Původně měli pracovníci Archeologického centra Olomouc předávat lokalitu stavbařům už v březnu. Termín byl podle nich ale nereálný, protože zvlášť městská část Předmostí se znovu ukázala jako významné naleziště.
„Máme posudek z Akademie věd, který říká, že archeologové mají nárok na čas i peníze, o které požádali. Předpokládáme, že na dálnici budou pracovat do konce srpna. Stát nás to bude 13 milionů korun navíc,“ řekl ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.
Šéf Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška zprávu přivítal. „Doufali jsme v rychlé a věcné řešení, protože síly, které teď na výzkum vrháme, nám docházejí. Myslím tím především síly finanční,“ reagoval.
To, že zejména mezi Předmostím a Dluhonicemi archeologové narazí na výjimečné naleziště, naznačovala už před zahájením výzkumu geofyzikální měření. Realita ovšem nakonec prognózy předčila.
„Momentálně je v lokalitě tým asi dvaceti lidí, kteří pokračují kontinuálně tak, abychom výzkum nepřerušili. Jakmile vyřešíme prodloužení, vrhneme se do práce naplno. Termín do časného podzimu by podle našich odhadů měl stačit,“ doplnil Peška.
Zahájení samotné stavby dálnice zůstává v nedohlednu
Archeologové už na trase D1 odkryli desítky sídlištních objektů. Narazili přitom i na domy z mladší doby kamenné, tedy z období let 6 500 až 5 500 před naším letopočtem. Část objektů pochází též z mladší a pozdní doby bronzové.
Nejvíce pozornosti věnovali odborníci příkopu, v němž se zachovaly domy z období neolitu, takzvané kultury s lineární keramikou, které tam zanechali první zemědělci. Nedávno také v lokalitě zvané Malé Předmostí našli pozůstatky keltské osady.
Výstavba desetikilometrového propojovacího úseku dálnice mezi Přerovem a Říkovicemi měla začít na jaře, ale termín se již delší dobu jevil jako nereálný. Stavba stále nemá všechna potřebná povolení a dál jí v cestě stojí nevykoupená klíčová nemovitost v místní části Dluhonice.
Umístění trasy dálnice navíc opakované kritizuje hnutí Děti Země, které proto napadá povolovací řízení. Nedávno ekologové připomínkovali právě projednávanou změnu územního rozhodnutí a také podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu – to kvůli prohranému soudu o povolení výjimky z druhové ochrany. Cílem hnutí je posunout trasu dálnice tak, aby se vyhnula biotopům zvláště chráněných druhů živočichů, ale i Dluhonicím.
