„Vítězný návrh nové budovy hvězdárny vzešel z architektonické soutěže, kterou vypsal Olomoucký kraj. Nabídne moderní a neotřelé řešení celé stavby,“ popsala mluvčí olomouckého hejtmanství Radka Kmochová.
„Jedná se o první architektonickou soutěž podle regulí České komory architektů, kterou Olomoucký kraj za dobu své existence vypsal. Vybírali jsme z jedenácti návrhů. Výsledek ale bude stát za to a já už se moc těším,“ uvedl jeden z porotců Jan Žůrek, radní kraje pro oblast kultury.
 |
Zvítězil projekt slovenské architektonické firmy DOXA. Tři mladí architekti z Košic navrhli koncepci nové hvězdárny jako jednoduchý vysoký kvádr se střešní observatoří.
„Zvýšená atika nové budovy oddělí městský horizont a vytvoří pomyslnou ‚vanu‘ naplněnou hvězdnou oblohou. Stavba podle prvotních odhadů vyjde přibližně na 70 milionů korun, peníze poskytne Olomoucký kraj. Do díla se řemeslníci pustí v roce 2024,“ přiblížila mluvčí.
„Jsme s vítězným návrhem spokojení. Teď, když máme kolem hvězdárny nové šetrnější pouliční osvětlení, které způsobuje mnohem méně světelného smogu, těšíme se, až budeme moct na nové hvězdárně lidem ukazovat krásy noční oblohy,“ popsal vedoucí hvězdárny Rudolf Novák.
V prostějovské hvězdárně si lidé mohou prohlédnout nejen hvězdy a planety, ale od 1. prosince také nejlepší architektonické návrhy, které se soutěže na rekonstrukci budovy účastnily.
„Návrh rozvíjí koncept hvězdárny jako výjimečného místa, primárně určeného pro setkání s hvězdami. Kompozičně vyvážená hmota jednoduchého kvádru vystupuje z každodenního ruchu okolního parku a ve střešní rovině buduje lineární observační krajinu, propojující skupinová pozorování s individuální meditací,“ stálo mimo jiné v hodnocení návrhu slovenských architektů od poroty.
Historie hvězdárny
Budování hvězdárny v prostějovských Kolářových sadech začalo v roce 1953, historie prostějovských hvězdářů je však starší.
„Už v roce 1948 totiž na střeše 5. národní školy chlapecké odstartovala stavba hvězdářské kopule. Dokončena byla 30. října 1949, ale zanedlouho bylo jasné, že by si Prostějov zasloužil vlastní samostatnou hvězdárnu,“ připomněl Václav Horák, historik Muzea a galerie v Prostějově.
O stavbu hvězdárny se zasloužil hlavně její zakladatel Adolf Neckař. „Strhl místní obyvatele a ti v roce 1955 v takzvané akci ‚Z‘ vlastními silami při stavbě hvězdárny pomáhali,“ přidal historik s tím, že v padesátých a šedesátých letech se astronomie a zejména kosmonautika těšila velkému zájmu.
Díky letu lodi Vostok 1 (12. dubna 1961) se sedmadvacetiletým pilotem Jurijem Gagarinem se prostějovská hvězdárna otevřela veřejnosti a zahájila tak neplánovaně svůj provoz.
30. srpna 2021 |
