Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Šternberka dorazily první exponáty unikátní výstavy

  11:20aktualizováno  11:20
Do Šternberka přicestovaly první exponáty celoevropsky unikátní Expozice času. Mezi nimi například velmi přesné atomové hodiny. První část výstavy, která bude stát 20 milionů korun, by návštěvníci mohli vidět už na konci června.

Ve Šternberku připravují Expozici času. Na snímku jsou atomové hodiny. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Exponáty pro šternberskou Expozici času, která vznikne v bývalém domě osvěty, sháněli její organizátoři ve dvaceti evropských městech. Nevynechali muzea ani v Londýně, Curychu nebo Berlíně.

Dějiny "domu času"

Jde o jeden z nejstarších domů ve Šternberku. Sloužil například jako tržnice a hostinec.

15. února 1620 se tam ubytoval král Fridrich Falcký s manželkou.

Sídlili zde také obchodníci s porcelánem. V 19. století se tam vyráběly likéry.

Při svém tažení ke Slavkovu v domě 19. listopadu 1805 posnídali rakouský císař František I. a car Alexandr I.

Od roku 1952 objekt sloužil jako dům osvěty.

Zdroj: MěÚ Šternberk

"Získali jsme od nich například rytiny, kopie starých kalendářů z nejrůznějších částí světa či kapesní sluneční hodiny. Samozřejmě to jsou v některých případech reprodukce, ale to na jedinečnosti šternberské výstavy nic nemění," přiblížil Ladislav Kopecký, který se na vzniku výstavy podílí.

Kopecký mimo jiné připravil i vznik tří českých pavilonů na světových výstavách Expo. Ten z roku 2000 pak odborníci označili jako nejlepší.

Expozice času nemá v celé Evropě obdoby, s některými výstavami má jen společné prvky. "Unikátní je zde především šíře pohledu na čas, na kterém jsme se se šternberskou radnicí dohodli. Letos jsem byl ve Švýcarsku, kde se tomuto fenoménu věnují na světové úrovni. Našel jsem tam některé společné prvky se Šternberkem, a tak jsem si potvrdil, že zde jdeme správným směrem," řekl Kopecký.

Vizualizace části chystané šternberské Expozice času.

Vizualizace části chystané šternberské Expozice času.

V bývalém domě osvěty v centru Šternberka, jehož základy pamatují začátek 16. století, se na konci minulého týdne objevily již první exponáty. Kromě postav Newtona či Julia Caesara, které ve Šternberku budou připomínat zkoumání a počítání času, zde v tuto chvíli stojí i velice přesné atomové hodiny.

"Naše sbírky se budou samozřejmě dál rozrůstat, na začátku června bychom veřejnosti rádi představili první část Expozice času věnovanou vesmíru," přiblížila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.

Ve Šternberku připravují Expozici času. Na snímku je Isaac Newton.
Ve Šternberku připravují Expozici času. Na snímku je socha Caesara.
Ve Šternberku připravují Expozici času. Na snímku je socha Smrti.

Ve Šternberku připravují Expozici času. Na snímcích je zleva socha Isaaca Newtona, Caesara a Smrti.

Starosta Šternberku Jaromír Sedlák doplnil, že úplně hotovo by mělo být na konci října. "Expozice času bude celkem stát přes dvacet milionů korun, zhruba osmnáct z nich půjde z evropských dotací a státního rozpočtu. Letos u nás budou oslavy 715 let od první písemné sbírky o Šternberku. Byl bych velmi rád, kdyby se s nimi otevření expozice podařilo spojit," upřesnil Sedlák.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dva civilní zaměstnanci olomouckého krajského hasičského sboru. Jana Kohoutová...
Zpod auta vyprostili učitelku, která sama zachránila děti. Dostali cenu

Medaile hejtmana za záchranu lidského života si převzali dva civilní zaměstnanci olomouckého krajského hasičského sboru. Jana Kohoutová a Květoslav Zabák v...  celý článek

Zástupci dvou jednotek české armády si ve Štěpánově převzali prvních pět nových...
Vojáci převzali prvních pět českých palivových cisteren nové generace

První pětici nových cisteren, z nichž každá může vézt až šest tisíc litrů paliva, si dopoledne slavnostně převzaly dvě jednotky české armády ve Štěpánově na...  celý článek

Nábřežní betonovou zídku už dělníci v Přerově budují u podniku Kazeto.
Dvacet let po katastrofální povodni krotí Bečvu v Přerově první zdi

První obyvatelé Přerova se až dvacet let od katastrofálních povodní v roce 1997 mohou cítit alespoň částečně chránění před velkou vodou. Povodí Moravy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.