Vůbec poprvé v bezmála čtyřicetileté historii se letos kvůli opatřením proti šíření koronaviru neuskuteční na hradě Helfštýně největší mezinárodní setkání mistrů kovářského řemesla Hefaiston.
Příznivcům uměleckých kovářů i tradičním návštěvníkům populární památky však správci hradu tuto ztrátu vynahradí jinak. Na konci srpna je poprvé pustí do zrekonstruovaných prostor bývalého renesančního paláce, který se zastřešením získal i zcela nový rozměr využití.
Lidé nejenže budou moci vystoupat do někdejších pater šlechtického sídla, ale čeká na ně například jedinečná vyhlídka do Moravské brány.
Renesanční palác byl poslední dva roky přístupný jen stavebním dělníkům a archeologům, kteří tam pracovali na záchranném výzkumu. Stavební firma budovu staticky zajistila, očistila zdivo, část paláce po 200 letech dostala i střechu.
Znovuzrození Helfštýna |
Uvnitř přibyly kovové lávky, po nichž povede nová prohlídková trasa do míst, kam se celé generace návštěvníků podívat nikdy nemohly.
„Z pozice historika umění vnímám výsledek jako projekt minimálně středoevropského významu. Jednak zachránil renesanční torzo, ale také přinesl velice kvalitní minimalistickou architekturu. S ní přibyla řada nových užitných funkcí, úžasných pohledů a vnímání úplně jiných perspektiv. Dostaneme se tam, kam 200 let nikdo nechodil, ale také na vyhlídkovou plošinu, která nabízí úplně nejlepší výhled do údolí Moravské brány,“ řekl kastelán hradu Jan Lauro.
Do opraveného paláce se lidé poprvé podívají v sobotu 22. srpna. V nově otevřených prostorách se mimo jiné budou zhruba týden konat noční prohlídky. Podle zájmu veřejnosti a správce, jímž je Muzeum Komenského v Přerově, se z nich možná stane stálá atrakce.
„Palác získal špičkové technologie v podobě designových svítidel. Dá se osvětlit uvnitř i zvenčí, osvětlení má navíc vetknuté i do všech ocelových konstrukcí. Dá se rozzářit takovým způsobem, že to není rušivé, naopak to nabízí kouzelnou, až surreální atmosféru. Je to něco, co nikde jinde k vidění není,“ podotkl kastelán.
Opravy nesměly změnit současnou siluetu zříceniny
O opravách a zastřešení helfštýnského paláce se mluvilo víc než dvacet let. Architekti původně prosazovali rekonstrukci v historickém duchu. Práce se nakonec podařilo rozhýbat až po kompromisu, se kterým souhlasili památkáři.
Šikmé střechy musely nahradit téměř rovné plochy, krytinu zvanou bobrovka zase pískované nebo čiré sklo. Podmínkou totiž bylo, že opravy nesmějí změnit současnou siluetu zříceniny středověkého hradu.
Autorem architektonického návrhu je Miroslav Pospíšil z olomouckého studia Atelier-r. Od začátku tvrdí, že do původních konstrukcí paláce zasahoval co nejméně. Na nové použil corten, leštěný beton a sklo. Corten je povětrnostním vlivům odolná ocel pokrytá rzí.
„Zvolili jsme ho, neboť prošel procesem zvětrávání, jakéhosi zrání, a dobře komunikuje se zestárlými historickými stěnami. Corten je také materiál, jehož podstatou je železo. I to hraje roli, s Helfštýnem je totiž spjatý fenomén uměleckého kovářství,“ uvedl již dříve Pospíšil.
Loni na hrad dorazilo zhruba 70 tisíc návštěvníků
V nově zastřešených prostorách hrad vystaví díla uměleckých kovářů, budou se tam také konat kulturní a společenské akce. Propad v návštěvnosti způsobený nejen opravami, ale i zrušenými zájezdy v době epidemie koronaviru už se však hradu letos vyrovnat nepodaří.
„I když první prázdninový měsíc byl v počtu návštěvníků lehce nadprůměrný, už nyní víme, že tato sezona bude patřit k těm zoufale slabým,“ porovnal Lauro.
V červenci navštívilo Helfštýn 20 tisíc lidí, loni jich za celý rok bylo asi 70 tisíc. Památka zažila však i období, kdy počty návštěvníků překračovaly stotisícovou hranici.
Hefaiston, jemuž tradičně patří poslední prázdninový víkend, se nebude konat poprvé po 38 letech. Aby hrad a jeho návštěvníci o kováře nepřišli úplně, uskuteční se však Kovářské fórum, které Hefaistonu obvykle předchází. V sobotu 29. srpna se bude konat také Noční kování, akce, o kterou návštěvníci přišli v dubnu.
