodat, či zpracovat), a klasických lesaku je s ohledem na zvyšující se mechanizaci práce méně a méně a v teto době jsou čekací doby jak za komunistu, kdyz přivezli toaletní papír. No doufám, ze zaprsi a rezavych smrkových korun v lesích uvidím jeste letos a na jaře co nejméně.

+1/0
13.9.2015 9:24

J13a54n 89S68l45á33m95a 5594542533531

Jo píše se o moravských lesích, ale české lesy jsou na tom trochu lépe, ale o kalamite,  se jiz bohužel dá mluvit také.

0/0
13.9.2015 9:27

T62o50m55á79š 77B40u51ž31e58k 3536200657489

Řešení už bude asi jen jedno, až nebudou smrky, nebude kůrovec. To počasí podle mě nemá až takový vliv. Jen kdž je moc teplo, ty stromy schnou rychleji. Kůrovec řádil i když bylo hodně srážek, ale neprojevilo se to hned koncem léta ale třeba v průběhu zimy. Stromy doschly pomaleji. U nás to tak bylo. Teď dostávájí zabrat i jasany, mají svého škůdce a i václavka se do nich dala.

0/0
13.9.2015 9:53

M88a77r68t24i17n 88T10o61m47á16š 9346168285

Každý strom má nějaký hmyz, který hi pomáhá recyklovat. Apropos, počasí má na populační dynamiku lýkožrouta značný vliv. Zejména kvalita zimy. Samotné sucho nebo výrazně semenný rok ovlivňuje spíše obranyschopnost, ten strom prostě neprodukuje dost pryskyřice, aby brouka zalil. No a v neposlední řadě je to i vliv biotopu. Smrk nepatří tak nízko. Na Libavé by krom podmáčených lokalit být neměl.

0/0
13.9.2015 11:25

V41o12j46t47ě53c57h 45K15o62z46m97e30r 3864389348184

Nenazýval bych to nákazou, nýbrž šířením kůrovce. U nás v horách se min. 15 let vysazují smíšené lesy, ke smrku se přidává modřín, jedle, buk a klen. Bohužel smrkové dřevo ma jedinečné vlastnosti, je lehké a ma velmi dlouhá vlákna což mu dává značnou pevnost. Těžko budete stavět střechy z bukových či javorových trámů. Modřin je zase hodně křehké dřevo a jedle mívá často velké pnutí ve dřevě ( po uřezaní trámů se tyto často zkroutí nebo prohnou).

+1/0
13.9.2015 11:02

T17o80m59á43š 33B30u55ž54e37k 3456460637529

To už nkolik let a ted mají problém i jasany. Spolu s václavkou je pohroma.

0/0
13.9.2015 7:27

J10i13ř49í 55H70o22r20á28k 6224154653186

Už ty pseudo-ekology někdo potrestal? Nebo preventivně postřílel?

+1/−2
13.9.2015 7:01

J12a82n 25S32l25á86m12a 5704372393981

To přeci nemá nic společného s p-ekology, a pokud to byl pokus o vtip, tak po obou liniích freudovsky slby, ale proc si tady plácat játra.

+4/0
13.9.2015 7:26

J52a55r83d17a 81S89o91k25o22l 1976508191451

A co to nechat sežrat jako Šumavu?páni .

+1/−1
13.9.2015 6:56

J94a79n 41S66l21á97m87a 5684532773251

Smysl mi unika:-/

+2/0
13.9.2015 7:27
Foto

P27a71v39e15l 29V59e60s81e71l72ý 2508124254374

To není národní park, ale hospodářký les. Tady se zasahovat musí, protože to není vlastně přírodní les, ale spíš plantáž na dřevo.

+2/0
13.9.2015 9:02

J12i46n31d23ř50i94c14h 42Š15k85o30p16e70k 4135251410205

srovnávat hospodářský les a les v NP, to může opravdu jen odborník ;-D

0/0
13.9.2015 11:40







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.