„V Jeseníku má hokej dlouhou tradici. V současnosti se kvůli neexistující regulérní ploše hraje jenom hobby soutěž na kluzišti v jesenických lázních. Věřím, že zimní hala zájem o hokej výrazně pozvedne,“ řekl Stanislav Kukučka z Jeseníku, který spolu s dalšími nadšenci bojuje o postavení stadionu.
Český svaz ledního hokeje takové projekty jednoznačně podporuje. „V počtu zimních stadiónů třikrát až čtyřikrát zaostáváme za zeměmi jako Finsko nebo Švédsko, navíc se ukazuje, že tam, kde hala vyroste, bývá nejvytíženějším sportovním zařízením ve městě,“ sdělil mluvčí Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Zdeněk Zikmund.
Podle něj nejde jen o výchovu malých hokejistů, ale především o kurzy bruslení pro mateřské a základní školy nebo veřejnost.
„Po roce 1989 byla výstavba téměř utlumena, jsme rádi, že v posledních letech se situace zlepšuje. V republice vyrostlo osm nových zimních stadionů. Domníváme se, že ve městech nad deset tisíc obyvatel by měl být krytý zimní stadion samozřejmostí,“ říká Zikmund. Zvlášť to podle svazu platí ve městech, odkud je na nejbližší krytou halu dlouhá cesta. Mezi ně patří právě Jeseník.
Město by pomohlo využít předpřipravený projekt od svazu
Kukučka uvedl, že poslední regulérní hokejová ledová plocha skončila v Jeseníku v roce 1985 kvůli stavbě mostu. Od roku 2000 je umělé kluziště v Priessnitzových léčebných lázních, které však nemá rozměry požadované hokejovým svazem.
„Jde nám především o to, vytvořit podmínky pro sportování veřejnosti. Vedle bruslení, hokeje či rychlobruslení tu bude možné pořádat i koncerty a další akce, pro které není dnes ve městě odpovídající prostor,“ nastínil Kukučka.
Podle něj se dá využít typizovaného projektu který má zpracovaný ČSLH.
„Jde o nízkonákladovou stavbu. S potřebnou venkovní infrastrukturou bychom se měli dostat do šedesáti milionů. Roční náklady na provoz by byly kolem tří milionů. Přitom běžná výše provozních nákladů u starších stadionů je sedm až deset milionů,“ popsal Kukučka.
Peníze na stavbu chtějí jeseničtí získat od státu, kraje, města Jeseník, obcí Jesenicka i místních podnikatelů. Právě přístup města bude pro další snahy stěžejní.
„Musíme zjistit maximum informací o ekonomice stadionu, prověřit možnosti získání financí. Poté se rozhodneme,“ řekl starosta Jeseníku Adam Kalous.
