Výjimky udělil Krajský úřad Olomouckého kraje a Děti Země se proti tomu odvolaly. Ministerstvo ale v říjnu rozhodlo, že vše bylo v pořádku, protože úřad výjimky podmínil splněním celkem jednadvaceti podmínek, a také podle něj v tomto případě převažuje veřejný zájem. S tím ale ekologové nadále nesouhlasí.
„Děti Země v šesti žalobních bodech upozorňují, že nebyly splněny potřebné podmínky k povolení výjimky ze zákona, zejména nebylo doloženo, že neexistuje jiná trasa dálnice, která by se biotopům vyhnula,“ stojí v tiskové zprávě organizace, podle které trasu dálnice „jistě lze posunout mimo biotopy“.
Povolení výjimek z takzvané druhové ochrany se týká 26 zvláště chráněných druhů zvířat - mezi nimi například křečka polního, skokana štíhlého, mlže velevruba malířského, rákosníka velkého či netopýrů.
„Není zcela jasné, kam a za jakých podmínek se budou živočichové stěhovat, kdy začíná a končí vegetační období a hnízdění ptáků, což je důležité pro terénní práce, a kolik a jakých druhů dřevin se má nově vysadit,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
„Ve spise také chyběl projekt ochranných opatření, takže jsme ho nemohli připomínkovat. Žalobu jsme podali na základě doporučení našich právních expertů,“ dodal.
Žaloba může v krajním případě zdržet stavbu i o roky
Ministerstvo na svém stanovisku trvá. „Jsme přesvědčeni, že naše rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a je věcně správné,“ řekl Marek Čihák z tiskového oddělení ministerstva.
Ředitel David Fiala z brněnského závodu ŘSD, který má stavbu posledního úseku D1 na starosti, od prvopočátku odmítá, že by státní podnik v dokumentaci ke stavbě zanedbal péči o zvláště chráněné druhy. To, že se Děti Země obrátí po neúspěchu s odvoláním na soud, sice očekával, radost z toho ale nemá.
„Součástí žaloby je i žádost, aby soud rozhodl o odkladném účinku. Pokud požadavku vyhoví, nebudeme moci získat potřebný souhlas se změnou územního rozhodnutí do doby, než soud pravomocně rozhodně o celé žalobě,“ nastínil Fiala.
„To by nás stálo spoustu času, zahájení stavby by mohlo nabrat zpoždění několik let. Po zkušenostech z jiných staveb můžu říct, že aktivisté projekty zdržet umí,“ dodal.
Zvířata jsou dle ŘSD jen záminkou, primátor mluví o šikaně
Informace ohledně žaloby nepotěšila ani vedení Přerova, který si slibuje od zprovoznění posledního úseku dálnice úlevu od frekventované dopravy v ulicích města.
„Miroslav Patrik a Děti Země naprosto falešně předstírají používání subjektivních práv a důsledkem toho je téměř šikana Přerova, Přerovanů a Přerovska,“ řekl primátor Vladimír Puchalský.
Žaloba aktivistů necílí jen na ochranu fauny. Trasu dálnice Děti Země chtějí změnit i kvůli přerovské městské části Dluhonice, kterou má zmiňovaný úsek vést.
„Zdá se nám absurdní, pokud obyvatelé Dluhonic už od roku 2000 opakovaně žádají vedení Přerova o to, aby se jim trasa dálnice vyhnula tak, aby se stala skutečným obchvatem města. Přitom změnou trasy by mohlo dojít i k nižšímu škodlivému zásahu do biotopů,“ zdůraznil Patrik.
Podle Fialy jde aktivistům o Dluhonice především. „Řeknu to otevřeně, živočichové jsou jen jen záminkou, respektive zástěrkou. Děti Země musejí vědět, jaká všechna opatření ve vztahu k fauně navrhujeme. Jsem přesvědčen, že z pohledu zásahu do přirozeného prostředí živočichů skutečně nic nehrozí,“ řekl. Odvolání a žalobu označil za účelové procesní průtahy.