Výroba oděvů má v Prostějově několikasetletou tradici. Krejčovský cech tu založil již v roce 1500 Jan z Pernštejna. První regulérní továrnu na výrobu konfekce pak v polovině 19. století vybudoval podnikatel Maier Mandl, tehdy šlo dokonce o první podnik tohoto druhu v Evropě.
V roce 1910 už tu v odvětví pracovalo 12 tisíc lidí a ve 30. letech řada firem, jako G. Sborowitz a syn, J. Nehera a spol., A. Rolný či Prvoděv, přešla na pásový provoz. Těsně před válkou bylo v Prostějově 72 oděvních společností, což dnes zní neuvěřitelně.
Za přímé předchůdce OP Prostějov lze považovat prvorepublikové podnikatele Arnošta Rolného a Jana Neheru. Nehera pocházel z krejčířské rodiny a nejprve prodával šaty z otcovy výroby. Později začal vykupovat rozešité oděvy od drobných živnostníků a nakonec se dvěma společníky otevřel v Prostějově továrnu na konfekci.
Inspiroval se podnikáním Tomáše Bati a vybudoval i síť prodejen. První otevřel v roce 1930 a v roce 1938 jich měl již přes 130 po celém Československu. Firma se rozrůstala i za hranice, expanzi však přerušila okupace. Majetek nejprve zabavili Němci a v prosinci roku 1945 na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše vše znárodnil stát.
Do Vrahovic se švadleny stěhovaly přesně před 50 lety
Společnosti Nehera, Rolný, Silesia a Sbor se tak staly základem OP. Ve druhé polovině 50. let se stát rozhodl koncentrovat výrobu na jedno místo - do místní části Vrahovice.
Na východě Prostějova začal vznikat velkorysý a na svou dobu architektonicky zajímavý areál. Investorem bylo ministerstvo stavebního průmyslu, projektanty Zdeněk Plesnik a Josef Taťák. Firma se nastěhovala přesně před padesáti lety v roce 1964.
U tovární architektury podle odborníků nelze hovořit o nějakém stylu, krása je ukryta v jednoduchosti a účelnosti stavby.
„Byla projektována na zelené louce. Skládá se z několika bloků spojených do jednoho celku. Základní konstrukce je železobetonová s příčkami z cihel. Okna mají ocelové rámy, nepřímé osvětlení místností je řešeno sklobetonem,“ uvádí v knize Slavné stavby Prostějova historik architektury Miroslav Chytil.
Móda pro olympioniky i Václava Klause
Za komunismu, kdy šly tržní vztahy stranou, prožíval OP rozkvět. Zajišťoval osmdesát procent veškeré oděvní výroby v Československu a byl významným exportérem. V dobách největší slávy zde pracovalo až deset tisíc lidí.
Pohled na areál Oděvního podniku Prostějov a do šicí dílny za minulého režimu, kdy sem ráno proudily zástupy zaměstnanců a pracovalo zde až deset tisíc lidí.
Po pádu režimu se státní podnik přeměnil v roce 1991 na akciovou společnost. V privatizaci získal 67 % akcií management a zbytek investiční fondy a držitelé investičních kuponů. A pohádka pokračovala.
Přední evropský výrobce pánské a dámské konfekce oblékal olympioniky, celebrity, vyvážel do celého světa a pokračoval ve výrobě pod značkami Bernhardt či La Boutique de Claudette. Zaměřil se i na džínové výrobky William & Delvin a Freeway. Při cestách na Moravu se zde zastavovali významní politici. Obleky z Prostějova si oblíbil i exprezident Václav Klaus.
V novém tisíciletí přišly problémy, které nikdo nevyřešil
Na přelomu tisíciletí však přišlo střízlivění. „V areálu jsou energeticky velmi náročné a zastaralé budovy, kde například netěsní okna,“ konstatoval náměstek primátora Jiří Pospíšil.
