že by popis možného osudu oněch "syrských sirotků" připavovaného onou lidoveckou EUropos.ankyní....

Z tohoto článku plyne jidiné ponaučení, žádné experimenty s integrací nebo asimilací se nikdy nepodaří... a je jedno jakým směrem.

Tak si ho možná přečtěte ještě jednou.

Jestli počítali s tím, že se ednou vrátí do rodné země, měli jim zajistit výuku jazyka a reálií! Bez toho je logické, že ty děti musely být v Namibii zcela mimo. A to rozdělení sourozenců do různých zemi...ohavne. Zajímalo by mne, jak dopadly děti v Německu a jinde

Tohle je typická ukázka propagandistické dezinformace, kterou jakožto Elfka, musím uvést na pravou míru. Tyhle děti nebyly žádní uprchlíci z táborů nebo sirotci, jak nám autor (či spíše autorka) tvrdí, ale děti namibijských prominentů z hnutí SWAPO. Proto jim také všichni tvrdili, že doma budou jednou za elitu. Hnutí SWAPO bylo a je marxistické hnutí, které bojovalo za samostatnost a svobodu Namibie. Podobně, jako i naši papaláši, tak i ti namibijští, posílali své děti na studia do zahraničí. V tomto případě to bylo motivováno i snahou děti uchránit od válečných útrap a nebezpečí. Azyl dětem poskytl politicky obdobně smýšlející východní "tábor míru" v rámci internacionální pomoci a to zcela nezištně a zdarma. Válka v Namibii v roce 1990 skončila vítězstvím SWAPO, které se ujalo moci a nebezpečí pro děti a důvod jejich pobytu v tehdejší ČSSR, pominuly. Také ochota nové vlády ČSR tady živit zdarma děti komunistických předáků značně ochabla a Namibie si ve své poválečné situaci nemohla dovolit těmto dětem pobyt v Evropě platit. Proto bylo (po krátké diplomatické roztržce, díky které jsme na černé listině Namibie a musíme si vyřizovat turistická víza) rozhodnuto jejich pobyt ukončit. Autor(ka) sice uvádí, že to bylo na nátlak Namibie, což nemá logiku a uvádí, že nám Namibie vyhrožovala zařazením na seznam teroristických zemí , ale kdo se trochu vyzná v nedávné minulosti ví, že takhle se začaly nálepkovat státy až po 11.9.2001, tedy po velkém teroristickém útoku na "dvojčata" a šlo o záminku k vojenskému zásahu. Celá anabáze tedy skončila tak (podle výpovědi jejich trenéra, který je s dětmi stále ještě ve styku), že děti odletěly do Namibie, kde si je rozebrali jejich rodiče. Až na smutné výjimky, kdy rodiče dětem zemřely během bojů za samostatnost Namibie.

Vcelku nudná historka, ale když se tomu dodají komunisté a pár lží, dá se z toho udělat nejen článek, ale dokonce i kniha...

Nebojte se cesti cernosi. Dejte tomu jeste chvilku cas a opet tu bude socialisticke Cesko s prezidentem Babisem v čele. Jinak vam ten osud nezavidim. V Cine se taky odehral jeden experiment, rikali tomu politika jednoho ditete. Tez to tehdejsi generace odnesla spatne. Holcicky se tajne likvidovaly a dnesni cinsti muzi kradou zeny v okolnich statech. Takova to tehdy byla blba doba.

Myslím, že českoslovenští komunisté v tomto případě oněm namibijským dětem skutečně nijak neublížili. Naopak, snažili se z nich vychovat civilizované lidi, i když pochopitelně v marxistickém duchu. Komunisté se podepsali na Namibijcích jiným, tentokrát opravdu zločinným způsobem. Tím, že podporovali jak vojensky, tak i politicky a finančně černošské rasistické militantní organizace typu SWAPO, které pod záminkou "národně osvobozeneckého boje" vraždily a olupovaly evropské kolonisty, kteří jediní dokázali v minulých stoletích pokrok a civilizaci do zaostalé Afriky.

" civilizaci do zaostalé Afriky" jste mě pobavil Asi nevíte, že v Africe byl třetí křesťanský stát v historii, v době asi 500 let před příchodem Cyrila a Metoděje.

Africkým dětem se může pomáhat. Vykovat z nich jiné lidi nelze

Smutne je ze postupy NATO vs. Rusko se nemeni. Vlada je naklonena jedne strane, tak protistrana podporuje (casto teroristickou) opozici. Je uplne jedno jestli jde o Syrii, Afghanistan, Ukrajinu, Venezuelu nebo Namibii. Prachy a vliv vzdy na prvnim miste i za cenu zniceni zeme.

I u nás na ZŠ Pod Žvahovem v Praze 5 jsme měli malé černoušky, bydleli v dřevěném pavilonu na školním pozemku, chodili ven tehdy, když my měli vyučování, ale společně s námi nikdy, takže jsme je vídali jen z oken a bylo to pro nás něco velmi zvláštního. Vzpomínala jsem na to v mé knize Zrzavé dětství v socialismu.

Jaký jste ročník? Jsem také ze ZDŠ Pod Žvahovem, končila jsem v roce 81 a nic takového nevím.

"Počítalo se s tím, že se stanou nástupci svých rodičů..." "Dalším problémem bylo, že uměly jen česky..." Tak já nevím...Buď udělali soudruzi někde chybu a tenhle "detail" jim v jejich záměrech unikl anebo se se čtenáři trochu manipuluje. Navíc děti ve věku 5-7 let už rodný jazyk ovládají...že by ho za 5 let zcela zapomněly?

Trošku blbost, tím spíš, že děti byly pospolu