Takzvaný Mádrův podjezd v Přerově chce město rozšířit tak, aby jím mohly jezdit kamiony a také zásahové vozy hasičů.

Takzvaný Mádrův podjezd v Přerově chce město rozšířit tak, aby jím mohly jezdit kamiony a také zásahové vozy hasičů. | foto: Magistrát města Přerov

Přerov si chce ulevit od kamionů jejich odkloněním přes Mádrův podjezd

  • 2
Takzvaný Mádrův podjezd v Přerově se stane důležitou dopravní spojkou. Město se totiž rozhodlo nechat ho rozšířit, takže jím budou moci projíždět i zásahová auta hasičů a navíc lokalitě u nádraží uleví od kamionů.

Až dvanáct a půl tisíce aut projede denně po silnici před přerovským nádražím, z toho čtvrtinu tvoří nákladní vozidla a kamiony. Je to zhruba o tisícovku vozidel více než na hlavním tahu mezi Přerovem a Olomoucí, přitom jde o oblast s hustou zástavbou a vysokým pohybem chodců.

Aby ale bylo možné kamiony a také zásahové vozy hasičů nechat jezdit Mádrovým podjezdem, je nutné ho rozšířit a prohloubit. Nyní je totiž pouze tři metry široký a na druhou stranu se jím dostanou pouze vozy do maximální výšky 2,8 metru. Po přestavbě by ale mohl odvést těžkou dopravu z ulice generála Štefánika do Tovačovské ulice a naopak.

„Odklonila by se doprava aut nad 12 tun z prostoru kolem vlakového nádraží, a tím by se zlepšil komfort života v této části města. Průmyslová zóna v Tovačovské ulici by se napojila na komunikaci první třídy a následně na plánovanou dálnici,“ shrnul výhody plánu přerovský primátor Vladimír Puchalský.

Nová silnice by tak výhodně napojila i areál Přerovských strojíren a navazující letiště, které od zbytku města odděluje železniční trať.

Město chce s pomocí kraje získat peníze na rozšíření od státu

Plán na rozšíření Mádrova podjezdu, který nyní přerovští radní posvětili jako jednu z hlavních dopravních priorit, ale není novinkou. Na magistrátu leží studie skoro jedenáct let, konkrétně od prosince roku 2004.

„Teď o projektu chceme vyjednávat se zástupci Olomouckého kraje, který na tuto stavbu může získat finance,“ uvedl bývalý ministr dopravy Antonín Prachař, který zastupuje Přerov ve věcech dopravních staveb před orgány státu a kraje.

„Podle předběžných informací z vedení Státního fondu dopravní infrastruktury je totiž možné využít peníze státu - pokud plánovaná komunikace navazuje na průmyslovou zónu. A v tomto případě jsou podmínky splněny. Stavba je i v souladu s územním plánem Přerova, takže jí nic nebrání,“ dodal.

Výhodou je, že Mádrův podjezd byl opraven už v roce 2011, kdy byl v Přerově modernizován železniční uzel.

„Oprava stála 104 milionů korun a částkou 20 milionů korun na ni přispěl Olomoucký kraj. Město Přerov se podílelo částkou 1,8 milionu,“ konstatoval Pavel Gala z odboru rozvoje přerovského magistrátu. Na základě tohoto spolufinancování se podařilo vybudovat podjezd v takových parametrech, aby pod ním v budoucnu mohla vést silnice II. třídy.

„Podjezd byl z původních 5,5 metru zrekonstruován na rozpětí 17,4 metru. Finanční krytí na to, aby pod ním byla postavena nová betonová vana v parametrech pro silnici II. třídy, ale nebylo reálné. Proto tam byla ponechána silnice stejných rozměrů jako původní - její šířka činí tři metry, podjezdná výška 2,8 metru a jednostranný chodník je v šířce 1,2 metru,“ shrnul Gala.

Počítá se i s ochranou proti vodě

Kromě rozšíření a prohloubení silnice pod železnicí bude potřeba vyřešit i další problém - při větších srážkách býval podjezd zatopený a neprůjezdný.

„Projekt s tím počítá a nabízí takové technické řešení, aby byla eliminována i spodní voda. Byla by tam dostatečně silná železobetonová deska a své místo by tu měla i čerpadla,“ vysvětlil primátor Puchalský.

Možnost využívání podjezdu vítají i přerovští hasiči. Jejich vozy tudy nyní paradoxně neprojedou, ačkoliv mají v sousedství své stanoviště.

„Zprovoznění Mádrova podjezdu na průjezdný profil nákladních vozidel, zejména vozidel požární ochrany, je dlouhodobým požadavkem Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje,“ řekla mluvčí hasičů Vladimíra Hacsiková.

V současné době nezbývá hasičům při zásazích v přerovské průmyslové zóně a v oblasti na jihozápad od města, kde se nachází například Tovačov, Bochoř, Troubky nebo místní části Lověšice a Henčlov, než využívat Kojetínský podjezd. Ten ale bývá často ucpaný kvůli vysokému provozu nebo zcela neprůjezdný v situacích, kdy pod ním uvízne kamion nebo je po silném dešti zatopený.

„Pokud nemohou jednotky požární ochrany Kojetínským podjezdem projet, musí se k místu události dostat dvěma objízdnými trasami, a to buď přes Troubky, což je trasa o délce 27 kilometrů, nebo přes Říkovice, tedy asi 18 kilometrů dlouhou objížďkou. Hasiči by proto velmi uvítali rozšíření Mádrova podjezdu i pro vozidla požární ochrany,“ uzavřela Hacsiková.