Vyhošťování ruských diplomatů z republiky omezuje služby, které firmy, jež vyvážejí do Ruska, nebo tam plánující výrobu, nutně potřebují. Tyto společnosti se navíc bojí, že přijde ekonomicky namířená odveta.
“Je to velká nejistota, co se může stát, která obchodu a podnikání neprospívá. Takovéto roztržky na diplomatické úrovni znamenají v případě Ruska hrozbu zhoršení obchodních vztahů mezi zeměmi. Naštěstí je v regionu poměrně málo firem s obchodními aktivitami v Rusku, ale ty zhoršení vztahů pravděpodobně pocítí,“ uvedl šéf Hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk.
Mezi významné regionální exportéry patří třeba společnost Sigma Group z Lutína na Olomoucku. Ta vyrábí čerpadla pro různá odvětví - od ropného průmyslu přes elektrárny po vodárenství.
“Vztahy jsou dlouhodobě narušeny evropskými sankcemi, přesto se nám daří s ruskými partnery udržovat dobré obchodní kontakty. Poslední vývoj ale vede k obavám, co bude dál. Politické problémy se určitě překlopí i do ekonomiky,“ říká člen dozorčí rady firmy Jan Čapka.
Tlak, bariéry i ztráty partnerství
Podle něho nejde pouze o aktivity přímo v Rusku. Sigma rovněž spolupracuje s tamními firmami na jiných trzích, například na projektech jaderných elektráren v Maďarsku či Turecku.
To vše může být kvůli vyhrocení vztahů ohroženo. “Mohou vzniknout bariéry, které bude velmi obtížné překonat,“ obává se Čapka.
Ten kromě toho také očekává, že se ještě více zvýší tlak na to, aby výrobky, jež ruské firmy nejsou schopny produkovat samy, vyráběly zahraniční firmy přímo v Rusku.
“Z tohoto důvodu tam už nějakou dobu plánujeme postavit výrobní závod. Bohužel kvůli současné situaci jsme přípravu této investice pozastavili,“ nastínil Čapka.
Nepříznivý dopad má politika rovněž na společnost Fenix Group Jeseník vyrábějící topné systémy. Ruský trh byl pro firmu čtvrtý nejvýznamnější, ale nyní se propadl až na osmnácté místo.
Také jesenická společnost chtěla stavět svůj provoz v Rusku. “Při současné nejistotě se ale do takového projektu nedá jít, takže jsme jej stopli. Otázka je, zda a případně kdy se k němu bude možné vrátit,“ sdělil majitel Fenixu Cyril Svozil.
Velké komplikace v obchodu s Ruskem očekává i Bořivoj Minář, bývalý viceprezident Hospodářské komory České republiky a majitel společnosti Contechin. Ta zajišťuje export technologických a investičních celků a má v nejrozlehlejším státě světa významné partnery.
“Tak, jak bude ruská odveta nepříjemná pro Česko na politické úrovni, bude současná vyhrocená situace znamenat i odvetu ve vztazích obchodních. Očekávám, že kvůli tomu padne vícero zajímavých a slibných projektů,“ míní Minář.
Jako jedna z mála naopak neočekává problémy firma Brano Group vyrábějící díly pro auta nejrůznějších značek včetně ruských.
“My máme v Rusku výrobní závod, který dodává díly pro tamní automobily. Nečekáme, že by se do této oblasti mohly napjaté politické vztahy promítnout,“ sdělil obchodní ředitel Daniel Otáhal.
Středomoravská firma s výrobními závody v Olomouci, Litovli a Uničově do Ruska také automobilové díly vyváží.
“V této oblasti našich vztahů by mohl vzniknout problém jen tehdy, pokud by se naše díly nějakým administrativním opatřením zdržovaly déle na hranici, ale ani zde nečekám zásadní komplikace,“ uvedl Otáhal.
