Dálnice D1 má v budoucnu protnout okraj Dluhonic a místní lidé, kteří s tím roky nesouhlasí, celou dobu naráží na ignoraci ze strany vedení města Přerova i jeho úředníků.
Jako místní část totiž jinou možnost než posílat své připomínky do Přerova nemají. Teď se rozhodli, že zřejmě naposledy zkusí dosáhnout svého a někteří proto neprodají své pozemky, čímž dostavbu dálnice zablokují.
Dokončení posledního úseku D1 z Říkovic do Přerova je přitom ve městě politickým tématem číslo jedna a tlak na urychlení stavby je ze dvou důvodů maximální.
Jednak se již začal stavět úsek z Lipníku nad Bečvou, který přivede do Přerova velké množství dopravy, s níž si město do dokončení posledního úseku, který autům umožní se zastavěnému území vyhnout, nebude vědět rady. A kromě toho by navíc dálnice umožnila vznik strategické průmyslové zóny na bývalém letišti v Bochoři, která by mohla regionu přinést tisíce pracovních míst.
Požadavky Dluhonických na změnu trasy jsou tak nepohodlné. „Připomínkujeme trasu už od poloviny 90. let, kdy se schvaloval územní plán. Ale nikdo nás nebral vážně, případně nás úředníci chlácholili, že se nemáme bát, že se vše vyřeší během projektování stavby,“ vzpomíná předseda místního osadního výboru Pavel Ježík.
Avšak během dvaceti let přerovští úředníci veškeré další připomínky házeli pod stůl, na většinu z nich často ani neodpověděli. Neuspěly ani spolky jako třeba místní TJ Dluhonice.
„Také my jsme v roce 1995 při projednávání územního plánu důrazně protestovali proti tomu, aby trasa dálnice vedla přes náš sportovní areál. Tehdejší městský úřad v Přerově nám ale na naši připomínku ani neodpověděl,“ uvedl předseda TJ Dluhonice Vlastimil Nevřela.
Místní část mohla bojovat jen připomínkami na magistrát
Od začátku je nevýhodou Dluhonic, že jsou pouze místní částí Přerova, tudíž musí vše řešit přes magistrát města Přerova.
„Bohužel nejsou samostatnou částí s vlastní právní subjektivitou. Mohou sice věci připomínkovat, ale hlas dluhonické samosprávy nehraje velkou roli,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z mezinárodního týmu právníků Frank Bold, jehož členové se angažují v oblastech, jako je společenská zodpovědnost firem, korupce nebo degradace životního prostředí.
Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice (pro zvětšení mapy klikněte).
Dluhonickým se nelíbí, že kvůli dálnici přijdou o své domy a domovy zhruba čtyři rodiny a zcela zmizí sportovní areál, který je společenským centrem obce.
„Na hřišti se dějí všechny sportovní a kulturní akce, je to jediné místo, kde se můžou scházet dospělí i děti. Jeho zničení zcela umrtví společenský život v Dluhonicích,“ vysvětlil Vlastimil Nevřela.
Zastání našli Dluhoničtí pouze u Strany zelených. Podle nich je plánování trasy, jak byla před mnoha lety navržena, zcela přežité. Je totiž naplánovaná tak, že se obloukem vyhýbá dnes už rušenému letišti, zkrachovalým Přerovským strojírnám a okrajové části chemických závodů. V důsledku toho bezohledně zasahuje do zastavěného území Dluhonic.
Situace se ale za poslední roky dramaticky změnila a podle Zelených je dnes naprostý nesmysl trvat na trase, která se vyhýbá dnes už víceméně brownfieldům (území s nevyužívanými obytnými či průmyslovými budovami - pozn. red.) a opuštěným územím, a to za cenu likvidace části historické obce.
„Než fanaticky obhajovat dnes už zcela překonané trasování dálnice z konce minulého století, bylo by nanejvýš moudré trasu upravit. Časové zdržení, které by to způsobilo, by možná bylo srovnatelné s časovým zdržením, které by přineslo protlačování dálnice nevhodnou trasou. Příklad farmářky Havránkové je důkazem toho, že takový scénář je zcela reálný,“ vysvětlil Tomáš Tužín, předseda přerovských Zelených a projektant dopravních staveb.
Přerov: Na změnu trasy je pozdě
Podle přerovského primátora Vladimíra Puchalského je ale na změnu trasy pozdě.
„Věci jsou územně právně, stavebně, správně i z hlediska výkupů tak daleko, že by jakákoliv diskuse na téma možné změny trasy přinesla nejen hospodářské, ale i další škody. Je proto logické, že dálnice bude muset vést v trase, ve které je naplánována,“ uvedl Vladimír Puchalský.
V pátek dokonce přijede do Dluhonic ministr dopravy Daniel Ťok, který zde má na uvedené téma jednat s místními obyvateli.
„Navážeme tímto na všechny předchozí schůzky, které jsme s lidmi z místní části Dluhonice absolvovali a kde jsme se jim snažili vysvětlit, že bylo vydáno územní rozhodnutí a trasa dálnice je neměnná,“ konstatoval Antonín Prachař, který město Přerov zastupuje v dopravních záležitostech.
Vyvlastnění? Pak to může skončit až ve Štrasburku
Dluhoničtí už se ale nechtějí nechat dále přemlouvat a konejšit sliby. „Pokud se našimi požadavky nebude i nadále nikdo zabývat, nezbývá nám než zablokovat stavbu tím, že odmítneme prodat své pozemky,“ nastínil další postup Pavel Ježík.
„Pokud nás budou chtít vyvlastnit, klidně to může skončit až u Ústavního soudu nebo ve Štrasburku. Je zvláštní, že se mluví o změnách mimoúrovňového křížení v Předmostí a změnách kvůli napojení průmyslové zóny v Bochoři, ale v Dluhonicích se nedá silnicí hnout ani o metr,“ doplňuje jej Vlastimil Nevřela.
Město Přerov také argumentuje tím, že změna trasy by způsobila oddálení stavby dálnice. Podle Dluhonických ale případné soudní tahanice nejsou lepším řešením.
„Soudní spory o naše pozemky se klidně mohou protáhnout na několik let,“ míní Pavel Ježík. U soudu se Dluhoničtí chtějí bránit právě tím, že se celou dobu k vedení trasy dálnice vyjadřovali negativně.
„Jejich argument, že dálnici připomínkovali, sám o sobě neobstojí. Vlastníci dotčených pozemků v Dluhonicích ale mají jisté šance rozhodnutí zvrátit, protože ve vyvlastňovacím řízení musí být prokázán převažující veřejný zájem na vyvlastnění a prokázáno, že práva k pozemku nelze získat dohodou nebo jiným způsobem,“ komentoval právní stránku problému Jiří Nezhyba z Frank Bold.
Pokud by se ale chtěli Dluhoničtí účinně bránit, potřebovali by zřejmě ještě i jiné argumenty.
„Například alternativní studie týkající se například dopadů stavby z hlediska hluku, vibrací, emisí prachových částic, které by zpochybnily doklady, z nichž se vycházelo u projektu dálnice,“ doplnil Nezhyba.
