„Rytíři“ navíc poprvé při restitučním dobývání hradu připustili, že jsou ochotni boj dotáhnout ještě dál – k Ústavnímu soudu a před tribunál ve Štrasburku.
Prozatím naposledy a opět v neprospěch řádu rozhodli soudci o osudu Bouzova letos na konci března. Olomoucký krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu. Ten vloni v srpnu zamítl žalobu řádu na Národní památkový ústav (NPÚ), který dnes hrad spravuje.
Památkáři totiž německým rytířům už před třemi lety v rámci restitucí vzkázali, že na pohádkový hrad, jenž patří mezi nejnavštěvovanější památky Olomouckého kraje, nemají nárok.
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád, je ovšem dlouhodobě přesvědčená o opaku. A tak spor požene mnohem výš.
Boj o Bouzov se proto poprvé od sametové revoluce přesune do nejvyšších justičních pater. Rytíři se přes dovolání obrátí na Nejvyšší soud.
„Vyčerpáme všechny možnosti. I Ústavní soud a Štrasburk“
„Právníci na dovolání pracují. Podané zatím není, termín není prozatím znám,“ přiblížil mediální zástupce řádu Mikoláš Černý. Pokud by rytíři neuspěli ani u Nejvyššího soudu, má už Metoděj Hofman, vikář velmistra, připravený další postup.
„Vyčerpáme všechny možnosti. Takže i Ústavní soud a určitě také Štrasburk,“ prozradil Hofman, jenž má v řádu mimo jiné na starosti restituce. Již v roce 2013 přitom odhadoval, že se rytíři o majetek při restitucích budou soudit minimálně dalších deset let.
Otázku, zda si členové řádu vůbec připouští možnost, že by Bouzov nakonec nezískali, nechává Černý bez jasné odpovědi.
„Zástupci Německého řádu především doufají ve spravedlivé rozhodnutí soudu,“ podotkl jejich tiskový mluvčí.
Tuzemské aktivity řádu by to však podle něj případně ovlivnit nemělo. „Aktivity Německého řádu ve smyslu „Léčit a pomáhat“ probíhají v Čechách a na Moravě od 12. století. Nevidíme tak důvody pro to, tyto aktivity omezovat. Otázkou zůstane, zda to bude ekonomicky možné,“ přemítá Černý.
Soudní tahanice mezi Německým řádem a státem o Bouzov, na nějž každoročně dorazí kolem sto tisíc turistů, se přitom už nyní v historii České republiky počítají na roky.
Letité spory mohou zasáhnout do plánování oprav
Poprvé o majiteli Bouzova, na nějž každoročně dorazí kolem sto tisíc turistů, rozhodl olomoucký okresní soud v květnu roku 2006. Rozsudkem v neprospěch rytířů uzavřel vleklou právní bitvu, jež trvala dlouhých osm let.
Soudkyně Hana Šimková tehdy zamítnutí žaloby vysvětlila tím, že nynější rytíři nejsou právními nástupci původního řádu.
„Podle mého názoru Řád německých rytířů fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušily německé úřady a po válce řád přestal fungovat. Velmistr i další členové zrušeného řádu opustili republiku a po jejich smrti řád zanikl,“ argumentovala tehdy soudkyně. Rytíři ovšem s takovou interpretací minulosti zásadně nesouhlasili.
Podruhé pak na – doposud opět neúspěšnou – zteč bouzovských hradeb vyrazili v rámci církevních restitucí a brzy je už čeká další bitva u Nejvyššího, případně i Ústavního či štrasburského soudu. O budoucnosti Bouzova tak nemusí být definitivně jasno ještě mnoho roků.
Letité spory ale mohou případně zasáhnout i do plánování budoucích oprav Bouzova. Mluvčí NPÚ Jan Cieslar připustil, že restituční spory obecně hrají roli při vyhledávání zdrojů dotací a při sestavování seznamů památek, které se budou opravovat.
„Během realizační fáze projektů je totiž případná změna vlastníka předmětu obnovy velkým rizikem,“ potvrdil Cieslar.
