Petr Gereš zdědil dům, zároveň ale tak trochu i past. Stavení totiž stojí právě v Dluhonicích přímo na trase blížící se dálnice D1 a jako další dva domy v sousedství má jít k zemi. Nedá se k němu nic přistavovat, vlastně nemá vůbec smysl do něj investovat. Už přes dvacet let.
„Kvůli dálnici je tu stavební uzávěra. Založil jsem si tady firmu, ale nemůžu ji rozšiřovat. A tak pořád čekám, co mi za dům dají, abych mohl znovu začít někde jinde,“ říká Gereš a mhouří oči do prudkého poledního slunce.
V Dluhonicích se živí jako zámečník a kovář. Jak spočítal, na ministerstvu dopravy se za dobu, co čeká, vystřídalo už šestnáct ministrů a na jeho dům padlo pět odhadů. Gereš zatím neprodal.
„To, co mi nabídli naposledy, bylo směšné. Dal jsem svůj návrh, uvidím, jak se k němu Ředitelství silnic a dálnic postaví.“
Státní podnik už přitom vlastníkům, jako je Petr Gereš, hrozí vyvlastňováním. Tlačí ho totiž čas. Úsek dálnice D1 z Lipníka nad Bečvou do Přerova už se staví, navazující úsek z Přerova do Říkovic, který páteřní českou silnici završí, má být hotový do roku 2019.
„I v ŘSD nám říkají, že dálnice mohla vést jinudy“
V Dluhonicích však pořád nejsou vykoupeny všechny pozemky. Stát tady narazil na tvrdý odpor. Vzdát se lacino odmítají vlastníci domů, které stojí D1 v cestě, a vzdoruje i místní osadní výbor. Ten nemůže státu a hlavně přerovské radnici zapomenout, že za dvacet let se ani nepokusily odklonit trasu dál od zástavby.
Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice. Pro zvětšení mapky klikněte.
„Tady máte Dluhonice, tady dálnici. I zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nám říkají, že netuší, proč to tady tak je, že dálnice mohla vést jinudy,“ zlobí se šéf místního osadního výboru Pavel Ježík nad výkresy, jež rozložil na stolech v sále kulturního domu.
Jeho rodina žije v Dluhonicích už několik generací a mezi vlastníky, kteří odmítají prodat domy, je i jeho sestra. Ježík spolu s dalšími obyvateli nemůže pochopit, proč se naplánovaná trasa vyhýbá nevyužitým průmyslovým areálům a míří rovnou do vesnice.
„Všichni o tom mluvíme dvacet let, píšeme připomínky na radnici, ale naše stanoviska se zamítají. Sami nic nezmůžeme, protože jako místní část nemáme právní subjektivitu,“ vysvětluje.
Přerov Dluhonické odmítal, D1 chtěl mít co nejdřív
Pavel Gala, který šéfuje odboru koncepce a rozvoje přerovského magistrátu už od 90. let, nepopírá, že město připomínky Dluhonických odmítalo.
„Zástupci města jezdili do Dluhonic na veřejná shromáždění, ale je pravda, že názory místních neodsouhlasili. Chtěli, aby dálnice byla hotová co nejdřív,“ říká. Dálnici Přerovu už v roce 1998 slíbil ministr Antonín Peltrám. Podle něj měla stát v roce 2003. Ani o 13 let později ovšem není ani D1, ani nový projekt.
„Nejde mi do hlavy, proč trasu neposunuli aspoň kousek dál do pole, nenadělali by tady tolik škod,“ lituje starší paní s holí, která se vydala na procházku k místnímu hřišti. I tady vše spolkne dálnice. Místní Sokol areál taky ještě neprodal, čeká, jestli ŘSD splní slib a postaví sportovcům nové zázemí v lokalitě Trávníček.
„ŘSD chce hřiště nahradit jen v rozsahu, v jakém bylo to staré, s žádným vylepšením počítat nemůžeme,“ popisuje zástupce TJ Sokol Dluhonice Oldřich Boráň.
„Stát ze mě nemůže udělat bezdomovce, který platí odvody“
Už kvůli tomu, že se o dálnici mluví víc než dvacet let a silnice je stále v nedohlednu, řada lidí v Dluhonicích nevěří, že se k vesnici vůbec kdy přiblíží. Najdou se dokonce takoví, co si na okraji obce zrovna koupili domy.
„Budou tu bydlet rodiče, je to jejich volba,“ krčí rameny mladá žena, která právě přijela před starý dům, jenž má nově vyměněná okna. Jestli k Dluhonicím opravdu dojde dálnice, majitelé tohoto domku ji budou mít bez nadsázky u nosu.
Čím hlouběji jde člověk do vesnice, tím méně odpůrců dálnice tam potká. „Já s tím nemám problém, pokud nám spraví chodníky. Možná bych ale mluvil jinak, kdybych měl bydlet u dálnice,“ přiznává Miroslav Jurečka, který tu má pneuservis a opravnu aut. Jak dodává, staví si dům v jiné části Přerova a do Dluhonic bude jezdit jen pracovat.
S tím, že Dluhonice opustí, je smířený i kovář Gereš. Má už nakoupený materiál, aby si mohl postavit novou výrobní halu, kterou mu v Dluhonicích úřady zamítly. Toho, že by ho stát domu zbavil zákonem, se nebojí.
„Jako živnostníka mě vyvlastnit nemůžou. Nejde ze mě udělat bezdomovce, který platí odvody a DPH.“
