Místo divadelních prken září olomoučtí herci online. Přes internetové televize či kanály na sociálních sítích čtou dětem pohádky na dobrou noc, ale také koncertují, vzdělávají mládež v hudební nebo literární nauce, točí seriály.
Je to trend i z nouze ctnost. Od chvíle, kdy kvůli nouzovému stavu byla divadla nucena zavřít scény, bojují o přežití nejen alternativní a nezávislé soubory, ale i ty, které se dosud mohly spolehnout na podporu města. Některým hrozí zkáza.
S velkými problémy se potýká Divadlo Tramtarie. Dříve nezávislý soubor na plný úvazek zaměstnává dvacet lidí – kromě osmi herců i techniky, kulisáky nebo produkční. Po uzavření přišel ze dne na den o 70 procent příjmů ze vstupného a zájezdů. Aby mělo na březnové výplaty, muselo vyhlásit veřejnou sbírku.
„Podpora v první vlně byla obrovská, podařilo se vybrat 142 tisíc korun. Pomůže nám to zaplatit část honorářů. Výplaty budou ale o zhruba třicet procent nižší,“ popsala ředitelka Petra Němečková.
Soubor nemůže počítat ani s dosavadní podporou města a kraje. Minimálně ta městská bude poloviční. Nejen Tramtarii, ale i dalším kulturním organizacím totiž radní navrhli kvůli krizi snížit dotace o 50 procent, některé zatím nedostanou nic.
V případě neúspěchu může Tramtarie skončit
Materiál, který tento týden schválilo zastupitelstvo, počítá s tím, že Tramtarie tak místo loňských 1,6 milionu dostane 800 tisíc korun.
Aby divadlo přežilo, přišlo s placeným online vysíláním záznamů nejoblíbenějších představení a spouští internetovou televizi Tramta TV, pro kterou bude vyrábět seriály. Diváci je mohou zhlédnout zdarma nebo přispět dobrovolnou částkou.
Až praxe podle Němečkové ukáže, jak dlouho bude divadlo schopné takto přežívat. Nevyloučila, že v případě neúspěchu Tramtarie skončí.
Na hraně existence je i kabaretní scéna Nabalkoně. Přitom zažívala své nejlepší období. „Byli jsme parádně našlápnutí, měli jsme pocit, že teď je naše chvíle, březen až květen měly být silné měsíce,“ ohlíží se principálka Markéta Zborníková.
„Sezonu už trochu vzdáváme“
Scéna, na které působí hlavně studenti a čerství absolventi, je teď bez herců, i oni se ale snaží dávat o sobě vědět na internetu. Kabaret také jedná s internetovou televizí o možnosti vysílat záznamy inscenací.
Že by se ještě do prázdnin vrátil původní provoz, Zborníková už moc neplánuje.
„Počítáme s tím, že do konce sezony si už nezahrajeme ani neotevřeme, to už asi trochu vzdáváme. Zkusíme vydržet do podzimu a znovu se nastartovat. Pokud bude z čeho, provozní náklady nám totiž běží pořád dál.“
Další ze známých olomouckých scén – Divadlo na cucky – je v trochu lepší pozici. Neživí ho jen představení, ale i jiné akce.
„Máme dotace nejen z města a kraje, ale i ministerstva kultury, školství nebo z norských fondů. Letošek snad přežijeme, otázkou je, co bude v roce 2021, kdy se obávám, že dojde na velké škrty v grantových oblastech,“ míní ředitel Jan Žůrek.
Na cucky sice neživí herce, kteří jsou na volné noze, ale zaměstnává početný produkční tým. Ani herci, kteří se dostávají do existenčních problémů, ovšem nejsou divadlu lhostejní.
„Snažíme se, aby nějakou práci měli – proto jsme rozjeli online čtení pohádek, které běží každý večer na Facebooku. Hercům můžu částečně zaplatit z darů, co nám chodí,“ vysvětlil Žůrek, jenž věří hlavně v pomoc státu.
Přestože s dárcovskými výzvami má divadlo zkušenosti z dob, kdy vznikalo (fanoušci tehdy přispěli půl milionu), veřejnou sbírku zatím nezvažuje: „Pokud nám ministerstvo prostřednictvím záchranného balíku ztráty z 80 procent vykryje, nemám důvod nic rozjíždět.“
Co měsíc, to milionová ztráta
Největší scéna – Moravské divadlo Olomouc (MDO) – má oproti těm alternativním výhodu, že se může spolehnout na solidní finanční polštář.
I když přichází každý měsíc o zhruba 2,5 milionu z tržeb, nedostane se do existenčních problémů hned a může zatím hradit závazky.
„Otázkou je, jak dlouho budou opatření trvat. Čím budou delší, tím to bude pro MDO bolestivější a dopad může být z dlouhodobého hlediska fatální. Samostatnou kapitolou je, jak moc lidé budou či nebudou chodit po otevření divadel. Už provádíme úsporná opatření a upravujeme dramaturgický plán,“ řekl ředitel David Gerneš.
Jelikož nehraje, šetří divadlo část nákladů. Největší položku však představují platy, i proto vedení hledá s radnicí cestu, jak situaci ustát.
„Nyní mi ředitelé mají odevzdat materiál, který bude řešit dopady krizové situace i návrhy úspor. Rada je bude projednávat 27. dubna,“ uvedla náměstkyně primátora Markéta Záleská, která má na starosti kulturu.
V politických kuloárech už zazněla myšlenka na zrušení jednoho ze tří souborů MDO, konkrétně činohry. Jak Gerneš, tak Záleská ale odmítli, že by se tím byť jen teoreticky zabývali.
„Bavíme se o tom, jak budeme schopni šetřit, máme zatím tři různé scénáře. Ale nikdo oficiálně se mě neptal, co bych řekl na to, kdyby divadlo nemělo třeba balet. Naší prioritou by mělo být udržet v Olomouci třísouborové divadlo,“ sdělil Gerneš, pro něhož je rušení činohry nepředstavitelné.
„Neznám město, ve kterém by bylo zřizováno divadlo městem či krajem a mělo jen balet a operu a nemělo činohru,“ uvedl Gerneš.
Představit si to neumí ani Záleská: „Úsporná opatření neznamenají zrušení něčeho, co má tradici a co bude v dalších měsících potřeba pro oblažení ducha.“
