Trasu se ekologičtí aktivisté snaží změnit tak, aby se vyhnula přerovské části Dluhonice. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je o faunu postaráno dostatečně. Změna trasy by podle nich pro přípravu úseku znamenala návrat na začátek a zdržení stavby o mnoho let.
Děti Země se odvolaly proti stanovisku Krajského úřadu v Olomouci, který pro stavbu posledního úseku povolil výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů. Stavební dění podle nich naruší biotop šestadvaceti druhů živočichů – mezi nimi například křečka polního, skokana štíhlého, žluvy hajní, bobra evropského nebo rákosníka velkého, volavky bílé a netopýrů.
„Předložili jsme změny některých podmínek na ochranu živočichů. Chceme upřesnění kompenzačních opatření, která byla navržena. Podle našeho názoru jsou nekonkrétní a obtížně kontrolovatelná,“ uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Jak vysvětlil, v dokumentaci ke stavbě není přesně vytipováno, na jaké plochy se mají živočichové přestěhovat, jakmile na ně stavebníci narazí.
„Chceme, aby živočichové, kterých se dálnice dotkne, nebyli při výstavbě zbytečně likvidováni,“ dodal.
ŘSD: Samotnou stavbu to může zdržet na velmi dlouho
Ředitel David Fiala z brněnského závodu ŘSD, který má stavbu posledního úseku D1 na starosti, odmítl, že by státní podnik v dokumentaci ke stavbě zanedbal péči o zvláště chráněné druhy.
Z aktivit Dětí Země ale radost nemá. Přípravných prací, jako jsou přeložky sítí, jež mají začít letos na podzim, se podle něj odvolání aktivistů nedotkne. Samotnou stavbu to však může zdržet i na velmi dlouho.
„Záleží na tom, do jakých opravných prostředků budou zástupci Dětí Země ochotni jít. Zdržení může trvat měsíce, ale pokud skončíme u Nejvyššího správního soudu, tak to budou spíš roky,“ podotkl Fiala.
Jako příklad uvedl stavbu dálnice D49 z Fryštáku do Hulína, kterou blokuje spolek Egeria: „Od objevení křečka v roce 2014 se tam stavba ještě nerozjela!“
O odvolání organizace Děti Země nyní rozhoduje ministerstvo životního prostředí. To musí posoudit i to, nakolik závažný je další argument ekologů – a sice, že nikdo nebral v potaz jinou trasu posledního úseku D1.
Dluhoničtí se o změnu trasy pokoušeli posledních dvacet let
Ekologickým aktivistům vadí, že ta stávající sice odvede intenzivní hlučnou dopravu z Přerova, ale přivede ji do městské části Dluhonice, kterou dálnice částečně protne.
„Když se staví obchvat Přerova, tak má být skutečným obchvatem všech obyvatel Přerova, a ne jen poloprůtahem, jenž na jiném konci města postihne lidi, kteří se ničím neprovinili,“ poznamenal Patrik.
Dluhoničtí se o změnu trasy pokoušeli posledních dvacet let, ale sami nic nezmohli – Dluhonice jsou pouze místní částí Přerova. Vedení města jejich požadavky nevyslyšelo.
Zástupci radnice chtěli, aby klíčová dopravní stavba pro Přerov začala co nejdříve, změna trasy by podle nich zahájení stavby protahovala.
„Dnešní trasa je výsledkem dlouholetého procesu jejího výběru. Nakonec o ní rozhodl ve svém územním plánu Olomoucký kraj,“ poznamenal Fiala z brněnského závodu ŘSD.
Výkupy pozemků jsou téměř u konce
Posunutí trasy dál od Dluhonic podle něj nic neřeší. „Když dáme dálnici jinam, tak i tam někdo bydlí. Trasa v každé variantě bude někomu vadit,“ řekl v loňském rozhovoru pro MF DNES.
Výkupy pozemků potřebných pro stavbu dálnice jsou téměř u konce. Z celkové plochy zbývá ŘSD získat už jen desetiny procent. „Řešíme desítky, možná už jen jednotky případů,“ popsal Fiala.
Státní podnik se však zatím stále nedohodl s majitelkou poslední nemovitosti, která stojí dálnici v cestě na okraji Dluhonic. „Stále jednáme, i za účasti města Přerova, ale výsledek zatím žádný není,“ sdělil Fiala.
Úsek dálnice mezi Přerovem a Říkovicemi je dlouhý zhruba deset kilometrů a jeho stavba přijde na osm miliard korun.
