Johnny Winter. Jméno, na kterém se při dotazu po největším zážitku letošního ročníku Blues Alive shodnou jeho ředitel, dramaturg i jeden z hostů.
"Vidina toho, že jednou u nás v Šumperku vystoupí Johnny Winter, kterého obdivuji už od svých pubertálních let, byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem nabídku stát se členem týmu tohoto festivalu před dvanácti lety přijal," přiznává dramaturg Blues Alive Ondřej Bezr.
"Není to samozřejmě první vystoupení tohoto legendárního kytaristy a zpěváka v České republice, ale jsme pyšní na to, že jej letos můžeme obsadit do pozice hlavní hvězdy festivalu. S jeho jménem je oslava našeho patnáctého ročníku skutečně plnohodnotná."
Znamená to snad, že Bezr v týmu festivalu letos skončil? "Bylo to řečeno s lehkou nadsázkou. Je ještě spousta dalších jmen, která bych na našem pódiu rád viděl," říká s úsměvem dramaturg s tím, že konkrétní muzikanty ještě uvádět nechce.
Hvězdy se samy nehlásí
Organizátoři se však do jednání s jejich manažery pustí už zanedlouho. "Dostat k nám hvězdy světového blues je skutečně práce na celý rok, kterou se zabývá pět lidí," popisuje zákulisí festivalu ředitel Blues Alive Vladimír Rybička.
Směje se při dotazu, zda má jeho festival takové jméno, kvůli němuž by se bluesové legendy samy hlásily o účast. "Tak to skutečně nefunguje, je to vždy o vyjednávání."
Letošní ročník bude mít zřejmě rekordní celkovou návštěvnost. Sobotní kytaristy Wintera, který dle organizátorů určil směr moderní bluesové kytarové hry, shlédlo na 1 300 lidí. Celkem do Šumperka během víkendu dorazilo kolem tři a půl tisíce diváků.
"Konečné číslo však ještě neznám. Netuším, kolik lidí přišlo na koncerty v Praze, či v Polsku, které k Blues Alive také patří," uvedl Rybička.
Tím, že letošní ročník navštívilo více lidí než v minulých letech, si je ovšem jistý Jan Koráb, který vychází ze svých desetiletých zkušeností návštěvníka.
"Johnny Winter mě nijak nepřekvapil, protože jsem prostě věděl, že jeho vystoupení bude výborné. A taky bylo. Skvělá atmosféra pak panovala také při jam sessions, která se v pátek protáhla do čtvrté hodiny ranní."
Právě tato improvizovaná setkání muzikantů, kdy předem není jasné, co se bude hrát, označuje dramaturg Bezr za jeden z unikátů festivalu. "Není zase tak obvyklé, aby se hráči světových jmen takto setkávali s dalšími muzikanty a se svými fanoušky."
