Kurátorka etnografické podsbírky olomouckého Vlastivědného muzea Veronika...

Kurátorka etnografické podsbírky olomouckého Vlastivědného muzea Veronika Hubáčková u sochy hanáckého obra Drásala v životní velikosti. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Hanácký obr z 19. století má nový kroj, padlo na něj 10 metrů látky

  • 1
Téměř čtyři metry bílého plátna na košili, dalších šest metrů látky na kalhoty. Hanácký obr Josef Drásal, jenž v 19. století propagoval region v celé Evropě, se po více než 130 letech dočkal nového kroje. Původní oděv jeho vlastník, olomoucké Vlastivědné muzeum, zároveň nechal zrestaurovat.

Peníze na opravu a zhotovení repliky svršků zhruba 240 centimetrů vysokého muže získalo z veřejné sbírky. Drásala v novém i jeho zrestaurovaný kroj si zájemci mohou prohlédnout v expozici muzea, které vévodí figurína v životní velikosti obra.

Kroj hanáckého obra

„Samotné zrestaurování bílé plátěné košile, vlněné zelené vesty a červených kalhot, které spočívalo v odborném vyčištění všech částí a s výjimkou košile také v doplnění a dobarvení výšivek, nebylo až tak náročné. Složitější byla výroba kopie kroje, byli jsme limitováni tím, co současný trh nabízí. Někdy vyhovoval typ tkaniny a její vazba, ovšem odstín byl od originálu poněkud odlišný. Nevyhnuli jsme se tak několika kompromisům,“ uvedla etnografka a kurátorka výstavy Veronika Hrbáčková.

Do nového kroje pracovníci muzea oblékli figurínu obra v nové stálé expozici. Její součástí je také vitrína s původními Drásalovými svršky a panely s informacemi o hanáckém obrovi, popisem restaurování a výroby kopie jeho oděvu a také veřejné sbírky, která muzeu vynesla téměř 88 000 korun. Příspěvky mecenášů uhradily veškeré náklady spojené s ošacením obra.

Josef Drásal (1841–1886) pocházel z Chromče na Šumpersku, ve své době patřil k nejvyšším mužům starého kontinentu. Ze svých tělesných proporcí si udělal živnost, s manažerem objížděl Evropu a ukazoval se lidem za peníze. Ve Francii se setkal mimo jiné s císařem Napoleonem III.