Vyhnat spolky.

Nejobávanějším predátorem v hmyzím světě jsou mravenci. Ti naši naštěstí nejsou ti nejhorší, ale s kůrovcem by určitě pomohli. Jenže mravenišť trvale ubývá. Nemohl by aspoň někdo vysledovat, který z druhů žijících u nás by byl nejlepší?

Pila, loupák a oheň z oloupané kůry a jen v době, kdy je ještě lýkožrout v nějaké vývojové fázi pod kůrou.

Nejúčinnější, po staletí ověřené a žádná ohniska v krajině, odkud vítr může brouka odnést i desítky kilometrů.

Lesní mravenci by museli na stromě být v okamžiku, kdy se samec zavrtává do kůry či páří. Jak je pod kůrou, bez šance, možná když bude mladý brouček vylétávat.

Lumčíci - sem tam něco napíchnou, ale žádný zázrak.

Potom plísně a houby, ale muselo by být vlhko.

Kde kdo mudruje, že smrk je fuj, ale ještě nikdo nenapsal, čím ho chtějí nahradit, abychom nemuseli dovážet dřevo ze zahraničí, například ze Sibiře.

Nakonec měli odborníci pravdu a čas a realita prokázaly, že Klaus se Zemanem se mýlili. Tak aspoň vše zlé na něco dobré.

Kteří odborníci?

Pokud kdekoliv zasadí člověk stromy a toto území se pak prohlásí za bezzasahove, je to průšvih. To, co zasadil člověk, o to se musí postarat. Až nebude na rejvízu v rezervaci žádný strom, co zasadil člověk, pak se teprve můžeme bavit o bezzasahovem období. Les je schopný ubránit se sám jen za předpokladu, že je různorodý nejen druhově, ale i věkově. Les, co vznikne sám. Tzn. Sukcesi. (Kdo neví, je to čistě přírodní proces, co se v dané lokalitě uchytí, to tam roste. Na některých místech prostě smrk neporoste, na některých místech neporoste nic jiného. Záleží na stanovišti - složení půdy, atdatdatd, popsáno je to v lesním zákoně, které stromy kde rostou. Příroda je rozmanitá, je to pokaždé jinak.) Další podmínky jsou též kritické, například množství kůrovce, dostatek vody, teplo, zima, délka teplého období, délka zimního období, velikost zasažené plochy a určitě ještě další věci ovlivňují to, jestli les přežije. Ani zdravý les nemusí přežít, když je brouka hodně. V posledních letech je schopen udělat tři generace za léto, tzn., jeden brouk naleti do stromu, udělá tam chodbicky kam naklade vajíčka, vylihne se, vyletí deset brouků a to se zvládne opakovat třikrát.

A hlavně! Je to NAPROSTO NORMÁLNÍ. Děje se to každých sto let, je to přirozený koloběh, stromy jsou staré, kacely by se tak i tak, ale pomalejším tempem. Užívejte si raději nové výhledy do krajiny.

Jedny z posledních stromů v Jeseníkách mohla být kleč...ale oni jí ti blb0ve nechali vytrhat...

Je to trochu smutný, ale není to tragedie. Příroda se rychle vzpamatuje.

Záleží co si pod přírodou představujete.

Klidně nechme Jeseníky Jeseníky, jsou to drobné plochy. Ty klidně mohou zarůst i bujnou trávou a tím omezit zmlazení a je to příroda. Stačí pár přísušků, které zničí přirozenou obnovu a je holina na desitky let i století

Ale z nich se šíří hmyz do okolí. A tam se to nedaří zastavit. A to je horší problém, protože schází sazenice, schází lidi na sázení, bude problém s pěstebními pracemi a až za 80 let z těch ploch budeme mít nějaké dřevo do stavebnictví apod.

No a co? Tak les sezral kurovec. Za padesat let tam bude novy les. Kdyz vyhorela polovina Yellowstoneskeho parku, taky to nebylo zadne drama. Les proste dorostl.

Ne, nesežral ho kůrovec, vykáceli ho lidé.

Dříve za komunistů nám zlikvidovali severní lesy kyselé deště, nyní ty ostatní kůrovec...

tak dlouho bojovali, až to vzdali...

Doporučuji ekologům se ted přivazovat ke smrkum...třeba je spolu s kůrou sežerou taky abude od nich klid .o)

Možná kdyby se ti ekologové začali poslouchat už dřív, tak ty dopady dneska nejsou tak strašné. Tady u nás na Vysočině lesy vypadají úplně stejně a ekologové tady do kácení nikde nemluví, takže argumenty s.p. Českých lesů a expertů na všechno jako vy jsou úplně liché.

O kůrovci se mluví už od 90. let, tak pořád nerozumím, proč se na místě napadených a vykácených smrkových lesů vysazují znovu jen smrky. Smíšený les je mnohem odolnější, a to i proti vichru, suchu apod.

smíšený les roste dlouho, ale měli na to už dost času.