Změnila se nějak taktika dealerů a výrobců drog v kraji po vypuknutí koronavirové pandemie?
I v době pandemie a s ní spojených vládních opatření si dealeři a výrobci drog našli cestu pro uspokojení potřeb svých i svých odběratelů.
Jaký je nyní největší problém v souvislosti s drogovou kriminalitou v regionu?
To, že drtivá většina odsouzených po výkonu trestu prakticky ihned pokračuje v páchání drogové trestné činnosti. Jestliže jsou obžalovaní odsouzeni k podmíněnému trestu, zpravidla dál pokračují ve výrobě či distribuci. A ti, kteří byli odsouzeni nepodmíněně, se po propuštění na svobodu často do drogové komunity hned vracejí, aby si opatřili prostředky na živobytí. I v objemu obecné kriminality vnímáme jasnou stopu toho, že se jedná z velké části o takzvanou sekundární drogovou kriminalitu, kdy si pachatelé takto zajišťují prostředky k nákupu omamných a psychotropních látek.
Jak vypadá takový typický distributor a výrobce narkotik? Lidé si obvykle představují výrobce jako narkomana propadlého závislosti a dealera jako člověka z okraje společnosti se zbraní, který nabízí nelegální látky dětem. Odpovídá to skutečnosti?
Je to široce rozšířený omyl. Výrobci a distributoři drog často nemusí vypadat jako lidé žijící na okraji společnosti. Naopak, může se jednat o na první pohled důvěryhodné osoby. Základním dělítkem je druh vyráběných a distribuovaných látek. Pokud jde o kokain, dealeři a uživatelé pocházejí z ekonomicky silnějších společenských vrstev – zpravidla se jedná o takzvanou zlatou mládež, u níž jsou kokain společně s extází oblíbenými komoditami. Marihuana je pak užívána napříč společenským spektrem a jedná se o nejtolerovanější drogu. Zásadní problém představuje nakládání s metamfetaminem, takzvaným pervitinem.
Feťák jako mladík z ulice je mýtus. Mezi závislé přibyli padesátníci a manažeři |
Proč?
Jestliže dealer či výrobce není uživatelem této drogy, pak veškerá činnost, tedy výroba a distribuce, je zpravidla pouze zdrojovou aktivitou s cílem dosažení co nejvyššího zisku. Obvykle se tak jedná o organizovanou trestnou činnost, přičemž organizátoři se na samotném páchání podílejí jen pouhým financováním materiálního zabezpečení – nákupu prekursorů (látek, z nichž se drogy vyrábějí, například léků - pozn. red.), pronájmu budov, zajištění aut a podobně. Na samotnou výrobu a distribuci jsou pak najímáni lidé z drogového prostředí, kteří odevzdávají výnos z prodeje.
Někdy ale vyrábí pervitin i narkomani přímo pro sebe...
Jestliže pervitin vyrábí lidé v relativně uzavřené komunitě, pak se jedná zpravidla o typické narkomany, kteří se pohybují na okraji společnosti. Ti obvykle páchají různorodou, respektive opatřovací trestnou činnost. Jedná se o zmíněnou sekundární drogovou kriminalitu, například krádeže s následným prodejem věcí k zajištění peněz na nákup omamných a psychotropních látek.
Jaké jsou největší policejní úspěchy v boji proti drogám a jejich distribuci v kraji z poslední dobu?
Specializovaný Toxi tým Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje ročně řeší na dvě stovky případů se stejným počtem pachatelů, kteří jsou pak trestně stíháni. Čím složitější případ a větší počet účastníků, tím komplikovanější je rozpracování a následné trestní stíhání. Samozřejmě nejviditelnější jsou kauzy řešené krajskými kriminalisty, jejich rozpracování trvá rok nebo i déle. Jsou totiž velmi náročné jak z hlediska místa, času a zajišťovaných narkotik, tak i z hlediska počtu zapojených lidí. Je třeba si uvědomit, že v těchto případech stojíme proti zkušeným pachatelům, často sdruženým do organizovaných skupin, kteří operují ve velkém měřítku a na rozsáhlém území. V loňském roce se například kriminalistům podařilo rozbít organizovanou síť, která působila nejen v Olomouckém a okolních krajích, ale i v zahraničí. Jednalo se o špičky mezi výrobci narkotik. Současně ale nelze opomenout klíčový význam práce toxi týmů na úrovni okresů. Jejich případy nejsou tak spektakulární, zato ale mnohem konkrétněji a přesněji zasahují drogovou scénu v jim svěřeném teritoriu.
