Na škole nás učili, že nejrychlejší návrat rovnovážného systému zpátky do rovnováhy po nějaké poruše je efektivní regulace. To platí univerzálně pro úplně všechny systémy. To znamená nenechat smrky, aby cyklicky hynuly sežrány kůrovcem a čekat, kdy tam vítr zavane jaké semínko, nýbrž po vytěžení vysázet dřeviny blízké původní skladbě, za současných opatřeních proti kůrovci,tak, jako to dělají v Olomouci. Jedině takhle se dá obnovit les rychleji a odvrátit podobná katastrofa, jako nastala v NP Šumava.

Zapomněl jste na břízy, olše, lípy, třešně, vrby, habry, jeřabiny, javory, topoly ...

Je treba vratit veci do normalu.

Ani bukove monokultury nejsou normal

V jisté nadmořské výše normál jsou, to samé platí pro smrk.

jj, bukové monokultury budou lepší než smrkové.

I když, tedy, možná, smíšené lesy by byly ještě lepší?

Ale je fakt, že by se těžko hospodářsky využívaly - když bude v lese každý strom jiný a v jiném stáří a spousta keřů, těžko pak čekat rovné kmeny a snadnou těžbu dřeva...

Sázet v těchto nadmořských výškách dnes buky již je rovněž nesmysl. Jednak potřebují k růstu zástin okolních stromů, jinak uschnou. Navíc jejich obmýtí je 100 let, to už tu bude klima jako v Makedonii. Smysl mají pouze duby.

Dubu se tam neuchytí, je tam moc chladno.

Proč tu řešíme problém, až když nastane. Kolik let se mluví o tom, že by bylo vhodné smíšených lesů. Netěžit dřevo na holiny. Nechávat růst původní dřeviny, atd ...

Protože ekonomicky byl smrk až do loňského roku nejvýhodnější. Teprve když už vůbec neroste, tak se něco mění. Ekologicky jsou smrkové monokultury katastrofa, ale u majitele nebo hospodáře lesa je vždy na prvním místě ekonomika. Až na výjimky.