Desetikilometrová trasa, která začíná v Předmostí a končí u Říkovic, je projektovaná jako dálniční obchvat, na který už dvacet let čekají desítky tisíc přerovských obyvatel. Hnutí Děti Země ale nesouhlasí s tím, jak je navržena. Jednak proto, že zasahuje do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů, ale především z toho důvodu, že zlikviduje část Dluhonic.
Ekologové proto napadají všechna povolovací řízení. Poté, co prohráli soud o výjimku z takzvané druhové ochrany, se tak chystají účastnit územního řízení, které se po čtvrtroce znovu rozběhlo. Pokud neuspějí, půjdou o jeden justiční nebo procesní stupeň výš. Podle aktivistů je ale možné přetahovanou o stavbu dálnice ještě zastavit, neboť jsou ochotni ustoupit.
„Buď budeme pokračovat tak, že Ředitelství silnic a dálnic bude chtít svou trasu a občané Dluhonic a Děti Země budou navrhovat změnu, nebo investor tu změnu udělá sám. Z časového hlediska to zřejmě vyjde nastejno,“ řekl předseda hnutí Děti Země Miroslav Patrik.
Ekologové, na které se už zhruba před 15 lety obrátili sami obyvatelé Dluhonic, navrhují odklonit u této městské části dálnici východním směrem, blíž k centru Přerova. Posunutí o zhruba 150 metrů v délce jednoho kilometru by umožnilo zachovat dluhonické sportoviště, ale hlavně domy, které stojí dálnici v cestě a čeká je demolice.
Ekologové se opírají o posudek EIA zkoumající vliv stavby na životní prostředí z roku 2000, který stavitele ke zvážení této varianty vybízí, ale ve skutečnosti ji nikdo nikdy neposoudil.
„Výhodou této varianty je, že je v souladu s územním plánem města. My bychom se pak možná účastnili řízení o výjimkách, ale velmi pravděpodobně bychom upustili od účasti na územním a stavebním řízení,“ vysvětlil Patrik, v čem by se celá procedura kolem dostavby D1 zjednodušila.
ŘSD: Diskuse o změně trasy nepřipadá v úvahu
Vedení ŘSD však nechce o změně trasy ani slyšet, natož o ní uvažovat. Stejně tak radní Přerova.
„To by musela rozhodnout vláda, která by také musela říct: Hoďte do koše 300 milionů korun. Jen dokumentace pro stavební povolení nás stojí 115 milionů, a všechna je hotová. Hotové jsou i geotechnické průzkumy, které přišly na další desítky milionů korun. Diskuse o změně trasy nepřipadá v úvahu,“ odmítá návrhy Dětí Země ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.
Znázornění úpravy trasy posledního úseku dálnice D1 u Přerova, o kterou se zasazuje hnutí Děti Země a také část obyvatel čtvrtě Dluhonice. Pro zvětšení klikněte.
Úprava trasy by podle něj představovala nové geotechnické průzkumy i projednávání.
„K dokumentaci se vyjadřuje 48 úřadů. Už jen průzkumy by trvaly nejméně rok... Věřím, že z pohledu času bude jednodušší dálnici vysoudit než přetrasovat,“ dodal Fiala.
Na „neměnné trase“ už se změnila například křižovatka
Dětem Země stejně jako Dluhonickým však neuniklo, že například u mimoúrovňové křižovatky, která je součástí dálnice v Předmostí, změna prosadit šla.
Původní tvar křížení se nelíbil někdejšímu ministrovi dopravy Antonínu Prachařovi z Přerova, který jej v roce 2014 nechal přepracovat. O změnu územního rozhodnutí nyní ŘSD žádá nejen u této křižovatky, ale i u dalších – i když menších – dálničních objektů.
O tom, že by se dalo vyhovět i Dluhonickým, je přesvědčená také soudní znalkyně v oboru dopravních staveb Miloslava Pošvářová.
„Pokud jde o takový kousek dálnice jako u Dluhonic, tak efekt, který to bude mít pro tamní občany, je tak obrovský, že přeprojektování je směšná záležitost. Samozřejmě že to jde, jen se musí chtít,“ prohlásila. Argumenty, které proti změně trasy používá ŘSD, Pošvářová považuje za účelové.
„Jde o strašení lidí, jakou způsobí škodu. Proč je tedy úředníci neposlouchali dřív? Proč jim nechtěli vyhovět v době, kdy náklady byly ještě minimální?“ ptá se.
Hlas Dluhonic není hlas Přerova
Faktem je, že o změnu trasy dálnice obyvatelé Dluhonic bezvýsledně žádají od roku 1995, kdy Přerov projednával územní plán.
„Přerov jen přijímal naše podněty, ale nezabýval se jimi. Pokaždé je odložil. Kdyby nám politici naslouchali, po dálnici se mohlo už deset let jezdit,“ myslí si předseda osadního výboru v Dluhonicích Pavel Ježík.
To, že město připomínky Dluhonických odmítalo, potvrdil už dřív Pavel Gala, který od 90. let šéfuje odboru koncepce a rozvoje přerovského magistrátu.
„Zástupci města jezdili do Dluhonic na veřejná shromáždění, ale názory místních neodsouhlasili. Chtěli, aby dálnice byla hotová co nejdřív,“ popsal Gala.
Radnice na dálnici tlačí, protože dopravní situace ve městě, kterým projíždí veškerý tranzit, začíná být neúnosná. Navíc se sem blíží právě budovaný úsek dálnice z Lipníku nad Bečvou, jehož zprovoznění dopravu v Přerově ještě víc zahustí.
I proto změnu trasy odmítá také primátor Vladimír Puchalský: „Brzdíme dostavbu páteřní dálnice, která má vztah na evropskou dálniční síť, jenom proto, že mluvíme o 150 metrech nebo o křečkovi... Nejsou to obstrukce? A není to jenom sobecké?“
Pro dostavbu D1 ve stávající trase má ŘSD vykoupené téměř všechny pozemky. Největší oříšek však stát dosud nevyřešil. Je jím poslední z obydlených budov, jejichž majitelé si musejí hledat nové domovy. Dům stojí na okraji Dluhonic.
