přesně tak pane, skončil jsem ze zdravotních důvodů, na up jsem šel až za rok a půl poté, nikdy bych toho nezneužil, byl jsem hrdý že mě tam od vyučení neviděli a i když jsem neměl práci, žrádlo, bydlení tak jsem tam nikdy nešel, v praze jsem zašel na agenturu a šel jsem kam bylo potřeba. Jednoho krásného dne jsem tam musel. A tam to začlo. Za rok a půl od poslední práce se změnil zákon a tak jsem měl podporu citelně nižší než kdybych tam šel hned. Připomínám že podpora je pojistná dávka, další věc byla že jsem končil ze zdravotních důvodů a kdybych to při evidenci doložil měl jsem podporu vyšší, jenže já ten papír od doktorky přines do týdne a už se nedalo nic změnit. Řekl jsem si ok, změny jdou stuha, a po šesti měsících jsem šel na nepojistné dávky vyžírat všechny a daří se pátej rok. Kdo koho vyžíral první, kdo to přehání? Nikdy jsem si svý poctivý prachy z práce neužil, jen cesta na nákup je peklo, a v práci ? To byla legrace mačkat stopku a ukazovat prstem na mě, naznačovat kopnutí, nepustit mě na oběd - 13 hodin u linky co se nezastaví. Tak já se vám teď borci směju, nechtěli jste mě tam, a já teď nechci vejplatu. Chci socku a nechodit mezi "lidi", vod toho tu socka je, pro lidi s kterýma se v práci nesnesete. A já makal, jen na drby a naschvály jsem neměl energii. Tohle mi všichni vždy přáli a jsem náramě spokojenej.
A není to rasistické a jak se dnes moderně říká "xenofóbní"? 
