Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nadšenci vrátili lesk i funkčnost půltunovému tiskařskému unikátu

  12:53aktualizováno  12:53
Dva muži ze dvou zdánlivě nesourodých oborů pomohli vrátit krásu unikátnímu tiskařskému stroji. Kovový lis z druhé poloviny 19. století je jedním z mála známých, v Česku dochovaných strojů toho typu, který kdysi znamenal revoluci v oboru.

Roman Prokeš (vlevo) a Pavel Stupárek společně zrestaurovali a zprovoznili unikátní tiskařský stroj z roku 1869. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Současný majitel stroje, „laterní magik“ a propagátor umění starých tiskařských mistrů Roman Prokeš z hranické místní části Drahotuše, dlouho hledal spojence, který by stroji pomohl zpět do provozu. Našel jej v sousedním Olšovci v majiteli tamních strojíren Pavlu Stupárkovi. Jejich společné dílo bude součástí nového muzea v Drahotuších.

„Přestože na lisu je všechno vcelku funkční, jeho krása nevynikala na první pohled. Chtěl jsem, aby měl důstojnou podobu. Z vlastních zdrojů bychom to ale nedokázali,“ říká Prokeš.

Ten je principálem známého Studia Bez Kliky a vlastní několik dalších dřevěných historických lisů. Všechny jsou funkční, takže je Prokeš s kolegy může předvádět lidem a také na nich tisknout třeba repliky starých listin. Na Pavla Stupárka narazil náhodou.

„Jeho kolegové lis rozebrali, převezli do strojíren a tam znovu sestavili, aby se podívali na pohyblivé části. Tak zjistili, co bude potřeba vyměnit,“ popisuje Prokeš.

„Na to, abychom ze starých předmětů dělali znovu věci funkční, jsme vybaveni. Dáváme takto dohromady například stroje z 50. let minulého století. Tak historickou záležitost jako je litinový lis z poloviny 19. století, jsme tu ale ještě neměli,“ tvrdí Stupárek.

Lis je jedním z posledních svého druhu, technologie šla dál

Než bude hotové muzeum, jež se začne v Drahotuších rodit v létě 2018, bude lis vystavený jinde, Prokeš vhodné místo hledá. Jeho studio už vyrábí štoček, který se na tomto historickém stroji bude tisknout jako pamětní list.

Fotogalerie

„To, jestli použijeme správnou barvu a papír, už je zase na nás. Propojení zdánlivě absolutně nesourodých oborů se v jednu chvíli promítne do tohoto zajímavého artefaktu,“ říká.

Lis byl vyroben roku 1869 ve Vídni. Podle Prokeše jde o jeden z posledních technicky řešených knihtisků, který funguje ještě formou přítlačné desky mířící kolmo na stůl. Ve své době dokázal lis vytisknout najednou celou dvoustranu novin. Před kovovým lisem používali tiskaři většinou vřetenové stroje.

V roce své výroby byl ale drahotušský lis již svým způsobem zastaralý. V Americe nebo Anglii se už používaly rychlolisy, které dokázaly vychrlit několikanásobně více stránek najednou. Až do tohoto období ale naopak patřili ke světové špičce tiskaři z českých zemí. Hlavní boom tady tiskařina zažívala především v 16. století, kdy jí vévodili tiskaři Jednoty bratrské. Po jejich odchodu do exilu ovšem řemeslo mírně usnulo.

Při práci mohly už asistovat i ženy, tiskaři z toho nadšení nebyli

Roman Prokeš si představuje, že na kovovém lisu, který získal do sbírky, se mohly tisknout například první vlastenecké noviny.

„Lis je tak šikovně vyrobený, že se dal demontovat a po částech prostřednictvím Ferdinandovy parní dráhy přepravovat, kam bylo potřeba,“ míní Prokeš.

„Byl tak přesný, že dokázal tisknout velké plochy na jedno zatažení a mohly u něj asistovat už i ženy. Tehdejší tiskaři nebyli rádi, protože to podle nich devalvovalo jejich řemeslo,“ dodal.

Kde přesně dnes obnovený stroj v 19. století sloužil, Prokeš neví. On sám jej dostal darem od výtvarníka Františka Petráka z Luhačovic.

„Lis ještě za komunismu našel na výtvarné škole v Ostravě, kde studoval. Jestli se tam dostal po znárodnění, zániku nějakého podniku anebo vyvlastnění něčí dílny, to se můžeme jen domnívat,“ přemítá.




Nejčtenější

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Poplatek za vodu na výrobu sněhu je absurdní, brání se hrozbě skiareály

Ilustrační foto

Vlekařům, kteří draze vyrábějí technický sníh, se v budoucnu zřejmě ještě zvýší náklady, což ovlivní i ceny skipasů....



Olomouc - Plzeň 0:0, aktivní domácí lídra potrápili a jsou druzí

TŘETÍ PROTI PRVNÍMU. Takové byly pozice Olomouce a Plzně v tabulce před...

Plzeňští fotbalisté teprve podruhé v ligovém ročníku ztratili body, podruhé v utkání neskórovali. V 17. kole remizovali...

Dítě nevypadlo z vlaku dveřmi, tvrdí někteří svědci. Situaci ale neviděli

Při soudním jednání v případu dítěte, které u Olomouce vypadlo z jedoucího...

U olomouckého soudu pokračovalo výslechem řady svědků projednávání předloňské tragédie, při níž z jedoucího vlaku...

Majitel domu zabral obecní pozemek, místo nápravy přidal posezení s grilem

Načerno postavený plot přehradil v prostějovské místní části Domamyslice...

Před dvěma lety si majitel domu v prostějovské místní části Domamyslice svévolně oplotil městský pozemek za svou...

Další z rubriky

Mladí klavíristé ukážou ve Šternberku um na křídle za téměř milion

Žáci šternberské základní umělecké školy mohou od února předvádět své...

Dárku v podobě nového dvoumetrového koncertního křídla za 817 tisíc korun z dílny japonského nadnárodního koncernu...

Na Šumpersku shořel autobus na plyn, cestující a řidič stihli vystoupit

Na Šumpersku shořel autobus na plyn. Cestující a řidič stihli včas vystoupit,...

Velká ohnivá koule se brzy ráno rozzářila do tmy na Šumpersku, kde začal za jízdy hořet autobus. Navzdory snaze hasičů...

Těžba zlata v Jeseníkách zůstává zapovězená, ministerstvo průzkum zamítlo

Milan Blažeňák a Miroslav Klapich u posledního vytěženého vozíku s rudou který

Ministerstvo životního prostředí opět zklamalo naděje těžařů, kteří mají zájem o tuny zlata ukryté v zemi u Zlatých Hor...

Takový normální porod
Takový normální porod

O porodu s časovým odstupem, nadhledem a snad i s vtipným podextem píše uživatelka eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz