„Jsme rádi, že kácení kleče v oblasti Petrových kamenů už nestojí nic v cestě. Jde o jednu z prioritních oblastí, které je potřeba zbavit nepůvodní kleče. Projekt prořezávky financovaný z peněz Ministerstva životního prostředí počítá s vykácením zhruba jednoho hektaru. Kácení proběhne v červenci,“ shrnul ochranář Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Přestože jde o mimořádně cennou oblast, dostává se na řadu až po kácení v jiných významných lokalitách Jeseníků. První prořezávky začaly už před dvaceti lety. Kácelo se v oblasti Malé kotliny, Keprníku, Šeráku.
V oblasti Petrových kamenů si musí dělníci s motorovými pilami počínat zvlášť obezřetně.
„Proběhne školení, protože je zapotřebí zachovávat maximální opatrnost. Velmi opatrně musí probíhat také odvoz kleče,“ vysvětlil Chlapek. Ochranáři nyní sondují, zda bude možné pro odvoz biomasy použít starou, už desítky let nepoužívanou německou cestu.
V ohrožení jsou vzácné rostliny i živočichové
Podle Chlapka přichází ozdravný zásah v pravý čas, protože kosodřevina mohla v dalších letech mimořádně cennou botanickou lokalitu poškodit. Přitom se zde nacházejí i takzvané reliktní druhy až z doby ledové.
Kleč v Jeseníkách |
Jde zejména o mechy a lišejníky. Rostou zde také dva jesenické endemity, jež nerostou nikde jinde na světě - zvonek jesenický a lipnice jesenická. Kleč ubírá prostor také dalším vzácným rostlinám, jako jsou sasanka narcisokvětá, hořec tečkovaný, violka sudetská nebo koprníček nachový.
Ohroženi jsou také živočichové, například linduška horská hnízdící v oblasti Petrových kamenů nebo kriticky ohrožený motýl okáč horský.
Ozdravný zásah se nicméně neprojeví hned. „Pozitivní výsledky dřívějších zásahů se začaly ukazovat teprve zhruba po pěti až deseti letech. Od prořezávky na Keprníku uběhly tři roky, a zatím není nic vidět. Regenerace přírody v horách probíhá přece jen výrazně pomaleji než v níže položených oblastech,“ popsal Chlapek.
Ochranáři a Lesy ČR se na kácení kleče dlouho neshodli
Například v Malé kotlině, kde kácení probíhalo už před lety, se situace výrazně změnila.
„Obnovily se procesy důležité pro druhovou rozmanitost a na plochy dříve porostlé klečí se vrátily druhy typické pro subalpinské prostředí,“ popsal Chlapek.
Kosodřevinu vysazovali lidé v Jeseníkách od konce 19. století s cílem zamezit padání lavin nebo erozím a sesuvům při deštích. Z Alp dovezená borovice kleč do té doby v Jeseníkách nerostla. Rychle se však aklimatizovala.
I když se s kácením kleče začínalo už v polovině 90. let minulého století, rozsáhlejší zásahy v nejcennějších lokalitách Jeseníků začaly až před pěti lety. Ochranáři se totiž dlouho nemohli shodnout s Lesy České republiky, které kosodřevinu likvidovat nechtěly.
