Pošlete tam Bursíka, on má zkušenosti ze Šumavy.......

...a Zemana ve vrtulníku.

I z dobrodružné literatury je známá finta, jak se ochránit před požárem - zapálit okolní porost v kruhu okolo sebe a uhasit ho na vnitřním okraji. Z vnější strany se oheň šíří vstříc tomu požáru a protože na spáleništi pak již nemá co hořet, vznikne chráněný ostrůvek. Princip "obětuj, abys neztratil vše". S kůrovcem je to podobné. Kdyby se včas vytvořilla dostatečně široká pásma bez smrkového porostu, která by kůrovec měl problém vzduchem překonat, a na jejich okraji se provedl postřik, aby se kůrovci ta vzdálenost stala prakticky nepřekonatelnou, nepochybně by vznikly v krajině velké jizvy. I tam, kde jsou chráněná území. Ale větší část porostu se dala zachránit. Ochránci přírody se ovšem chovají podobně jako ochránci stavebních památek, kdy raději nechají cennou budovu nenávratně zchátrat a spadnout, než by přijali stavební úpravy bezpodmínečně nutné pro její nové využití ke komerčním účelům. Všechno nebo nic často končí velkým NIC.

No tak nekácejte. Za chvíli nebudou žádné lesy.

Radši je skácíme sami.

Doporučuji tu lokalitu navštívit - nějakou náhodou jsou lesy vykácené "kvůli kůrovci" jen u okraje NPR Rejvíz, mimo rezervaci i více v ní už kůrovec není...A podobné náhody jsou k vidění velmi často i na mnoha dalších lokalitách v ČR (i na Slovensku). Nejlepší řešení by to bylo nechat zcela přirozenému vývoji aspoň v rámci rezervací - ona si s tím příroda poradí sama (stejně jako si s tím dokázala poradit v bezzásahových oblastech na Šumavě apod.).

v bezzásahových oblastech na Šumavě si s tím neporadila. Možná by bylo dobré, kdyby milí ochránci přírody zanechali zbatečných keců o něčem čemu vůbec nerozumí a přenechali to lidem, kteří jsou v oboru lesnictví odborníci.

"Proti kůrovci se má aktivně zasahovat v okolních hospodářských lesích, odkud se kůrovec šíří do rezervace,“

A co kdyz se rozsiruje z rezervace do okoli, co pak?

Pořád platí to první. Ony jsou ty rezervace většinou obklopené hospodářskými lesy a nikdo tam ty kůrovce v nůši nenosí.

Mě by zajímala jedna věc. Pakliže je tak vysoký výskyt kůrovce způsoben nárůstem teplot, tzn. změnami klimatu, proč se nikde nepíše, že by s ním bojovali na Slovensku, v Německu, Maďarsku, Francii... Nebo je to jinak?

Nevím, jak třeba v té Francii, ale v Německu či Rakousku (Dolní a Horní Rakousy) kůrovec řádí taky.

A Slovensko snadno dohledáte sám.

Už je bohužel pozdě, kácení by pomohlo před 15-ti lety, teď už asi nepomůže nic. Takto to dopadně, když se "chrání" příroda bez znalostí.

Před 15-ti lety tu byla nějaká významná kůrovcová kalamita?