Soud vyhověl správní žalobě Hněvotína, který s tímto developerským projektem na orné půdě v těsném sousedství obce nesouhlasí.
Zábor 44 hektarů úrodné půdy u Hněvotína předloni v září umožnilo krajské zastupitelstvo, které schválilo aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje.
Hněvotín měl tuto aktualizaci zapracovat do svého územního plánu, což by usnadnilo investorovi uvést záměr v život.
Obec proto loni podala správní žalobu na Olomoucký kraj a tento týden u soudu uspěla. „V úterý bylo stání na krajském soudu v Olomouci, který rozhodl v náš prospěch,“ uvedl starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák.
Podle něj soud zrušil tu část aktualizace zásad územního rozvoje, která umožňovala zábor půdy pro technologický a biomedicínský park u Hněvotína.
„Soud verdikt zdůvodnil tím, že veřejný zájem na stavbu biomedicínského a biotechnologického centra v tomto případě nepřevažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu,“ dodal Dvořák.
Soud podle starosty také přiznal Hněvotínu právo ovlivňovat životní prostředí ve svém okolí.
Krajští úředníci zastupitelům předloni doporučili námitky Hněvotína vůči záboru zemědělské půdy zamítnout. Argumentovali tím, že krajský úřad je vázán dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně této strategické plochy, která připouští zábor až 44 hektarů půdy ve veřejném zájmu.
Krajský úřad může podat dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Hejtmanův náměstek Jan Šafařík (Spojenci - Koalice pro Olomoucký kraj) dnes řekl, že krajský úřad zatím verdikt soudu nemá.
O dalším postupu bude muset rozhodnout krajská rada. Šafařík připomněl, že dvě strany z nové krajské koalice měly ve svém programu odmítavý postoj k záboru orné půdy u Hněvotína.
K vybudování biomedicínského centra se před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. Univerzita později informovala, že se na přípravě projektu už nepodílí.
Hněvotín se podle Dvořáka nebrání případnému jednání s investorem o stavbě menšího biomedicínského parku. Podobná zařízení podle něj v zahraničí zabírají jen tři až čtyři hektary.
Hněvotín se záměrem velkého biomedicínského centra nesouhlasil, protože projekt počítá s výstavbou hal na poli těsně u vesnice. Vedení Hněvotína se obávalo i toho, že zastavění tak velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody, neboť z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje studny.
Petici proti projektu podepsaly stovky lidí, v Olomouci bylo uspořádáno několik protestních akcí odpůrců záboru zemědělské plochy.
