"V dohodě o vyrovnání mezi Prostějovem a Držovicemi je zřejmé, jakou částku by měla obec obdržet. Promlčecí lhůta však trvala dva roky a věc byla proto promlčena," vysvětlila soudkyně Dana Malechová.
Držovice po Prostějovu požadovaly pět a půl milionu korun za daně, které město ve druhé polovině roku 2007 na Držovice pobíralo, a nechalo si je. Druhou část žaloby, kde Držovice chtěly další více než čtyři miliony korun jako majetkové vyrovnání, soud zamítl s odůvodněním, že v tomto případě není takzvaný naléhavý právní zájem.
Obec prý doplatila na nedokonalé zákony
Advokátka Držovic Jana Hamplová prohlásila, že obec doplatila na nedokonalé zákony, ve kterých nebyly přesně stanoveny lhůty a pravidla. "Pro nás je podstatná zpráva znalců. Rozhodnutí soudu neznamená, že náš nárok není spravedlivý, akorát musíme najít správnou právní cestu, jak se k němu dostat," řekla.
Zástupkyně města Olga Kaplová přiznala, že rozhodnutí je pro ni velkým, i když pozitivním překvapením. "Čekala jsme spíš odročení a další znalecké posudky. Rozhodla naše právní argumentace," řekla. Dnes pro osamostatňování obcí platí již jiné zákony.
Představy o dlužné částce jsou hodně rozdílné
Držovice se od Prostějova odtrhly v polovině roku 2007. Později si nechaly zpracovat zprávu znalců, ze které vyplynulo, že je Prostějov na majetku a daních poškodil o deset milionů korun. Soud se však zprávou znalců vůbec nezabýval. "Kdybychom se lekli prvního neúspěchu, tak bychom s obcí nebyli tam, kde jsme. Věřím, že se dočkáme," řekl Blanka Kolečkářová, starostka Držovic. Zastupitelstvu navrhne odvolání.
Přitom i město Prostějov uznalo, že Držovicím dluží peníze. V minulosti obci nabídlo jako vyrovnání necelé tři miliony korun. "Bylo určité období, kdy jsme se chtěli dohodnout, ale představa o částce byla na obou stranách rozdílná," vysvětlila právní zástupkyně města Kaplová.
