Na tržnici na kraji historického centra Olomouce bývá v sezoně živo. Lidé tam rádi nakupují zeleninu, ovoce nebo sazenice. Betonové stoly, kiosky rychlého občerstvení, neupravená plocha a improvizované parkoviště vedle už však tolik přitažlivé nejsou.
V minulosti se objevily různé plány, jak místo zvelebit, zásadní změna však nepřišla. Dnes ho má pronajaté společnost Tržnice HOPA, kterou před třinácti lety koupil podnikatel Richard Morávek spojený například s nedalekým nákupním centrem Šantovka.
Minulý rok firma podala výpověď a smlouva na městské pozemky jí skončí v listopadu. „Chtěli jsme území dotvořit jako spojnici mezi starým a novým městem, bohužel jsme neuspěli. Dnes je na stole návrh koncesního řízení, které má v sobě tolik prvků regulace, že není možné tam vytvořit záměr, který by dával ekonomický smysl,“ řekl Morávek.
Podle jeho slov byl připravený investovat desítky milionů korun. Přišel také s několika studiemi na využití místa, s městem se mu ovšem nepodařilo najít společnou řeč.
Mantinely nakládání s místem
Koncesní řízení radnice připravuje, zaseklo se však na územní studii, která má nastavit mantinely, jak lokalitu využít. Studie dosud nebyla schválena.
Podmínek je přitom víc. „Chceme zajistit trvání zeleninových trhů, kde bude nadále regulované nájemné. Další omezení je investice do území a odstranitelná řešení, jako jsou například stany,“ vyjmenoval náměstek primátora Matouš Pelikán (KDU-ČSL).
„Vycházejí z toho samé náročné postupy, které se nikomu nelíbí. Nemůžeme ale jen tak pronajmout pozemek na dvacet třicet let,“ doplnil náměstek s tím, že o prodeji tržiště město neuvažuje.
Jatka na prodej
Morávek měl plány i s budovou bývalých jatek vedle tržiště. Na jaře 2019 ji prodal za přibližně 40 milionů korun podnikateli Pavlu Širokému, který chtěl cihlovou stavbu oživit podle příkladů ze zahraničí. Rozsáhlejší opravy podmiňoval tím, že bude mít k dispozici i sousední prostranství.
To se nestalo a v polovině dubna se nemovitost objevila v nabídce realitní společnosti. „Máme podnikatelské aktivity také mimo Olomouc a nechceme už dále čekat na vyřešení situace s okolními pozemky. Pro budoucího majitele jde o výjimečnou příležitost, bohužel až za delší dobu. I proto jsme se rozhodli nabídnout budovu k prodeji,“ uvedl Široký pro Hanácký večerník s tím, že o koupi má zájem několik uchazečů.
Historická tržnice
Do hry mezitím vstoupil další olomoucký byznysmen Richard Benýšek. „Nedávno byl založen Olomoucký spolek okrašlovací, jehož mám tu čest být předsedou. Členové se usnesli, že spolek by měl být tím, kdo případně podá nabídku na provoz venkovní tržnice. Rovněž uskupení producentů zeleniny, masa a výpěstků, kteří se mnou chtěli jít do soutěže, s tímto modelem vyslovilo souhlas,“ sdělil.
Městská tržnice OlomoucStavba v Kateřinské ulici je příkladem průmyslové architektury přelomu 19. a 20. století.  V Kateřinské ulici nedaleko centra Olomouc stojí chátrající historická budova tržnice. Před ní se konají tradiční městské trhy. |
K představám radnice je kritický a vyzval ji k upřesnění vize. „Město chce po budoucím koncesionáři vynaložení vyšších desítek, možná jednotkových stovek milionů korun vlastních investic, aniž by měl jistotu, že je bude schopen vůbec zrealizovat nebo pro něj budou návratné,“ upozornil.
Největší problém vidí v možnosti postavit nový objekt pro celoroční prodej. O historickou tržnici, která se podle něj prodává za 65 milionů korun, zájem nemá.
Druhým z uchazečů je Jaromír Zavřel, který loni přišel s představou vytvořit na tržnici kulturně kreativní centrum poskládané z mobilních kontejnerů.
Ani jemu se předběžné zadání soutěže nezdá. „Pokud se podmínky významně nezmění, je riziko, že o tržnici nebude mít žádný investor zájem a zůstane ve stavu, který, přiznejme, není optimální,“ podotkl Zavřel.
Na návrhu studie z konce roku 2020 mu vadí, že až příliš konkrétně určuje jednotlivé zóny a jejich využití. S budovou ve svých představách nepočítá.
Ve hře je i možnost, že se nový nájemce do podzimu nenajde. „Prosazuji krizový scénář, kdy bychom pořádání trhů zadali výstavišti Flora. Museli bychom vyčlenit zhruba patnáct milionů korun na úpravu povrchů,“ předeslal Pelikán.
Zkušenosti z Moravy
S provozováním trhů bez prostředníka má zkušenost například městská část Brno-střed, která sama uzavírá smlouvy s prodejci na náměstí Zelný trh.
„Kapacita tržiště činí 130 prodejních míst, tedy stolů. Každý z prodejců si zabírá dva, tři i více podle potřeby. Během roku prodávají v různém časovém období, proto je nabídka na Zelném trhu každý den jiná, a přitom stále pestrá,“ uvedla radní městské části Ludmila Oulehlová.
