Sezona je podle odborníků zatím stejně mizerná jako v loňském roce, velká vedra a prudké bouře, které panovaly v posledních dnech, houbám nesvědčí. Někteří z houbařů po měsících bez úlovku dokonce touží po plných košících tak moc, že sbírají mykologům doslova pod rukama v parku vzácné nejedlé houby.
Zachránit houbařskou sezonu by mohl ještě podzim, například loni bylo v tomto období hub dostatek. Že by si zanedlouho houbaři mohli přijít na své, potvrzuje i předpověď počasí, která hlásí pro růst hub ideální podmínky.
"Letošní sezona je zatím mizerná, červenec byl totálně bez hub," zhodnotil přerovský mykolog Jiří Polčák. Podle něj nerostou ani tak tradiční houby, jako jsou holubinky, ryzce nebo bedly.
"Žádné z běžně sbíraných hub v lesích nenajdete, nebo je najdete jen výjimečně. Občas se někde poblíž vody objeví některý z hřibů, ale o plných košících si letos můžeme zatím nechat zdát. Je to množství spíš tak na polévku," dodal.
Zachránit sezonu může podzim
Podle Polčáka však ještě není všechno ztraceno. Ani loňská sezona ze začátku nebyla dobrá. "Loni v období prázdnin žádné houby nerostly. Objevovat se začaly až pozdě na podzim a sezona se zachránila," uvedl Polčák.
Že by letos nakonec nebylo co sbírat a sušit, se nebojí ani Jaroslava Švecová z penzionu ve Filipovicích na Jesenicku, kde se houbaři každoročně utkávají o titul mistra České republiky ve sběru hub.
"Loňská sezona se vyvíjela podobně a nakonec lidé nosili plné košíky. Mistrovství je druhý zářijový víkend, do té doby houby určitě narostou," věří.
Aby však lidé v lese houby nemuseli hledat jako jehlu v kupce sena, musí se nejprve umoudřit počasí.
"Velká horka a následné prudké bouřky mohou za to, že houby nerostou. Ty totiž potřebují teplotu zhruba do 25 stupňů Celsia a vlhko. Pokud voda steče a půda si z ní nic nevezme, těžko můžeme čekat, že v lese něco najdeme," vysvětlil Polčák.
Rostou jen nejedlé a vzácné houby
Vysoké teploty podle něj paradoxně naopak svědčí vzácným houbám, mykologové už jich letos nalezli několik.
"Našli jsme třeba hřib medotrpký, plavý nebo mokřadní, který odborníci popsali teprve před deseti lety," vyjmenoval Polčák a uvádí i jednu kuriozitu. Někteří houbaři už jsou tak nedočkaví na první úlovky, že jim nevadí ani to, že houba není jedlá.
"Zrovna tento týden jsem přistihl pána, který u nás v parku sbíral vzácné nejedlé houby do sáčku. Když jsem ho upozornil, že nejsou jedlé, a neměl by je tedy sbírat, nedal si říct," směje se mykolog.
Že by zanedlouho sběrači hub v lesích mohli být přece jen úspěšnější, naznačuje předpověď počasí.
"Po většinu týdne bude polojasno až skoro jasno a nejvyšší denní teploty se budou pohybovat do 25 stupňů," uvedla Eva Richtariková z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Právě tyto podmínky jsou pro růst hub ideální. Zvlášť, pokud k tomu ještě zaprší. Ani poté však není dobré vyrážet do lesů okamžitě, mykologové radí nějakou dobu vyčkat.
Houby rostou deset dní po dešti
"Velmi často se stává, že lidé vyráží do lesa dva až tři dny po dešti v domnění, že houby už přece musely vyrůst. Přijdou tam, všude to jimi voní, ale nikde je nevidí," řekl Polčák a vysvětlil, že onu vůni má na svědomí tvořící se podhoubí.
"To je velmi aromatické, teprve z něj za osm až deset dní vyroste plodnice, kterou si můžeme dát do košíku. Pokud lidé ve velkých davech vyrazí dřív, mohou podhoubí dokonce zničit," varuje.
Než si z lesa odnesete svůj úlovek, pořádně si houby prohlédněte, zda opravdu máte v košíku ty, o kterých bezpečně víte, že jsou jedlé.
"Pokud si nejsou jistí, ať se raději přijdou zeptat do poradny, k záměnám dochází velmi často," říká Polčák.
Některé z jedovatých hub, které jsou podobné těm jedlým, totiž rostou rychleji, a tak na ně lidé narazí častěji. "Dochází pak třeba k záměně muchomůrky růžovky za tygrovanou, která je jedovatá," upozorňuje.
