Co roste z malých sportovců u nás? Podle čísel z olomouckého okresu, kde jsme pro lepší srovnání použili jen chlapce, je to nyní nejčastěji fotbalista. Následuje atlet, hokejista, házenkář a florbalista. Právě posledně jmenovaný sport ale zažívá boom.
"Je to především tím, že se florbal masově hraje ve školách, není tak náročný na pohybové aktivity jako jiné sporty, takže ho můžou hrát i velice malé děti. Ty pak samozřejmě mají zájem hrát i dál. Navíc ani nákup vybavení není tak ekonomicky náročný jako u jiných kolektivních sportů, " řekl prezident České florbalové unie Filip Šuman.
Podle něj není druhá příčka mezi kolektivními sporty, a to i v celorepublikovém měřítku, překvapivá. Členská základna florbalu roste už jedenáctým rokem. "Velká základna je obrovsky důležitá, ale není to jediná záležitost, je třeba se snažit, aby byl florbal v čele také z hlediska popularity či politické podpory," nastínil Šuman.
Naopak hokej na oblíbenosti u dětí ztrácí. Většímu vzkříšení nepomáhá ani úspěch českých hokejistů na loňském mistrovství světa. "Zájem o hokej je dnes výrazně nižší než před deseti nebo dvaceti lety. Dnes si mohou děti vybírat z mnohem více sportů, které jsou časově i finančně méně náročné," uvedl trenér základny olomouckých hokejistů Jakub Sikora.
Znatelně klesl i zájem malých dětí o fotbal
Také fotbal, ačkoliv se s obrovským náskokem stále drží v čele tabulky, zaznamenal velký pokles zájmu právě u nejmenších hráčů.
"Zájem je znatelně menší oproti minulosti. Také proto dnes už ustupujeme od velkých náborových akcí a pořádáme stálý nábor během celého roku. Ten je pak intenzivnější se začátkem školy na přelomu srpna a září. Také pořádáme různé akce, abychom děti k fotbalu přitáhli," říká trenér přípravky olomoucké Sigmy František Nepožitek.
Problém však rozhodně nevidí v ekonomické zátěži peněženek rodičů. "O penězích to není, fotbal je jeden z nejlevnějších sportů vůbec. Stačí koupit kopačky, tričko a nějaké ty chrániče. Ale samozřejmě se dají koupit kopačky za tři sta korun i tři tisíce," doplnil.
Děti, které se sportem začnou brzy a věnují se mu alespoň dva nebo tři roky, podle něj u takového sportu většinou zůstávají. On sám vidí problém spíše v nedostatku času rodičů.
Vliv má i nedostatek času rodičů
"To, jestli dítě u sportu vydrží, nebo ne, je spíše o vůli rodičů obětovat svůj čas. Když s nimi při náboru mluvíme a řekneme jim, že to znamená vozit dítě třikrát týdně na trénink a zpátky, o víkendu je většinou nějaký zápas a v zimě i celodenní turnaj, diví se, že je to tolik. Takovým pak doporučujeme nějaký menší klub, kde je trénink třeba jednou týdně, nebo úplně jiný sport," poznamenal Nepožitek.
Jeho slova potvrzuje i Dita Souralová z olomoucké taneční školy Lola´s Dance. "S rodiči je to rok od roku horší, nemají čas a jejich celkový přístup je špatný. Snažíme se jim poradit, aby se mezi sebou domluvili, střídali se a děti sváželi hromadně," podotkla.
Právě tanec je dalším ze sportů, který v poslední době zaznamenal nárůst zájmu dětí. "Každoročně se nám hlásí víc a víc zájemců. Dřív jsme měli problém hlavně s tím, že nás lidé vůbec jako sport nebrali, ačkoliv sportovní tanec je obrovská dřina. Děti musí být zároveň gymnasty a mít velkou fyzičku, aby utancovaly vystoupení," myslí si Souralová.
Na popularitě kromě tance nabírají i bojové sporty. "Obliba bojových sportů stoupá, každoročně vnímáme nárůst nových členů," nastínil předseda olomouckého klubu Taekwondo Scorpions Miroslav Vyhnánek.