Velkorysost komplexu se tak v tržních podmínkách ukázala jako obrovská přítěž a sázka firmy pouze na konfekci a módu zase jako velká chyba. A přišly další rány, rostoucí kurz koruny vůči euru, který nesvědčil exportu, a především celosvětová hospodářská krize.
Život a zánik areálu OP   |
„Dotýká se nás také konkurence levné pracovní síly Asie, nedostatek kvalifikovaných dělníků a nárůst nákladů,“ přiznal tehdejší obchodní náměstek Milivoj Žák.
Začal neodvratný pád gigantu. OP propouštěl a postupně zavíral pobočné závody v Olomouci, Uherském Hradišti, Ostravě, Lošticích, Jeseníku, Konici či v Ivanovicích na Hané.
„Evropský textilní průmysl je na dně. Museli jsme udělat řadu nepopulárních opatření. Ale jsme přesvědčeni, že si udržíme postavení předního hráče na evropském trhu,“ zůstával do poslední chvíle optimistou krizový manažer Petr Cesnek. Kdepak.
Místo záchrany přišly hádky věřitelů a policejní vyšetřování
Opakující se úvěry, nezaplacené faktury a dluhy ve výši přes dvě miliardy korun přivedly podnik v květnu před čtyřmi lety ke Krajskému soudu v Brně, který na firmu vyhlásil konkurz.
Místo rychlého řešení a pokusu o reorganizaci a alespoň částečnou záchranu OP však vypukla právní válka věřitelů. Znovuzrození firmy se nekonalo a najevo začaly vycházet podezřelé finanční machinace, zástavy, pronájmy majetku nebo vysoké odměny.
Okolnosti krachu dodnes vyšetřuje policie. Ze zpronevěry již obvinila bývalého šéfa OP Františka Tuhého, že si vyplatil přes 26 milionů na odměnách. Hrozí mu až deset let vězení (více čtěte zde). Před pár dny dostalo obsílku také pět bývalých vysokých manažerů pro trestný čin předlužení. I když vinu odmítají, mohou skončit ve vězení až na tři roky (podrobnosti zde).
Tuhý se k případu nevyjadřuje, kdo naopak promluvil (ale nebylo to nic platné), jsou stovky bývalých švadlen, které zůstaly na dlažbě a nedostaly ani odstupné. V mnoha případech šlo o samoživitelky s dětmi.
„Již déle než rok usiluji o pohledávku, nevyplacené odstupné. Poslední odpověď zní, že teprve dochází ke zpeněžování majetku,“ napsala insolvenční správkyni například Nataliya Chromcová. Marně.
Budoucnost areálu zatím není úplně jasná
Prodej jediné fungující dílny měřenek, úspěšné výroby obleků na míru, značky OP a vrahovického areálu astronomické dluhy nemohl v žádném případě pokrýt.
Zůstal smutek, občas slzy a někdy vztek. Ikona, která Prostějovu přinesla přezdívku město módy, šla obrazně a o minulém víkendu i doslova k zemi.
28. června 2014 |
Události kolem areálu OP Prostějov nabraly rychlý spád letos na jaře, kdy jej koupili draví podnikatelé z okolí prostějovské firmy PV-Recykling obchodující se železem. Než se kdo nadál, v ruce měli platný demoliční výměr a ještě předtím, než budovy padly, požádali o povolení na stavbu nové výstavní haly.
„Variant budoucího využití areálu je spousta. Prodej, pronájem, kombinace obojího, nová výstavba,“ říká Ondřej Batta, šéf představenstva společnosti Astria Group, která plochu koupila.
28. června 2014 |
„O volné pozemky je v Prostějově velký zájem. Pro investory je město zajímavé. Má strategickou polohu uprostřed Moravy a je u dálnice. Areál po OP má navíc železniční vlečku,“ míní náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil.
Co bývalému textilnímu srdci Prostějova přinese budoucnost je každopádně alespoň prozatím nejasné.
